Vítězství Pražanů Sparta, Rangers a deset tisíc dětí
Výjimečná atmosféra na Letné: tisíce školáků slavily Hanckův vítězný gól i vyloučení Kamary.
1:0 Sparťanští fotbalisté ve svém druhém vystoupení v Evropské lize opět nedostali gól a konečně skórovali. Doma proti skotským Rangers zvítězili 1:0. Hrálo se v nezvyklé atmosféře, kterou vytvořilo na deset tisíc nadšených dětí od šesti do čtrnácti let. Klub je totiž v trestu za chování některých fanoušků v předchozím pohárovém utkání proti Monaku a do hlediště nesměl pustit dospělé diváky.
Už jste někdy zažili, že by hlasatel během zápasu Evropské ligy napomínal diváky, ať na trávník neházejí papírové vlaštovky? Že by po závěrečném hvizdu stadion při děkovačce vesele juchal do rytmu písničky Hajný je lesa pán, známé z pohádky Ať žijí duchové?
Že by publikum vděčně tleskalo i po nepovedeném pokusu o patičku a pištělo nadšením když se povede střela při předzápasové rozcvičce?
Možná už nikdy se v Česku neodehraje zápas před takovou kulisou jako včera na Letné.
Kvůli trestu za rasismus v předkole Ligy mistrů s Monakem se brány stadionu zavřely pro obvyklé publikum, na tribuny ale mohlo deset tisíc dětí. A za jejich vytrvalého jásotu Sparta urvala v Evropské lize tuze důležitý výsledek: vítězství 1:0 nad skotskými Rangers může mít v postupových počtech velkou cenu.
„Chceme hrát poháry i na jaře, takže uhrát čtyři body ve dvou zápasech je dobrý krok,“pochvaloval si kouč Pavel Vrba.
Včerejší výhru trefil po půlhodině hlavičkující Hancko: jeho gól muselo posvětit pípnutí hodinek na ruce tureckého sudího Palabiyika. Balon se od tyče odrazil za brankovou čáru, až odtamtud jej pozdě vyrážel hostující gólman McGregor.
Ale možná větší pozornost než průběh zápasu a výsledek tentokrát urvala výjimečná atmosféra.
Z ochozů visely transparenty s roztomilými nápisy: Milujeme fotbal, TJ Sokol Krhanice. Nebo: ZŠ Mazurská fandí Spartě!
Děti ve skupinkách vždy pod dozorem jednoho dospěláka křičely nadšením, mávaly nad hlavami tleskátky a šálami a hlasateli pomáhaly vyvolávat příjmení hráčů.
Když spíkr ohlásil, že dvanáctým hráčem jsou oni, fanoušci Sparty, dětský křik se rozléhal až ke kyvadlu v místech bývalého Stalinova pomníku, ne-li ještě dál.
Atmosféra připomínala gigantickou školní besídku, na kterou se junioři celý rok těší a v den D nemohou dospat. Školácky se ale chvílemi chovali i sparťané na hřišti, hlavně když mohli ve druhém poločase pojistit vedení.
Hned po pár vteřinách napálil Pešek před prázdnou brankou spojnici tyče a břevna, místo aby v klidu zamířil a poslal balon po zemi.
Pak zase Minčev nepochopitelně zbrzdil, když ze strany upaloval sám na brankáře McGregora.
Jindy by se z hlediště zřejmě neslo leda brblání a nadávky, proto sparťany jistě potěšilo, že omládlé publikum jakoukoli chybu přešlo mávnutím ruky. K potlesku naopak stačilo málo: obyčejný sprintový náběh, poctivé napadání, odkop do bezpečí.
A když někdo ze sparťanů skončil na zemi, ať už vlastní vinou, nebo po zákroku soupeře, vysoké hlásky se sjednotily do sborového: Fááául!
„Pro mě to celé bylo především dojemné,“líčil po utkání Hancko, hrdina večera. „Když jsme vyběhli na rozcvičku a viděli, jak děti nadšeně skandují, naběhla mi husí kůže. Možná mi i ukápla slza, něco takového jsem nikdy nezažil. Moc jim děkujeme, že vytvořily vynikající pozitivní atmosféru.“
Možná je dobře, že dospělí na tribuny nemohli, protože soupeř, v Česku po březnovém boji se Slavií značně neoblíbený, by ostřejší fanoušky mohl svádět k urážkám.
Je fakt, že Fin Kamara, hlavní postava kauzy kolem slávisty Kúdely, si i tak musel vyslechnout bučení a pískot. Možná i proto se nehlídal, vyfasoval dvě žluté, a když čtvrt hodiny před koncem po hloupém faulu na Sáčka pochodoval do kabiny, stadion se otřásal nadšením.
Dalo se čekat, že s reakcí okamžitě přispěchá Kamarův právník Aamer Anwar: „Znovu se ukázalo, že Praha má vážný problém s rasismem. Velká část dětí bučela nejen když byl u míče Glen, ale i další černí hráči Rangers. A UEFA jako obvykle nereaguje.“
Zřejmě ani nebude muset, protože nic rasistického včera na Letné nezaznělo. A zatímco Kamara z lavičky sledoval, jak jeho spoluhráči marně zkouší dotáhnout ztrátu, rozzářily se na tribunách tisíce svítidel z mobilních telefonů: jako když na koncertě zazní dojemná písnička.
Souboj s Rangers sice romantiku nenabídl, ale tři body Sparta má – a může začít pokukovat po postupu.
Chceme postoupit, takže čtyři body ze dvou zápasů mě těší. Pavel Vrba, kouč Sparty