Volby napovědí, zda se vrátí EET

Vláda loni kvůli pandemii pozastavila elektronickou evidenci tržeb. Polovina podnikatelů proto EET od té doby ignoruje. Zda se k ní budou muset vrátit, se ukáže brzy.

Elektronická evidence tržeb (EET) se během voleb v roce 2013 stala vlajkovou lodí hnutí ANO. Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnat podnikatelské prostředí. Podle kritiků naopak pro podnikatele přinesla další zbytečnou administrativní zátěž.

Během pandemie ovšem ministerstvo financí ustoupilo a EET na téměř tři roky pozastavilo. Nyní je proto otázkou, co bude po volbách. Zcela obnovit chce EET totiž pouze hnutí ANO.

„Platí, že od ledna 2023 se k EET určitě vrátíme,“sdělila na dotaz MF DNES ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „EET je úspěšný projekt, díky kterému jsme významně snížili daně a který je důležitý také pro férové prostředí a fungující stát,“dodala.

Naopak ODS a TOP 09 byly zásadně proti už od začátku a po volbách by EET chtěly zrušit. „Vláda sama v době covidu přiznala, že to je pro podnikatele zátěž, že to ohrožuje podnikatelské prostředí. Navíc náklady na EET byly vyšší než její údajné přínosy,“řekl předseda ODS Petr Fiala MF DNES.

O něco vstřícněji k EET přistupuje koalice Piráti a Starostové. „Pro řemeslníky a drobné podnikatele nezavedeme třetí a čtvrtou vlnu EET. O zrušení EET pro podnikatele v první a druhé vlně rozhodneme po důkladném zhodnocení jejích přínosů. V případě zachování musí EET přinášet podnikatelům i uživatelské benefity,“tvrdí v programu.

Čtyři roky dohadování

Ministerstvo financí spustilo EET po dvouletých přípravách v roce 2016 pro ubytovací a stravovací služby, o tři měsíce později pro maloobchod a velkoobchod. Schválili ji poslanci tehdejší vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL společně s hlasy části nezařazených poslanců a hnutí Úsvit.

Pokračování mělo přijít v roce 2018 – po třetí a čtvrté vlně měli elektronicky evidovat tržby i podnikatelé z ostatních činností a řemeslníci. Ústavní soud však odložil spuštění do května 2020 a už k němu nedošlo. Mezitím přišla pandemie a vláda celou EET pozastavila do 1. ledna 2023.

„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Zjednodušeně řečeno, pokud vám zatéká do podkroví, nebudete zastřihávat anglický trávník,“vysvětlovala rozhodnutí Schillerová.

Nad třetí a čtvrtou vlnou EET se nicméně ozývalo nejvíce pochyb ohledně možných přínosů. U řemeslníků se týká EET třeba drobných služeb v domácnostech, kde je následná kontrola dodržování skoro nemožná a nákladná.

Naopak s evidencí plateb mohl u odvětví z první a druhé vlny EET pomoci paradoxně covid. Rapidně se totiž rozšířily elektronické formy placení, kdy jsou platby dohledatelné i bez EET.

Podnikatelé, kteří před covidem tržby elektronicky evidovali, v tom navíc většinou pokračují. „V porovnání s lednem a únorem roku 2020, kdy ještě evidování EET nebylo ovlivněno koronavirem, evidujeme aktuálně 47 procent daňových subjektů spadajících do 1. a 2. vlny. Jedná se o poměr subjektů, od kterých evidujeme alespoň jednu tržbu zaslanou v srpnu či v září 2021, k počtu subjektů evidujících v lednu a únoru 2020,“říká Klára Křehlová z Finanční správy.

Už při přerušení EET kvůli covidu v březnu 2020 se ozývaly od některých hlasy, proč zastavovat něco, co funguje přes pokladny samo. K tomu se zastavením EET ztratilo ministerstvo financí nástroj, jak získat snadno data o dopadech pandemie v jednotlivých odvětvích.

O přínosech se po zavedení hojně diskutovalo. Podle ministerstva financí činil čistý přínos EET 7,9 miliardy korun za rok 2017 a 12,3 miliardy za rok 2018. To zpochybňovala opozice. Výnosy mohly růst i díky hospodářskému růstu. Naopak některé podnikatelské svazy tvrdí, že asi tři tisíce podnikatelů kvůli EET skončily.

Během pandemie ministerstvo financí ustoupilo a EET asi na tři roky zastavilo.