Haiti v Texasu
Jak za pár dnů vzniklo město chatrčí s 15 000 lidmi a jak je celý problém úspěšně roztírán.
Tyhle fotky vypadají úplně stejně jako záběry konžských vesničanů skrývajících se v pralese před občanskou válkou. Ale jsou z Texasu.
Na nich jsou Haiťané, jichž se skoro naráz nahrnulo patnáct tisíc pod most přes Rio Grande.
Tak vzniklo Haiti v Texasu. Chýše z větví, provizorní stany. Na všechny ty lidi dvacet mobilních záchodů. Kdyby to bylo třeba v Maďarsku, psalo by se, že je to humanitární katastrofa.
Tihle Haiťané ale nepřišli z Haiti, přestože mnozí z nich teď na Haiti nečekaně a proti své vůli skončili.
Odešli z domova před řadou let a žili v Brazílii a Chile. Teď se staly dvě věci. Haiti aten- tátem na prezi- denta a dalším velkým zemětřesením potvrdilo status rozvrácené země. A tak se Haiťané v Brazílii a Chile domnívali, že kvůli problémům na Haiti je pustí do Ameriky. Kolem Rio Grande se podle médií válí stovky chilských osobních průkazů, zahozených, aby nebylo jasné, odkud migranti do Texasu vlastně přicházejí. „Chile je stokrát lepší než Haiti,“řekl jeden. „Ale Amerika je milionkrát lepší.“
Město chatrčí jak vystřižené z třetího světa vyrostlo na předmostí v nejbohatší zemi světa za pár dnů.
Utéct odtud nelze, celé to obklíčila vozová hradba vládních vozidel.
Ti Haiťané neopustili své skromné, ale jisté živobytí v Chile náhodou. Město chýší je destilací chyb americké migrační politiky, která se za Joe Bidena změnila k horšímu. Takto nezvykle ostře to napsal v redakčním komentáři Washington Post, podle něhož tam Haiťany přilákalo to, co se ukázalo jako falešné sliby nového prezidenta. Naskočili na ně Středoameričané, a přestože je americká vláda vyzývala, aby do USA nechodili, protože budou vráceni, stejně se jich tam spousta dostala. Tuhle dvojakost mezi odrazováním a shovívavostí si Haiťané vyložili jako pozvánku, aby také zkusili své štěstí.
A obojakost pokračuje. Kdo má smůlu, je naložen do letadla a deportován na Haiti, kde už roky nežije. Pikantní je, že k tomu vláda oprášila nařízení kritizovaného „žrouta migrantů“Donalda Trumpa, podle níž migranti mohou být v době pandemie rovnou vráceni domů.
Kdo má naopak štěstí, je najednou v Americe: úřady se celý týden snaží „rozpouštět“město i tím, že podle agentury AP spoustu lidí prostě nechaly projít. Jen se mají do 60 dnů hlásit u přistěhovaleckého úřadu, který o nich má rozhodnout. Samozřejmě že nepřijdou a zůstanou v USA načerno.
A další Haiťané jsou rozváženi po Texasu, dokonce už je letadly přepravují do arizonského Tucsonu. Problém se tak úspěšně roztírá, včera byly ve městě chatrčí už jen tři tisíce lidí.
Je to jen epizoda v krizi na Rio Grande, kde počet migrantů láme dvacetileté rekordy. Do USA letos proniknou podle některých odhadů až tři miliony lidí.
Paradoxní je, že dění kolem města chatrčí rozpálilo Ameriku až poté, co viděla záběry americké pohraniční stráže na koních, jak brání migrantům vstoupit na břeh. Mediální zkratka to mylně popsala jako bičování. Vládní politici naskočili: je to brutální, hrůzné a nelidské. Dokonce Biden byl „zděšen“. Už se to vyšetřuje. Pohraničníkům vzali načas koně.
Takže viník byl úspěšně nalezen.