Myši patří do nebe, ale také do království Lvů
Jan Bubeníček a Denisa Grimmová se v animovaném snímku Myši patří do nebe přiblížili výšinám, kde sídlí oscarový film Coco. Našli podobně vtipný způsob, jak přirozeně vzít děti do záhrobí.
Nosný základ tvoří samozřejmě kniha Ivy Procházkové, ovšem hravá vynalézavost, s níž ji tvůrci převedli na plátno, se předloze vyrovnává ve všech složkách od výtvarné po dabérskou. Hlavně však nejde o pohádkovou grotesku pro nejmenší, nýbrž o plnohodnotnou rodinnou podívanou, která se nemusí krčit skromně v koutě ani na ceremoniálu Českých lvů.
Na útěku před koupelí
Myška, která se navenek snaží vyrovnat svému statečnému tatínkovi zvěčnělému v soše, leč ve skutečnosti je hezky česky „pobobkovaná“strachy, a koktavý lišák se po úvodní svižné honičce octnou na věčnosti. Smutné, ale nikoli drastické východisko; naopak je pojaté náznakově a poeticky. Ostatně děti již unesly i smrt v úvodu jiné slavné pixarovky Hledá se Nemo.
V půvabně stylizovaném nebi se pak zprvu nedobrovolně spoutaná dvojice vydá hledat hrdinčina otce. Postupně mezi oběma outsidery vzniká pevné pouto – a nejen proto, že sdílejí odpor k vodě, takže před povinnou nováčkovskou očistou prchají v akční spirále jako z Indiany Jonese, pouze bez point.
Pochopitelně potkávají i jiná zvířata, počínaje krtkem z pozemského života hrdinky a konče kočkou, která sarkasticky komentuje svých údajných devět životů, základem však zůstává nesourodý tandem, jenž se hádá a udobřuje, rozchází a zase schází a jehož vztah souběžně prověřují různá dobrodružství.
Třeba zastávka v lunaparku prozáří noc podmanivými barvami, a byť působí spíše jako výplň času road movie, ve strašidelném domě se animátoři viditelně vyřádili.
Kino života
Teskný nádech neruší, se záhrobním humorem se báječně snoubí po vzoru díla Coco, a když ke konci začne přibývat kazatelských pouček o pomoci a odvaze, pokaždé je vystřídá napětí v čele s drsným soubojem liščího příbuzenstva.
Klíčový okamžik ve finále zavede nebeské poutníky do velkolepého velrybího kinosálu, kde se jim promítne pomyslný „film vašeho života“, po jehož očistném vstřebání jsou zvířata připravena pro převtělení. Nenucenost, s níž se publiku dostává naděje, patří k nejsilnějším prvkům příběhu – společně se šancí, že skutečné přátelství přetrvá.
Zkrátka se v Česku po dlouhé době zrodil animovaný film s myšlenkou, což je mimořádný přídavek ke vkusné zábavě, akci, dojetí a k veškerým solidně zvládnutým filmařským řemeslům.