Jak Čína ztratila Austrálii
Před deseti lety obě země plánovaly restart vztahů. Pak přišly jaderné ponorky
CANBERRA V roce 2012 australská vláda začínala novou éru vztahů s Čínou: ve školách se jako volitelný jazyk měla nabízet mandarínská čínština, prezident Si Ťin-pching měl projev v parlamentu v Canbeře a oba státy začínaly připravovat velkou obchodní dohodu. Místo toho ani ne o deset let později Austrálie kvůli narůstající nejistotě v regionu nakoupila ponorky na jaderný pohon. Co se stalo?
Vztahy dvacetimilionové Austrálie k Číně byly po celou dobu australských novodobých dějin značně komplikované. Naději, že se tuto kulturní i ekonomickou nejistotu podaří přeměnit ve spolupráci, měl přinést právě Si Ťin-pching, který se v roce 2012 prosadil do čela komunistického politbyra.
Austrálie v té době přehodnocovala svou zahraniční politiku, tradičně značně orientovanou na Evropu a Spojené státy, a začínala se více otáčet ke svým nejbližším sousedům, tedy asijským státům, a zejména k Číně. Ta v té době stejně jako dnes byla největším obchodním partnerem Austrálie a užší spolupráci obou zemí měla dále podpořit velkorysá obchodní dohoda.
„Měli bychom zvýšit vzájemné porozumění tak, abychom pro sebe byli spolehlivými a důvěryhodnými partnery, kteří již vůči sobě nenesou zatížení minulosti. Máme dobré důvody k tomu, abychom usilovali o prohloubení nejen obchodních vztahů, ale také společných strategických cílů,“uvedl při té příležitosti před poslanci v Canbeře Si Ťin-pching v roce 2014. Jenže realita se již tehdy ubírala opačným směrem.
To ilustruje mimo jiné projev, který Si Ťin-pching přednesl doma v Číně krátce poté, co převzal vedení. Země se podle něj měla prostřednictvím obchodu a vývoje nových technologií stát globální supervelmocí a v rámci světového rozložení sil získat dominantní pozici. To z pohledu nejen australských politických analytiků znamenalo jediné: soupeření o moc se západními státy, mezi nimiž byla Austrálie z pozice Číny tím nejslabším článkem.
Poslední roky zdaleka nebyly idylické: Austrálie pravidelně hlásila problémy ohledně infiltrace Číny do domácího dění - hackerské útoky namířené na australský parlament a další státní instituce nebo na univerzitu v Canbeře, z nichž vedly stopy do čínského politbyra. S útoky a zastrašováním se stále častěji setkávali novináři čínskojazyčných médií vycházejících v Austrálii, pokud nedrželi oficiální linku komunistické vlády. Prostřednictvím finančních darů se Čína snažila ovlivňovat australské politické dění a poslední necelé dva roky jsou ve znamení stále rostoucího napětí mezi oběma státy. Poté, co Austrálie v průběhu pandemie koronaviru žádala nezávislé vyšetření ohledně původu viru, Čína odpověděla obchodními sankcemi.
Zároveň s tím Čína posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu a dělá si stále vyšší nároky ohledně Jihočínského moře, Hongkongu a Tchaj-wanu. A Austrálie se opět vrací ke starým spojeneckým svazkům, které letos v září stvrdila strategickým partnerstvím s Británií a USA, jehož součástí je právě nákup ponorek na jaderný pohon.
„Čínský ekonomický nátlak a kybernetické špionáže již přesáhly míru, která dřív byla nepředstavitelná,“uvedl k tomu vedoucí katedry národní bezpečnosti na Australské univerzitě v Canbeře Rory Medcalf. „Začali jsme se tedy připravovat na nejhorší.“