ANO 25,2 %, SPOLU 20,9 %, PirStan 19,4 %
Favorité mírně oslabili, kolem hranice pěti procent to bude drama.
Hnutí ANO si ve volebním přetlačování udržuje první pozici. Nicméně odstup od koalice SPOLU a PirStan na druhém a třetím místě se snižuje. Ukázal to průzkum, který pro MF DNES provedla agentura Median. Jsou to poslední povolená data. Zveřejňovaní průzkumů v dalších dnech až do ukončení hlasování znemožňuje zákon.
Podle Medianu, který respondenty oslovoval na konci září, by hnutí premiéra Andreje Babiše získalo 25,2 procenta hlasů, koalice SPOLU (složená z občanských demokratů, TOP 09 a lidovců) 20,9 procenta a 19,4 procenta hlasů by získala koalice Pirátů a Starostů.
„ANO klesá, ale stále platí, že si s velkou pravděpodobností ukrojí největší část volebního koláče. Je ale otázkou, jestli dokáže sestavit stojedničkovou většinu ve Sněmovně,“říká Přemysl Čech, ředitel agentury Median. Naráží na data ze začátku září, kdy tatáž agentura v exkluzivním průzkumu pro MF DNES hnutí ANO přisoudila skoro devětadvacetiprocentní volební zisk.
Při srovnání obou průzkumů oslabily i obě koalice, nicméně rozdíly jsou v desetinách. Dvě desetiny procenta ztratila koalice SPOLU a čtyři desetiny koalice Pirátů a Starostů.
„K výraznému odlivu voličů od koalic PirStan a SPOLU nedochází, voliči se spíše přelévají mezi nimi. Z dlouhodobějšího pozorování vyplývá, že část původních voličů ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v určitou chvíli začala uvažovat o tom, že by dala hlas Pirátům a Starostům, teď tato skupina začíná z Pirátů střízlivět a vracet se ke SPOLU, ať kvůli antikampani, která je vůči Pirátům vedená, nebo kvůli jejich vyhraňování,“popisuje trendy Přemysl Čech.
I hnutí ANO se podle něho může spolehnout na tvrdé jádro voličů. Čím si ale vysvětlit více než tříprocentní pokles? „Některým dosavadním příznivcům nemusí vyhovovat vyhrocenost kampaně, kterou ANO vede, další možné vysvětlení nabízí zhoršující se covidová situace,“domnívá se Čech.
Podle posledního průzkumu Medianu by se do Sněmovny dostala s více než deseti procenty SPD Tomia Okamury. Čtyři další strany krouží okolo pětiprocentní hranice, jež je nutná pro vstup do Sněmovny. O šest desetin by ji překročili sociální demokraté, Trikolóra, komunisté a Přísaha Roberta Šlachty zůstávají pod ní.
„Jedná se o rozmezí statistické chyby, takže ani sociální demokraté nemají jistotu, že vyšlou své poslance do sněmovních lavic,“konstatuje Přemysl Čech. Výsledky těchto stran podle politologů nebudou důležité jen pro ně samotné, ale hlavně pro hnutí ANO. Čím méně barevná povolební Sněmovna bude, tím méně bude mít Andrej Babiš prostoru pro vyjednávání o vládní koalici.
Z průzkumu vyplývá, že letošní volby zřejmě budou doprovázeny vysokou volební účastí a ochotou voličů kroužkovat, tedy dávat preferenční hlasy jednotlivým kandidátům. Chtějí to udělat téměř dvě třetiny voličů.
Když se v TOP 09 před čtyřmi roky během volebního odpoledne sčítaly hlasy, vypadalo to, že se strana do Sněmovny nedostane. Podle průběžných výsledků se zdálo, že získá okolo čtyř procent hlasů. Lídři kandidátky v pražské kavárně Louvre, jejíž část si „topka“na volby pronajala, už pomalu rozdávali novinářům rozhovory na téma porážka. Přes pětiprocentní hranici se TOP 09, tehdy ještě vedená Miroslavem Kalouskem, přehoupla až na poslední chvíli, a strana tak mohla zůstat na parlamentní mapě, byť s omezeným počtem poslaneckých mandátů.
