Komunisti si čichli k moci a rozloučili se

Po bezmála 32 letech od listopadu 1989 skončila ve vysoké politice poslední strana ve střední Evropě, která se nejen názvem hlásila ke své totalitní minulosti. Paradoxně se tak stalo v roce 100. výročí založení KSČ u nás a na konci volebního období, v němž se KSČM poprvé od revoluce dočkala neskrývaného podílu na centrální moci v zemi.

S komunisty sice za ty roky spolupracoval kdekdo a s jejich hlasy se obchodovalo i při nejdůležitějších hlasováních včetně parlamentní volby prezidenta, ale oficiálně jejich pár desítek poslaneckých křesel (po volbách v roce 2002 jich bylo dokonce 41) trvale blokovalo vytváření funkčních vládních většin. Až Andrej Babiš toto tabu prolomil a pozval KSČM k otevřené podpoře své vlády.

Strategie Vojtěcha Filipa, s níž do paktu s Babišem šel, přitom nebyla nelogická. Komunisti se opravdu ukázali jako spolehlivý nehysterický partner, který si toho nechával líbit snad až příliš. Jako moc silné kafe se však objetí proletářů s miliardářem ukázalo u tradičních voličů KSČM, které navíc dohnala i neúprosná demografie.