Ucpané Česko. Přehled uzavírek

Řidiče deptají stovky dopravních omezení ve městech. Jak dlouho se kde čeká

Je pátá hodina odpoledne a ve městech to začíná být tísnivé. Dopravní špička pomalu vrcholí a řidiči začínají bezmocně popojíždět v kolonách. Už tak hustou dopravu navíc komplikují uzavírky, kterých je jen v českých krajských městech aktuálně okolo čtyř set.

Tak třeba pražská Legerova ulice. Na křižovatce s Rumunskou tam probíhají od 1. července práce na silnici. A před pátou tady doprava houstne. Kde se běžně jezdí padesátkou, je teď rychlost podle dat dopravniinfo.cz pouhých 12 kilometrů za hodinu. Situace se od dalších velkých měst příliš neliší.

Ulice Dornych v centru Brna – auta se vlečou rychlostí 9 kilometrů v hodině a řidiče to zbrzdí zhruba o minutu a půl. V ulici 28. října v Ostravě si včera v pět hodin řidiči museli počkat okolo pěti minut. Všude jsou dopravní omezení.

Asi nepřekvapí, že nejvíce jich je v hlavním městě. Se svými 137 uzavírkami Praha sice v počtu stavebních prací vede, ale nedá se říci, že by byla nejrozkopanějším městem. V přepočtu na počet obyvatel je totiž výrazně více oprav třeba v Ostravě, o něco více rozkopané je i Brno. MF DNES zanalyzovala data ze třinácti českých krajských měst. Vyplývá z nich, že městem s největším počtem dopravních omezení kvůli opravám v porovnání s počtem obyvatel je Liberec.

Klid je naopak v Ústí nad Labem a ve Zlíně.

„Stavební sezona končí s prvním sněhem,“říká ředitel Technických služeb města Liberec Peter Kračun. Dodává, že na dopravní infrastruktuře má Česko dlouhodobý dluh a z jejich analýz vyplývá, že jen na udržení stávajících silnic v Liberci by bylo potřeba investovat alespoň 100 milionů korun každý rok v následujících deseti sezonách. Navíc upozorňuje, že za podstatnou část oprav nemohou silničáři. „Spousta uzavírek není zapříčiněná opravami silnic, ale opravami sítí, kvůli kterým se musí silnice rozkopat,“upozorňuje Kračun.

V Praze by mohlo být klidněji o něco dříve.

„Většina zásadnějších oprav a rekonstrukcí, které realizuje technická správa komunikací, končí v průběhu listopadu a tím nám končí i hlavní stavební sezona,“říká Barbora Lišková, tisková mluvčí pražské technické správy komunikací. Ty ostatní budou probíhat, dokud to dovolí počasí a silničáři se na ně znovu vrátí na jaře.

Češi stráví v městských kolonách průměrně desítky hodin každý rok. Ve srovnání se světovými metropolemi ale nejde o nic překvapivého. Hustá doprava trápí všechny.

Kolonám ve městech se Češi nevyhnuli ani v loňském roce, přestože byl významně poznamenaný proticovidovými opatřeními. Podle údajů společnosti INRIX ztratil loni průměrný pražský řidič v kolonách zbytečných 43 hodin. Hlavní město na tom bylo nejhůře. Druzí byli obyvatelé Českých Budějovic a Brna, kteří strávili v kolonách 29 hodin. Například v Ostravě proseděli lidé v zácpách 13 hodin.

Kolony zkrátka představují nepříjemnou zátěž dlouhodobě. Platí přitom jednoduché pravidlo – čím více kolon, tím horší vzduch. „Obecně je možné konstatovat, že automobily popojíždějící v koloně produkují významně více, někdy až několikanásobně více, emisí, než je tomu při plynulém provozu,“shrnuje Roman Ličbinský, ředitel divize udržitelné dopravy a diagnostiky dopravních staveb Centra dopravního výzkumu.

Vidět je to třeba na emisích oxidu dusíku. Z měření Centra dopravního výzkumu vyplývá, že v místech, kde dochází ke vzniku dopravních kolon, mohou být až šestkrát vyšší než tam, kde je doprava plynulá. Oxidy dusíku přitom patří mezi nepříjemně dráždivé látky, které mají negativní vliv na funkci plic a zároveň dráždí sliznice. Připisuje se jim vliv na rozvinutí astmatu, ale také nemocí srdce a cév.

Být včas informován

Nejcitelněji se dá rozdíl v množství škodlivých emisí v zácpách pozorovat u automobilů s dieselovým motorem. Podle mezinárodně uznávané metodiky jsou tyto emise nejvyšší při rychlostech do deseti kilometrů za hodinu. Při jízdě 70 až 80 kilometrů v hodině jsou poloviční a od devadesátky začínají zase postupně růst.

Odborníci při nekonečné bitvě s kolonami spoléhají hlavně na moderní technologie. Ukazuje se, že čím dříve a lépe je řidič o blížící se zácpě informován, tím menší problémy nakonec hustá doprava způsobí. Nejsnadnější formou předávání informací na silnicích jsou přitom tabule.

„Někdy se může zdát, že přidaná hodnota těchto systémů je malá nebo takzvaně „neviditelná“, ale v tom to právě je. Pokud je doprava poklidná před nebo v místě uzavírky a nedochází k žádným excesům, tak je to právě tím, že mobilní systémy pro řízení dopravy fungují správně,“říká Martin Bambušek z Centra dopravního výzkumu.