Drama do poslední minuty. Stejně dramatické chvíle budou letos zřejmě prožívat hned čtyři partaje. Dva nováčči a dva ostřílení matadoři, kteří nemají ani zdaleka Sněmovnu jistou. Jejich výsledky přitom mohou, byť jde o malé strany, paradoxně rozhodnout volby.
Nad propastí statistické chyby
Podle průzkumu agentury Median oscilují na hranici zvolení sociální demokraté, komunisté a nově vzniklé hnutí Trikolóra, Svobodní a Soukromníci a hnutí Přísaha.
I když první zmiňovaná ČSSD se dokázala několik dnů před volbami přehoupnout přes pět procent, ještě před měsícem byla v průzkumu téže agentury těsně pod ní. Ale i ona se jako zbylé tři partaje pohybuje v nejistotě statistické chyby.
„V předvolebních průzkumech není rozdíl mezi 4,5 a 5,8 procenta vzhledem ke statistické chybě.
Z dat, které jsme nasbírali, je vysoce pravděpodobné, že do Sněmovny své poslance vyšlou ANO, SPOLU, Piráti se Starosty a SPD. Ostatní o to neustále zápasí,“konstatuje ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Ve stejné situaci jako ČSSD je i hnutí Přísaha Róberta Šlachty. Ještě v červnu mu některé agentury předvídaly jistý postup, teď už to tak jistě nevypadá. Podle Medianu Šlachta i přes intenzivní kontaktní kampaň, se kterou začal už během vrcholící pandemie covidu na začátku roku, spadl pod čtyři procenta. „Vystupování v debatách není stoprocentní, hnutí ztratilo i něco ze svého reformního étosu,“komentuje pokles volebních preferencí šlachtovců Přemysl Čech.
Nutno dodat, že včerejší průzkum agentury STEM naopak Přísaze naznačil zisk přes šest procent.
Zápas o nerozhodnutého voliče
Podle politologa Jana Kubáčka právě zmíněné strany povedou souboj o nerozhodnutého voliče. „Dá se očekávat, že právě ony mohou být adresáty váhavých hlasů. Navíc se ukazuje, že těchto hlasů bude oproti předchozím volbám hodně, a to do poslední chvíle,“říká Kubáček s tím, že se nevede spor jen mezi velkými stranami. „Tentokrát se vede i spor mezi velkými stranami a politickou alternativou a je úplně jedno, jestli to bude levicová strana typu ČSSD, nebo to bude na druhé straně Přísaha nebo Trikolóra. To de facto znamená, že všichni mají stále šanci ve Sněmovně usednout,“dodává Kubáček.
A právě strany s výsledky okolo pěti procent budou podle něj těmi, které nakonec mohou rozhodnout volby, respektive podobu budoucí koalice, kterou by mohlo sestavovat ANO. I jiné průzkumy totiž potvrzují, že součet preferencí obou opozičních koalic a ostatních stran, které mají šanci dostat se do Sněmovny, je v zásadě vyrovnaný. V tomto ohledu pak platí poměrně jednoduchá rovnice.
„Když se tam malé strany nedostanou, tak to bude zvýhodňovat opoziční středopravicový tábor,“vysvětluje politolog Lukáš Jelínek a pokračuje: „Když se tam ty malé strany dostanou, tak to posílí Andreje Babiše a jeho vyjednávací schopnosti, protože bude moci třeba zkusit zopakovat dosavadní vládní spolupráci nebo alespoň bude moci tlačit jiné politické strany do kouta. Bude záležet na tom, které z nich a v jakém počtu pětiprocentní hranici překonají.“