Národní banka brzdí zdražování
ČNB sáhla k nečekanému kroku. Zvedla úrokové sazby nejrychleji za čtvrtstoletí
Centrální bankéři udělali odvážné rozhodnutí, jež nebylo potřeba od roku 1997. Zvedli prudce klíčovou úrokovou sazbu, a to dokonce o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Doufají, že se jim tímto krokem podaří alespoň trochu zbrzdit růst cen, který v poslední době nabral raketové obrátky.
„Potřebujeme vyslat varovný signál. Čím déle bychom čekali, tím by bylo řešení dražší,“říká guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Pokud by se ČNB nepokoušela ekonomiku alespoň částečně zbrzdit, hrozilo by, že se inflace roztočí až příliš. A že nakonec připraví lidi o podstatnou část jejich úspor.
Vládní politici centrální bankéře zkritizovali. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že krok poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. „Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, rozhodnutí ČNB nijak nezmírní,“říká Babiš.
„Skutečné inflační tlaky jsou jinde. Je to nedostatek pracovních sil, nedostatek materiálů, logistické problémy, zdražení energií na světových trzích. Mají globální charakter a restriktivní kroky ČNB na ně nemají žádný vliv,“uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Opozice se shoduje, že ČNB nemá jinou možnost než krotit inflaci zdražováním úvěrů a hypoték. „Je dobře, že ČNB projevila svoji nezávislost a nedala na nevyžádané rady ministryně Schillerové, která vyzývala ČNB, aby nedělala nic,“říká poslanec ODS Jan Skopeček.
Rusnok i další odborníci navíc tvrdí, že v inflaci se vedle zahraničních vlivů projevují i domácí faktory, které centrální banka už může svou měnovou politikou ovlivnit. Podle guvernéra se ukazuje, že inflace nebude jen přechodný jev. Poukázal na velmi nízkou nezaměstnanost a rychle rostoucí ceny nemovitostí. K růstu cen přispívá také příliš rozhazovačná rozpočtová politika. „ČNB udělala správný krok a má tak šanci ovlivnit myšlení lidí ohledně očekávané inflace. Dala lidem signál, že to s brzděním inflace myslí vážně. Inflační očekávání, která se začala nebezpečně zvedat kvůli zdražování citlivých položek, jako jsou potraviny a energie, se odvážným přístupem mohou obrousit,“říká ekonom Partners Martin Mašát.
„Aktuální krok ČNB nemůže oživení ekonomiky ohrozit. Měnová politika má stále stimulační roli,“říká šéf Expobank CZ a bývalý centrální bankéř Lubomír Lízal. Hrozí, že Česko (a Evropu) kvůli velkému zdražení energií může postihnout stagflace, kdy ekonomika neroste a zároveň je zasažena inflací a vysokou nezaměstnaností. S takovou situací se potýkal Západ v 70. letech minulého století kvůli ropnému šoku.
Pět zastánců nečekaného zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procenta v radě České národní banky proti dvěma. Jen dva ze sedmi členů by ponechali sazby na původní úrovni. MF DNES vysvětluje, co přimělo bankéře k zatáhnutí za záchrannou brzdu.
1 Proč ČNB přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb?
Banka chce zkrotit inflaci. Podle zákona se má snažit udržet růst cen kolem dvou procent. Jenže inflace se už delší dobu pohybuje nad třemi procenty, v srpnu vyskočila na 4,1 procenta. Na sklonku roku by dokonce mohla vystřelit nad pět procent a nedá se čekat, že by napřesrok výrazně zpomalila. Ještě není započten prudký vzestup cen plynu a energií, které se projeví nejen na fakturách domácností, ale také ve zdražení v obchodech.
Zcela se tam nepromítly ani drahé pohonné hmoty, které zvyšují ceny za dopravu. Za ně může poptávka po ropě. „Momentálně převyšuje nabídku, kvůli čemuž poklesly celosvětové zásoby. V USA jsou zásoby nejnižší za poslední tři roky,“říká ekonom Finlord.cz Boris Tomčiak. Celosvětová spotřeba ropy by v následujících letech měla s oživujícím hospodářstvím nadále stoupat.
Část ekonomů centrální banku kritizovala, že měla reagovat už na jaře, kdy se inflace začala zvedat. Guvernér Jiří Rusnok však tehdy prohlašoval, že pokud by ČNB zvýšila sazby příliš brzy, riziko negativních dopadů je vyšší, než pokud by se s tím zpozdila.
