Singapur: když lidi venku hlídají roboti
SINGAPUR
Vítejte ve světě George
Orwella!
Náznak toho, jak by mohl v blízké budoucnosti vypadat běžný dohled nad veřejným pořádkem ve velkých městech, si lze už dnes vyzkoušet na vlastní kůži v asijském Singapuru.
V tomto bohatém a také velice přísně kontrolovaném městském státě poslaly úřady do ulic – zatím jen v rámci třítýdenního experimentu – dva roboty na kolečkách, pojmenované Xavier, vybavené sedmi kamerami a všelijakými čipy, kteří jsou určeni k pečlivému sledování toho, jak se veřejnost v jejich rajonu chová. Jak se brzy ukázalo, na rozdíl od „lidských policistů“jsou zcela nekompromisní, nepodplatitelní a nikdy se neunaví.
Jakmile spatří nějaký nešvar, okamžitě reagují, rozkřiknou se na „pachatele“a ten musí s ostudou hned zjednat nápravu.
Jejich zásah vypadá třeba takto: Robot popojíždí krokem po ulici, když tu spatří hlouček lidí příliš natěsno – v jednom konkrétním případě sledovalo několik přátel dva známé, kteří rozehráli na chodníku šachovou partii. „Dodržujte prosím rozestup minimálně jeden metr! Dodržujte prosím pravidlo maximálně pěti osob ve skupině!“ozval se vzápětí robotický hlas, zatímco
Robot v akci kamery podivného vozíku sjížděly jednotlivé obličeje.
Robot měl pravdu, dav se provinil proti pandemickým opatřením.
Nebo jiný příklad: Kdosi odhazuje nedopalek cigarety na chodník, to je ve vypulírovaném Singapuru jeden z nejodsuzovanějších hříchů vůbec, za který se platí citelná pokuta. Onen nešťastník si nevšiml, že robot jeho počínání bedlivě sleduje. To už však zazněla strojová výzva: „Dopouštíte se nežádoucího sociálního jednání! Prosím, napravte to!“Lapený hříšník se stydlivě vrací, sbírá nedopalek a vhazuje ho do koše na odpadky.
Jindy zase není pro robota problém odhalit třeba nesprávné parkování nebo kouření v zakázaných zónách.
Jak vidno, experiment funguje.
Singapur se tak nejspíš brzy dočká plného nasazení „robotích policistů“. Ne všichni jeho obyvatelé s tím však jsou srozuměni. Stále masivnější nasazení arzenálu sledovacích technologií, včetně husté sítě pouličních kamer na rozpoznávání obličejů, vyvolává u řady z nich obavy o to, zda jim ještě vůbec zůstane nějaké soukromí.
Až moc dotěrné technologie
Tamní úřady dlouhodobě prosazují vizi vyspělého moderního města řízeného technologiemi, což někomu může imponovat. Aktivisté, kteří mají v programu hájení občanských svobod, však oponují, že cenou je neadekvátní ztráta soukromí. Lidé podle nich také mají jen minimální kontrolu nad tím, co se s nashromážděnými daty dál děje.
Technologie se zkrátka mnohým v Singapuru zdají být čím dál dotěrnějšími. A to jsou v tomto městském státě, kde pořádek je tou nejomílanější mantrou, na leccos zvyklí. Ve světě je Singapur za přílišné omezování občanských svobod kritizován často, a to nikoliv neoprávněně.
Vláda nicméně nasazení robotů obhajuje. Hovoří o tom, že ti nikoho nehoní k zodpovědnosti, jen napomínají a zjednávají nápravu. Dalším silným argumentem pro jejich využití je narůstající nedostatek pracovní síly. Podtrženo a sečteno: Zvykejme si! Brzy nejspíš spatříme takových Xavierů ve veřejném prostoru daleko víc. A nejen v Singapuru.