Studnu, Rakousko má arabský pavilon a Češi dělají v Dubaji vodu.
Singapur vyhloubil pro Expo 2020
Speciální miniměsto ve tvaru trojlístku vybudované v jednom ze Spojených arabských emirátů ukazuje, jak si jednotlivé země představují technologie budoucnosti. Každá se úkolu zhostila po svém. Některé navazují na tradice, jiné se pokoušejí lépe sladit fungování lidstva s přírodou.
Futuristickými pavilony se tu prezentuje více než polovina zemí světa. Nechybějí ani malé ostrovy v Tichomoří, na dlouhém výčtu zemí ale překvapivě nenajdete třeba Island.
Hlavní moto Všeobecné světové výstavy Expo 2020, které se kvůli pandemii o rok odsunulo, zní Udržitelnost, mobilita a příležitost. Každý ze tří lístků výstavní plochy pak odpovídá jednomu slovu mota.
Český pavilon se nachází v zeleném lístku „udržitelnosti“, hned vedle hlavního vchodu areálu. Skleněné baňky v hlavní expozici umístěné v přízemí připomínají futuristickou fontánu, jde ovšem o důmyslný systém S.A.W.E.R, který ze vzduchu za pomoci solární energie vyrábí vodu.
Zelené město
V poschodí návštěvníci mají možnost přesunout se virtuálně do Česka. Díky expozici Czech Tourismu se člověk po nasazení VR brýlí ocitne v bazénu v Mariánských Lázních, na moravské vinici nebo na skalách v Českém ráji.
Ve vedlejší místnosti si na 3D tiskárně společnosti Průša Research může návštěvník vytisknout vlastní sněhovou vločku. Centrálním exponátem je pak největší leštěná skleněná socha na světě od Vlastimila Beránka s názvem Venus.
„Národní expozice je pohledem do budoucnosti. Platí to o energetických inovacích, o svobodě, kterou nabízí 3D tisk, o vizionářském výtvarném umění. Kontrapunktem k původním českým technologiím je důraz na ochranu přírodních zdrojů a na odpovědnost za budoucnost celého světa,“říká Jiří František Potužník, generální komisař účasti České republiky na dubajském Expo.
V přízemí naproti systému S.A.W.E.R. se navíc každý může občerstvit v typicky české restauraci. Ceny jsou zde ovšem dost našponované. Za malé plzeňské pivo zaplatí návštěvník 300 korun, za svíčkovou téměř tisícovku.
Hned vedle české expozice zaujme singapurský pavilon pokrytý rostlinami v malých květináčích. Projít vstupem však může jen návštěvník, který nemá zvýšenou teplotu. Takto přísnou kontrolu coby připomínku pandemie aplikuje Singapur v Dubaji jako jediný vystavovatel.
Uvnitř to vypadá jako v botanické zahradě. Od průvodců se návštěvník dozvídá, že zde roste 1 770 rostlin a mezi nimi je na 50 druhů orchidejí. Pavilon Singapuru nabízí pohled na to, jak může vypadat město v přírodě fungující s pomocí inteligentních a udržitelných řešení.
„Na střeše máme solární panely, které vyrábějí dostatek elektrické energie, abychom mohli svítit, ale i ovládat zavlažování rostlin. Vodu čerpáme ze studny, kterou jsme vyvrtali pod pavilonem,“doplňuje informace o pavilonu průvodkyně Rachel.
V zeleném lístku stojí za návštěvu rovněž pavilon Nového Zélandu. Ostrovní země vsadila na vodopády a všudypřítomné nápisy I AM, především ale inspiraci nádobami waka taonga, které vyráběli Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu.
Projekce představuje původní obyvatele, tradiční maorský bojový tanec Haka i to, jak země uchovává starobylé tradice navzdory moderním technologiím.
Čínské auto plave i létá
Dvě architektonicky nejzajímavější stavby stojí v oranžovém lístku „příležitosti“. Čínský pavilon ve tvaru lampionu patří s rozlohou 4 636 metrů čtverečních k největším z celého Expa. Vnitřní expozice je ovšem mírně rozpačitá.
Hlavní „hvězdou“je multifunkční automobil, který by podle čínské automobilky SAIC Motor mohl sloužit jako ponorka nebo vrtulník. Na stěnách visí dětské kresby, na kterých jsou roboti. Na rozdíl od ostatních pavilonů jsou nicméně čínské exponáty za páskou, takže si je člověk nemůže osahat.
Probíhá zde také výuka čínštiny. Bezchybně zopakovat čínské věty není jednoduché, navíc když výslovnost bez kompromisů opravuje virtuální učitel.
Poblíž čínského pavilonu stojí 38 bílých kuželů připomínajících větrné věže typické pro arabskou architekturu. Nejedná se nicméně o pavilon některé z arabských zemí, nýbrž Rakouska. „Kužely různých výšek umožňují neustálé proudění vzduchu a díky němu teplotní rovnováhu. Nepotřebujeme žádnou klimatizaci, i když je venku 38 stupňů,“vysvětluje architekturu pozoruhodného pavilonu průvodkyně Anna-Lena.
Vnitřní stěny pavilonu zdobí jeskynní malby. Nelze však přehlédnout vytesaný piktogram nosu,
V modrém lístku „mobility“najdete třeba pavilon Ruska. „Pětiminutová projekce vás vezme do minulosti a blízké budoucnosti,“je slyšet v úvodu. Ústředním bodem výstavy jsou multimediální show a obří kinetická socha mozku. Obrovská síť nervových buněk a jejich spojení připomíná moderní komunikační síť.
Na světové výstavě se ale neprezentují pouze státy. Pavilony mají i partneři, jako je Canon, L’Oréal, Mastercard nebo Emirates. Letecká společnost třeba ukazuje své představy o budoucnosti létání. „Za padesát let bychom se mohli proletět letadlem bez pilota,“sděluje letuška Ilona, zatímco nasazuje VR brýle jednomu z návštěvníků. A to vše za 95 dirhamů neboli 570 korun vstupného.