Praha přišla o většinu pirátů
Nejvíce kroužků získala Pekarová Adamová (TOP 09). Voborská ze STAN poskočila o 12 míst
Preferenční hlasy zredukovaly počet pražských pirátských poslanců z pěti na dva. Své místo ve Sněmovně obhájila pouze Olga Richterová, která se s 33 tisíci hlasy udržela v čele kandidátky. Kromě ní si mandát udržel i Jakub Michálek, i když na kandidátce ze druhého místa spadl na šesté. Tím ale výčet pirátských poslanců z Prahy končí.
Volebním sítem neprošli současní pirátští poslanci Ondřej Profant, Jan Lipavský a Dana Balcarová. Profant je přitom jedna z tváří úplně původní Pirátské strany, která se v roce 2014 dostala do pražského zastupitelstva. Během svého působení na magistrátu například poukázal na to, že pražská rádiová síť, kterou používá například městská policie, není zabezpečená a lze ji odposlouchávat. Podílel se také na rozkrývání kauzy Opencard. „Je jasné, že jsme očekávali lepší mandátový výsledek. Jednou z hlavních příčin byly rozhodně dezinformace a pomluvy, které šířil například premiér nebo dezinformační weby. Díky tomu chyběla ta míra důvěry a v tomto rozložení sil to takto dopadlo. Je velmi pravděpodobné, že v příštích volbách budou Piráti kandidovat samostatně,“okomentoval výsledek voleb Profant.
PRAHA Pražská skokanka
Na úkor pirátských kandidátů se z koalice PirSTAN do Sněmovny dostali ze Starostů Jan Lacina, Vladimír Balaš a Roman Bělor.
Ze 16. místa kandidátky se probojovala starostka městské části Praha-Satalice Milada Voborská (STAN). Skoro 20 tisíc preferenčních hlasů, které ji posunuly na čtvrté místo, Voborské také zajistilo titul největší pražské skokanky.
„Výrazný posun si vysvětluji kroužkováním a výzvami jak Milionu chvilek, tak Kroužkujte ženy v politice. Je to možná i tím, že voliči kroužkovali toho, kdo jim nejméně vadí, někoho čitelného, kdo má za sebou hmatatelné výsledky. A také si myslím, že na výsledku nesl podíl vyvolaný strach z Pirátů,“vysvětlila
Prořídlá posádka Pirátů Voborská. Ke kandidatuře ji, jak říká, přiměla nespokojenost se směřováním České republiky. Nutnými kroky jsou podle ní především digitalizace státní správy a zdravotnictví a realizace důchodové reformy. Dále je pro přehodnocení středoškolského systému, zejména pro podporu učňovského školství. Za Starosty kandidovala do Sněmovny již v roce 2017, ale tehdy získal mandát pouze lídr pražské kandidátky Jan Farský (STAN). Starostkou Satalic je od roku 2014, předtím pracovala několik let v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR nebo jako korektorka.
Nejvíce preferenčních hlasů získala v hlavním městě pražská lídryně koalice SPOLU a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Voliči zakroužkovali její jméno ve více než 49 tisících případech. Celorepublikově se tím v počtu hlasů umístila na druhém místě, hned za Vítem Rakušanem (STAN), kterého ve Středočeském kraji zakroužkovalo téměř 60 tisíc voličů.
Bratři ve Sněmovně
Díky kroužkování usednou v Poslanecké sněmovně oba bratři Okamurové. Hayato Okamura (KDU-ČSL) od voličů SPOLU dostal přes 24 tisíc preferenčních hlasů a tím se vyšvihl z patnáctého místa na pražské kandidátce na šesté. Oproti předsedovi SPD Tomiovi Okamurovi, který kandidoval v Moravskoslezském kraji, získal starší bratr o sedm tisíc hlasů víc. „Tak trochu jsem vnitřně tušil, že uspějeme. Je úplně bezvýznamné, jestli jsem bratr Tomia. SPD je výsledkem voleb nyní z vlády vyšachovaná, a to je v pořádku,“říká Hayato.
V kampani se ale prezentoval kromě jiného právě jako protipól svého bratra. „Tomio má nyní hrozný strach, že mě lidé v Praze při volbách vykroužkují do Sněmovny. Byl by to začátek konce celého jeho politického podnikání,“sdělil Hayato před volbami na svém twitterovém účtu. Do politiky se pokoušel dostat několikrát, naposledy neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2018.
Pražská KDU-ČSL si v letošních volbách o jedno křeslo polepšila. Do Sněmovny se dostal i Tom Philipp. V roce 2017 za lidovce uspěl pouze Jan Čižinský, který letos do Sněmovny nekandidoval.
Kroužkování vyřadilo z boje o křeslo například i pražského lídra SPD Josefa Nerušila. Jako jediný kandidát za tuto stranu se do Sněmovny dostal ze čtvrtého místa Jiří Kobza, kterému k ovládnutí pražské kandidátky stačily pouhé tři tisíce hlasů.
Voliči kroužkovali toho, kdo jim nejméně vadí. Podíl měl i vyvolaný strach z Pirátů.