Poslední rozloučení
ČSSD poprvé po 29 letech nebude ve Sněmovně. Strana hledá náhradníka za Hamáčka.
Noční můra Jana Hamáčka se naplnila. Pod jeho vedením sociální demokracie postupně ztrácela ve všech volbách, až se poprvé od roku 1992 stala mimoparlamentní stranou. Voliči rozhodli, že už ji ve Sněmovně nechtějí.
„Celá vláda zaplatila za ten předchozí rok, takhle to vidím já,“konstatoval Hamáček v sobotu večer po cestě z Lidového domu, kde ČSSD sledovala sčítání hlasů. Hamáček už předtím dal jasně najevo, že pokud pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory Parlamentu nepřekročí, ve vedení skončí. „Je logické, že pokud předseda dal slib, je potřeba ho naplnit. Svoláme předsednictvo strany. Složím účet a končím,“potvrdil po sečtení hlasů.
Na dotazy novinářů, co bude dělat dál, odpověděl jen, že si teď odpočine. Členem sociální demokracie zůstane i nadále. V jejím čele byl od února 2018. Vedl stranu do komunálních voleb, v nichž ČSSD ztratila polovinu zastupitelských křesel, o rok později nezískala ani jednoho europoslance a výrazně ztratila i loni v krajských a senátních volbách – o zastoupení přišla v pěti krajích a do Senátu se neprobojoval žádný kandidát.
„Je to pro mě osobně těžká rána,“hodnotil výsledek bývalý předseda Jiří Paroubek, který letos pomáhal straně s kampaní. „Jde o seriál chyb, který trval deset let. Datuje se od té doby, co jsem odešel,“míní Paroubek.
Stranu vedl v letech 2006 až 2007. Vrcholnou éru zažívala ČSSD ale ještě předtím za Miloše Zemana. Ten z ní nejprve udělal nejsilnější opoziční stranu a pak ji dovedl k vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ve vedení skončil v roce 2001. Kdo bude novým předsedou, strana rozhodne 25. října. Nabízela by se ministryně práce Jana Maláčová, ta to o víkendu ale komentovat nechtěla.
„Uvidíme. Je to velmi čerstvé, tak nám prosím nechte chvilku,“řekla k tomu.
Krvavá daň za vstup do vlády
O budoucnost sociální demokracie Maláčová strach nemá. „Byli jsme tu 140 let a dalších minimálně 140 budeme,“věří dosluhující ministryně.
Strana teď mluví o tom, že je potřeba se soustředit na komunální volby v příštím roce a transformovat se tak, aby se za čtyři roky znovu dostali do Sněmovny. Úkol to nebude jednoduchý. Jediné straně, které se v moderní historii České republiky povedlo se vrátit, je KDU-ČSL.
„Sociální demokraté musí změnit rétoriku, musí být přímočařejší. Nesmí
se bát střetu. Nepopulární věci musí říkat na rovinu a hlavně hlasitě,“vidí příležitost ke změně místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Výsledek voleb je krvavou daní za vstup sociální demokracie do vlády Andreje Babiše,“myslí si bývalý primátor Brna.
ČSSD je stranou s nejdelší historií v Česku. Její počátky se datují do roku 1878, kdy se vytvořila zvláštní organizace českých sociálních demokratů uvnitř Sociálně-demokratické
strany českoslovanské v Rakousku. Samostatnou stranou se pak stala v roce 1893.
Lidový dům v Hybernské ulici strana získala poprvé v roce 1907. Od té doby musela opakovaně řešit problémy v souvislosti s jeho vlastnictvím.
Aktuálně se soudí s dědici zemřelého právníka Zdeňka Altnera, protože si nárokují 300 milionů korun za právní služby, které ČSSD Altner poskytl.