Bratranci u prahu NHL. Reichel & Reichel se perou o místo
Kdysi při rodinných návštěvách hráli tenis, basket a fotbal, třebaže si nerozuměli. Kristian to mohl zkoušet česky a anglicky. Lukas mluvil jen německy.
Bratranci Reichelovi se vždy dorozuměli prostřednictvím gest a mezinárodních slovíček. Později udržovali kontakt přes sociální sítě. Teď se oba snaží probourat do NHL.
Třiadvacetiletý Kristian ve Winnipegu, o čtyři roky mladší Lukas v Chicagu.
Byť na soustředěních svých klubů dělají na své šéfy výborný dojem, o místo v nejslavnější hokejové lize se musí prát ze všech sil.
Kristian v nedělním přípravném mači ve Vancouveru přihrál na první gól Jets a druhý sám dal výstavní ranou švihem z levého kruhu. Puk prosvištěl do růžku nad brankářovým ramenem a chlapík s číslem 87 na dresu radostně zapumpoval zaťatou pěstí.
Jeho mužstvo podlehlo 2:3, on si však důrazně zažádal o premiérový start v NHL.
V zámoří se syn olympijského vítěze a trojnásobného mistra světa protlouká už pátou sezonu – nejprve v juniorce v Red Deeru, poté v mančaftu Manitoba Moose v AHL.
Byť ho žádný z klubů National Hockey League nedraftoval, hýčká si svůj sen a snaží se vmáčknout známé příjmení na soupisku Jets.
„Hrál dva zápasy, oba výborně,“tvrdí jeho otec Robert, jenž ho sleduje z Litvínova. „Udělal všechno, co mohl. Teď jen aby dostal šanci.“
Podobně jako Čech Kristian ve Winnipegu se Němec Lukas v Chicagu potýká se silnou konkurencí.
Sedmnáctka loňského draftu se po přestupu od berlínských Eisbären zatím v Americe teprve rozkoukává. Hovoří o divokém tempu na užším kluzišti, obdivuje slovutné spoluhráče: „Chci se od nich co nejvíc naučit.“
V jednu chvíli se v útoku setkal s kapitánem Toewsem a též s mladíkem Hagelem, na něhož před časem v Red Deeru narazil Kristian.
Taky Lukas v kariéře následoval svého tátu. Martin Reichel v 90. letech doputoval z Litvínova až do Rosenheimu, kde se seznámil s budoucí manželkou.
Zakotvil v zemi, kterou reprezentoval na mnoha šampionátech či na olympiádě v Salt Lake City.
Zatímco Robert se v NHL objevil (včetně play off) v 900 partiích, Martin nenastoupil ani za Oilers, kteří si jej vybrali v dražbě nadějí, ani za jiný klub za Atlantikem.
Jejich potomci se nyní pokoušejí šířit věhlas hokejového klanu na obou stranách kanadsko-americké hranice.
Kristian se ocitl v krušnější pozici, v žebříčcích útočníků jsou před ním borci s jednocestnými smlouvami (pouze pro NHL) nebo talenty, které by při přesunu na farmu mohl Winnipegu vyfouknout jiný tým.
„Kdyby Kristian prošel draftem třeba v prvním nebo druhém kole, asi by už NHL hrál,“přemítá Robert, který s juniorem jako obvykle v létě trénoval na ledě i na suchu. „V testech se ukázalo, jak skvěle je připravený. Například v síle nohou, ve výbušnosti udělal zase velké pokroky.“
Už na jaře při výstupním pohovoru Kristianovi sdělili, že dozrál pro
NHL, jen musí některému z členů mužstva Jets sebrat místo.
Ač ho v pondělí po povedeném kempu přeřadili do rezervního celku, dál doufá, že se jeho touha naplní. Už několikrát se mohl vrátit do některé z evropských soutěží, kde by snadno sehnal lépe placené angažmá. Zatím vytrval a dál bojuje.
Kdyby však ani v této sezoně neuspěl, patrně by zvážil ukončení zámořské mise.
To Lukas má před sebou o něco příznivější vyhlídky. Blackhawks s ním do budoucna počítají, i kdyby se jim hned nevešel do sestavy.
„Byla by samozřejmě paráda, kdyby se oba kluci prosadili do NHL,“říká otec a strýc Robert. „Ale vůbec to není jednoduché.“
V ideálním případě se bratranci Kristian a Lukas střetnou 5. listopadu v zápase Winnipeg – Chicago.
Horší variantou je sraz v partii Manitoba – Rockford o dva dny později. Oba si před prahem NHL přejí totéž. Leč vstoupit smějí jen vyvolení.