Ne, já ještě nekončím. Tak co titul?
Edin Džeko, (ne)stárnoucí bombarďák, jehož pro velký fotbal vypiplali v Teplicích
Že prý stárne. Taky už není tolik výbušný. Že nevyskočí tak vysoko jako dřív. Láry fáry.
„Rozhodně nemá šanci, aby nahradil někoho tak silného, jako byl Romelu Lukaku. Ten když vám vletěl do šestnáctky, museli jste na něj poslat dva obránce, aby ho zkusili zastavit. Džeko? Ten, při veškerém respektu, prostě tak dobrý není. A věk jde proti němu,“pustil se do hodnocení Daniele Amerini, bývalý záložník Fiorentiny.
Co asi tak říkal, když Edin Džeko nastoupil v úterý večer proti Fiorentině a pomohl ji sestřelit 3:1?
Muž do mozaiky. Jako zamlada
Byl to právě Džeko, kdo nastartoval Inter Milán k obratu, čili k dalšímu vítězství v italské lize. Nejprve se namanul k vyrovnání, za pár vteřin vstřelil vítězný gól sám.
Jako zamlada.
Po dynamickém výskoku, při kterém prostě nešel uhlídat.
I kdyby na něm viseli dva vazouni, stejně by se dostal do vzduchu a neomylně trknul.
„Výslovně jsem si přál, aby přišel právě Edin. Přesně mi pasuje do mozaiky,“tvrdí trenér Simone Inzaghi.
Bosenskému bombarďákovi, který se do velkého fotbalu odrazil z Teplic, bude v březnu už šestatřicet. Přesto nepřestává válet.
Kdo ví, jestli si kouč José Mourinho nebude drbat hlavu, že se ho v létě nesnažil udržet v AS Řím.
Italskou ligu totiž vede Inter Milán. V pěti zápasech ztratil jen dva body a nastřílel osmnáct gólů.
A konkrétně Džeko? Ten má skvostnou bilanci čtyř gólů a jedné asistence.
„Je mi ctí pracovat pro Inter. Jsem vážně nadšený. A teď ukážu všem, že ještě můžu být rozdílovým hráčem. Udělám všechno, abychom s Interem obhájili titul,“řekl pro klubový web na přivítanou a rovnou se pustil do práce.
Upřímně, příliš se mu nevěřilo. V Římě pomalu uvadal, v minulé sezoně to od něj byla spíš křeč s kyselými výrazy ve tváři. Jen se vzpomínalo na jeho báječnou pětiletou smršť. Od dob Gabriela Batistuty nemělo římské mužstvo lepšího středního útočníka, klasickou nebojácnou devítku na hrot. Třicátník Džeko
zvládl 119 gólů ve 260 soutěžních zápasech a prostřílel se za Franceska Tottiho a Roberta Pruzza na třetí místo v klubových kronikách. Bylo ovšem znát, že krapet ztrácí motivaci. Ale že zabere v konkurenčním Interu?
Cena klesá, gólů neubývá
Inter, který na jaře senzačně ukončil devítiletou nadvládu Juventusu, se v létě pustil do výrazného šetření. Jako první zamával trenér Antonio Conte, jenž nechtěl být u předpokládaného pádu. Mužstvo opustili také dva nejužitečnější hráči. V úvodu zmiňovaný útočný tank Romelu Lukaku se přestěhoval do Chelsea, krajní záložník Achraf Hakimi zase do Paříže. Do klubové pokladny sice přistálo čtyři a půl miliardy korun, jenže do nových posil se investoval jen zlomek.
Takový Džeko stál čtyřicet milionů.
Mimochodem, pokud pomineme příchod do Česka, pak to byl Džekův nejlevnější přestup.
Z Teplic ho vykoupil Wolfsburg za 110 milionů.
Manchester City zaplatil 800 milionů.
Ani majiteli AS Řím nestačily drobné, neboť musel sáhnout pro více než půl miliardy.
Jak šel čas, tak pochopitelně Džekova cena klesá, nicméně na hřišti gólů neubývá.
A vzhledem k tomu, že německý a anglický titul už má, nabízí se jasný cíl: cesta za italským: „Máme skvělý tým a podle toho to na hřišti musí vypadat.“
Výslovně jsem si přál Edina. Přesně mi pasuje do mozaiky.
Inzaghi, Simone
trenér Interu