Imbruglia kultivuje rádiový pop

Britsko-australská zpěvačka a občasná herečka (komedie Johnny English s Rowanem Atkinsonem) Natalie Imbruglia proslula dodnes hraným hitem Torn z roku 1997. Svezla se částečně na vlně písničkářek, odstartované úspěchem Alanis Morissette a jejího průlomového alba Jagged Little Pill.

Očekávat však od novinky Firebird zásadní komerční či umělecký sukces, je bláhovost, což ale neznamená, že album nestojí za poslech.

S pomocí spolupracovníků, jako jsou zpěvačka a skladatelka KT Tunstall nebo Albert Hammond Jr. z kapely The Strokes, připravila Imburglia vkusnou popovou desku s pár potenciálními rádiovými hity. Například hned úvodní Build It Better nebo What It Feels Like.

Nejde o žádnou zvukovou či stylovou modernu, Nataliiny písničky jsou v dobrém slova smyslu konzervativní. Pop, rock, nějaká ta reminiscence na uplynulé dekády, důraz na zpěvné refrény a celkově přehledná a srozumitelná stavba písní.

Oh My Way zní jako něco od Prince v popovějším období, Maybe It’s Great tepe osmdesátkovým discobeatem. Celé se to velmi příjemně poslouchá. Firebird je z rodu desek, u kterých si už na první dobrou spokojeně prozpěvujete a které nezkysnou ani po opakovaném přehrání.

Firebird Natalie Imbruglia