„Bidenův“Afghánec utekl ze země, ale jinak, než se říká
Pomohli dostat ven tlumočníka, který kdysi zachránil Bidena, spolubojovníci, nebo vláda USA?
Takže afghánský tlumočník, který před lety pomohl zachránit budoucího prezidenta USA Joe Bidena a nedávno ho z kábulského úkrytu požádal o oplátku, je konečně venku z Afghánistánu. Vedle příběhu dramatického útěku tak vznikl i vedlejší příběh o tom, jak se dá všechno překroutit, aby to vypadalo co nejlíp.
Ze zpráv CNN a BBC, jež mají globální dosah, totiž vyznívá, že záchranné lano hodila vláda USA.
Jenže původní zasvěcená zpráva, která vyšla den předtím ve Wall Street Journal a přináší exkluzivní popis tlumočníkovy měsíční anabáze i záchranné operace, říká něco úplně jiného. Tlumočníka i s jeho rodinou dostaly ze země skupiny amerických veteránů a afghánských vojáků „za pomoci dobře postavených pákistánských přátel“.
Američtí vysloužilci si naopak v článku stěžují, že jim vláda v tom nejtěžším, totiž dostat tlumočníka
WASHINGTON
z Tálibánem ovládaného Afghánistánu, nijak nepomohla.
Osud afghánského tlumočníka jménem Aman Chálílí se stal známým, když 31. srpna vyzval Joe Bidena v článku ve Wall Street Journal, aby ho zachránil a splatil mu tak osobní dluh. V roce 2008 byl totiž Chálílí jednou z duší záchranné akce, která dostala do bezpečí tehdejší senátory Bidena a Johna Kerryho, jejichž vrtulník při přeletu po Afghánistánu musel kvůli vánici přistát na odlehlém místě, kde by se mohli stát kořistí Tálibánu. Ale vojáci,podle nichž Chálílí ve styku s místními byl, dorazili dřív.
Když teď Chálílí sám potřeboval pomoc, poskytli mu ji arizonští veteráni, s nimiž sloužil. Mimochodem, někdo spočítal, že Chálílí prošel s americkými vojáky 110 přestřelek.
Když Tálibán obsadil Kábul, začal se skrývat a veteráni z USA hledali způsob, jak ho dostat s rodinou ven. Měli řadu nabídek jako z filmu. Například jeden soukromý kontraktor nabídl úkryt za 11 000 dolarů s poplatkem 900 dolarů za každou noc. A 11 000 za to, že je v příhodné chvíli doveze na letiště.
Rok 2008, vánice:
Ukrajinci a zakladatel někdejší soukromé armády Blackwater Eric Prince zase nabídli záchranné akce ve stylu commandos.
Z Kábulu se Chálílího týdny snažil vytáhnout i tým konzervativního komentátora Glenna Becka, který zachránil stovky lidí. Objevovaly se další a další plány, které nevyšly. Chálílí byl už hodně nervózní, protože Tálibán při lovu na lidi systematicky pročesával město.
Beckovi lidé ho nakonec propašovali napříč zemí do 400 kilometrů vzdáleného Mazáre Šarífu. Arizonští veteráni se mezitím obraceli na všechny možné i nemožné organizace, mezi nimi i Koalici člověk především, již vedl Američan afghánského původu Safi Rauf, bývalý tlumočník speciálních jednotek. Ten slíbil, že to zvládne.
Plán zněl: projedeme autem do Pákistánu. Arizoňanům to připadalo jako hotové šílenství. Stovky kilometrů územím Tálibánu, kde budou jistě desítky kontrol. Ale lepší řešení po ruce nebylo. A tak tajné týmy v Afghánistánu vyzvedly Chálílího rodinu a vyrazily.
A vyšlo to. „Po 44 hodinách jízdy dnem i nocí a tolika check-pointech byla moje rodina tak vyděšená... Ale teď jsme v ráji,“řekl Chálílí Wall Street Journalu z Pákistánu.
Zdá se, že deník nejenže byl přesně informován, ale byl s lidmi kolem Chálílího ve styku celou dobu, takže ví, o čem píše.
Naopak je zajímavé, jak oficiální hlas bez detailů zcela změní vyznění události. Například BBC staví jen na potvrzení ministerstva zahraničí, že Chálílí s rodinou „bezpečně odcestovali z Afghánistánu, což dokázali s rozsáhlým zapojením a podporou na vysoké úrovni ze strany vlády USA“. Ti, co Bidenova zachránce skutečně zachránili, jsou zřejmě zneviditelněni ve větě „a jsme vděční za mnoho dalších, kteří ho na této cestě také podpořili“.
Zdroje citované CNN rovnou přidávají Bidena: „Koalice člověk především a ministerstvo zahraničí úspěšně dostaly Chálílího a jeho rodinu z Pákistánu. Chálílí nedávno požádal prezidenta Bidena, aby mu vrátil službu a zachránil ho.“
Je zcela pravděpodobné, že americké úřady o průběhu útěku věděly. A je jisté, že v Pákistánu vydaly Chálílímu a jeho rodině povolení letět dál směrem Amerika. Ale tu nejdramatičtější část asi sledovaly spíše jen ze svých kanceláří.
Ať tak či tak, je to dobrý konec pro Chálílího a vlastně i pro Bidena, který nese kříž za zbabraný odchod z Afghánistánu, kde za sebou USA nechaly tisíce místních spolupracovníků.
Kdyby Tálibán dopadl i muže, který kdysi zachránil Bidena a teď ho marně žádal o pomoc na oplátku, kříž by ještě ztěžkl.