Čtvrt roku po tornádu. Obnova obcí vázne
Zatím jen 411 lidí má smlouvu na dotaci na obnovu jejich obydlí. Může za to váhavost starších, také nedostatek a zvyšující se cena stavebních materiálů.
Jsou to tři měsíce po řádění tornáda na jihu Moravy, ale rodiče Pavla Staňka z Hrušek stále žijí bez vidiny nové střechy nad hlavou. Oba jsou v důchodu a stavět nový dům se již neodváží. „Jednak by ho za dva miliony, kolik činí maximální výše dotace, nepostavili, ale zároveň je v jejich věku nereálné říkat si o tu třímilionovou hypotéku od státu na zvýhodněný úrok. Takže by to bylo na nás, dětech. A my už hypotéku na svoje domy máme,“svěřuje se syn. Rodiče zatím ubytoval u sebe, s dalšími sourozenci nyní řeší, kdo by si stavbu domu pro rodiče vzal na starost. „Není to snadné, vyčkáváme. Je to závazek na dvacet třicet let,“varuje.
Podobných případů, kdy starší lidé vyčkávají s vyřízením dotace, je na Hodonínsku mnoho a jsou příčinou toho, že obnova domů nepostupuje zdaleka hladce. S ministerstvem pro místní rozvoj zatím uzavřelo smlouvu o dotaci jen 411 lidí, hodnota jim přislíbených peněz z programu Živel činí 569 milionů korun. Rozpočet fondu je však třikrát tak velký, 1,5 miliardy.
Zničených nebo značně poškozených obydlí je na Hodonínsku 1 200, celkem 867 lidí o peníze již požádalo a čekají na vyřízení. Tedy jen polovina žádostí je již kladně vyřízena.
Řada lidí z poničených domů zatím se žádostmi o peníze od státu vyčkává nebo je z nejrůznějších důvodů dostat nemůže. Nemají stavební projekt, na nějž je financování vázáno, váhají kvůli vyššímu věku či stále dražšímu stavebnímu materiálu nebo na pomoc nemohou dosáhnout kvůli insolvenci či exekuci.
Složitou situaci potvrzují i starostové z postižených obcí. „V 75 letech začít stavět, to je nereálné. Když vezmete cenu novostavby, tak si řada lidí spočítá, že raději zvolí náhradní nájemní bydlení,“řekl MF DNES starosta Moravské Nové Vsi Marek Košut. Sám ví jen o dvou rodinách, které v jeho obci už začaly stavět.
Řada ostatních čeká na projektovou dokumentaci. „Jde o největší investici v životě těch lidí, takže je jasné, že nějaký měsíc jim to zabere,“dodává starosta.
Ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že spousta obyvatel zvolila vyčkávací taktiku. „Zaznamenáváme i zprávy, že lidé zvažují stěhování někam jinam, takže místo dotace na stavbu nebo opravu domu uvažují o koupi domu či bytu a žádat o podporu budou později,“potvrdil mluvčí ministerstva Vilém Frček. Jihomoravský hejtman Jan Grolich už sám zažil případ ženy, která možnost stavby nového domu vzdala a raději se již odstěhovala. „Byla to důchodkyně, Brno jí nabídlo výhodně byt, takže na to kývla a odstěhovala se,“popsal.
Ničivý růst cen
Vývoj významně ovlivňují i rostoucí ceny. „Mnoho lidí zjišťuje, jak moc zdražily stavební materiály. Rostoucí ceny jim mění plány. Musí si důkladně zvážit, jestli se pouštět do stavby nového domu. Někdy dokonce musí svoji žádost stáhnout,“připustila mluvčí Státního fondu podpory investic Karolína Smetanová.
Své o tom ví místostarosta Hrušek Marek Babisz. „Plasty nejsou, kování
není, izolace nejsou. Na nová okna do školky budeme čekat do října. Projektanti nestíhají, firmy nestíhají. Prostě musíme čekat,“lomí rukama místostarosta. V obci tak zatím vyrůstají jen tři nové domy.
Podobné zkušenosti mají v Moravské Nové Vsi. „Když teď zajdu do kuchyňského studia, tak mi řeknou „přijď za rok“. To je realita. A čím je daná profese specifičtější, tím jsou čekací lhůty delší. Řemeslníci prostě nejsou a nejde je nahradit dobrovolníky, neboť teď už jde o dost odborné práce,“posteskl si starosta Košut.
Smůlu mají i lidé v insolvenci nebo exekuci. Ti o dotaci ministerstvo pro místní rozvoj vůbec žádat nemohou, třebaže podle dřívějších vyjádření politiků se podmínky programu měly změnit a oni na dotace měli dosáhnout. To se však nestalo a z žádosti byla vyškrtnuta pouze podmínka, že žadatelé nebyli v exekuci tři roky zpětně. Ti, kteří v ní byli v době tornáda, mají smůlu.
„Poskytnutou dotaci na obnovu obydlí není možné na rozdíl od peněz na účtu ochránit před exekucí. V okamžiku, kdy by příjemce peníze vložil do obnovy obydlí, neexistuje způsob, jak tuto nemovitost ochránit před zpeněžením, což by ale znamenalo, že účel dotace – obnova obydlí – nebude dosažen a stát by prostřednictvím dotace uspokojil věřitele, což je v rozporu se zásadou hospodárného nakládání se státními prostředky,“zdůvodnil situaci mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.
Nebezpečné dluhy
Lidí, kteří z uvedeného důvodu na dotaci nemohou dosáhnout, je podle zjištění MF DNES na jižní Moravě přibližně dvacet. Podle doporučení ministerstva se mají obracet na neziskové a humanitární organizace, aby jim darovaly nějaké peníze z veřejných sbírek. Například Diecézní charita v Brně se o pomoc těmto lidem pokouší.
„Zatím jsme v kontaktu se šesti z nich. Jsou to třeba lidi, co nezaplatili za popelnice. Spadnout do exekuce je dnes snadné. Snažíme se jim sehnat náhradní ubytování, ve hře je i možnost, že bychom v některé z těch postižených obcí postavili sociální byty právě pro tyto případy,“zmínil šéf Diecézní charity Brno Oldřich Haičman. Jeho charita vybrala od lidí na postižené tornádem už 340 milionů korun a vyplatila z nich 205 milionů.