„Takto prudké zvýšení sazeb má určitou pachuť, že se bankovní rada s utahováním měnové politiky opozdila a nyní se to snaží narychlo dohnat,“říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Ve včerejším vystoupení toto zaváhání částečně připustil i sám Rusnok.
2 Bude to stačit, aby se zbrzdilo zdražování?
Nebude. Přestože bankéři zvedli úrokovou sazby nečekaně vysoko, potrvá ještě několik měsíců, než se tento rozhodný krok propíše do ekonomiky. Rusnok odhadl, že včerejší zásah by měl být viditelný v ekonomice zhruba za rok.
„Bude třeba zachovat růst sazeb i v dalších jednáních, neboť dlouhodobě by úrokové sazby měly mírně převyšovat inflaci, aby docházelo k reálnému zhodnocení úspor. Oživení české ekonomiky tento postup neohrozí, může ho trochu zpomalit, ale je čas ekonomiku dále neudržovat na steroidech nízkých sazeb,“říká partner PwC Petr Kříž.
Současná míra inflace a její růst mají totiž z velké části své důvody ve faktorech mimo Česko. Zdražuje mezinárodní doprava, dodavatelské řetězce jsou stále narušené. K tomu rostou ceny komodit, což se odráží v cenách. Kritici proto tvrdí, že ČNB svým krokem sotva inflaci zkrotí. „Potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná,“říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
3 O kolik kvůli ČNB zdraží půjčky a hypotéky?
Krok ČNB zdraží peníze. „Centrální banka chce uhasit bezprecedentní úvěrovou expanzi a omezit přebytek likvidity na trzích. To, že půjdou nahoru sazby úvěrů, je jisté,“uvádí ekonom Partners Martin Mašát. Mnoho firem dosud přežívalo díky levnému financování. „Podobné to bude u domácností, které měly díky hypotékám napnutý rozpočet,“dodává Mašát.
Dá se čekat, že úvěry podraží o jeden dva procentní body. „Růst sazeb ČNB se nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány,“říká Seidler.
Před centrální bankou proto teď leží nelehký úkol. Bude muset „tančit“mezi řízením inflačních očekávání a negativním dopadem na firemní sektor. Nedá se vyloučit, že se začnou množit firmy, které nebudou moci splácet. „Najít správný mix sazeb, kdy se růst platů a nezaměstnanost vyrovnají, budou klíčovým prvkem při rozhodování centrálních bankéřů v příštích měsících,“myslí si Mašát.
„U hypoték se bude jednat o nepřímý efekt, kdy banky k růstu sazeb silně tlačí rostoucí cena zdrojů, a zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB bude pro banky vítaným, dobře komunikovatelným odůvodněním zdražování hypoték,“domnívá se ředitel makléřské společnosti Golem Finance Libor Vojta Ostatek. Sazby u hypoték stoupají od dvou procent už od dubna a podle analytiků se dá očekávat, že se do konce roku dostanou ke třem procentům.
Na druhou stranu nelze předpokládat, že by banky výrazně zvedaly úroky u vkladů. Rozhodně ne v takovém rozsahu, jako zvedla sazby ČNB. Na vkladech mají zatím peněz spíše nadbytek, proto se nemusí snažit přilákat další.
„Navíc si uvědomují, že navýšením úrokových sazeb pravděpodobně jen stoupnou náklady na vyplácení stávajících střadatelů a akvizice několika málo nových klientů tento dodatečný náklad nepokryje,“říká analytik Portu Vratislav Zámiš.
4 Co udělá krok ČNB s akciemi a kurzem koruny?
Česká měna reagovala na překvapivý krok ČNB skokovým posílením z 25,50 na 25,30 koruny za euro. A výraznější rozdíl v úrokových sazbách mezi eurozónou a Českem by měl pomoci koruně k dalšímu posílení. Guvernér Rusnok čeká, že domácí měna by mohla na přelomu roku prolomit hranici 25 korun za euro.
Na kurzy lokálních akcií bude mít vliv jen velmi zprostředkovaný. „Radost mohou mít konzervativní investoři, protože se skokově zvýší výnosy dluhopisů, a mohou tedy po mnoha letech čekat razantnější růst konzervativních investic,“prohlašuje Mašát.