Děsivá třicítka, proti které musíme bojovat

Europoslanci minulý týden „odpálili bombu“a schválili 8. října na svém plenárním zasedání ve Štrasburku doporučení omezit v obytných čtvrtích měst v Evropské unii nejvyšší povolenou rychlost na 30 km/h, protože počet mrtvých při nehodách je pořád vysoký.

Prostě bylo by to něco podobného, co už funguje v Paříži, kde se Francouzi plouží svým krásným hlavním městem, s tím, že na hlavních tazích by zůstala rychlost vyšší. Zatím je to jen doporučení a definitivní návrh by měla dopracovat Evropská komise. Dlužno dodat, že čeští europoslanci byli proti, jako jedni z mála: asi budeme mít v Evropě pověst nezodpovědných závodníků.

Takže ne, k tomuhle by určitě dojít nemělo, třicítka ve městech je nesmyslný nápad. Navíc je poměrně nebezpečný, protože z pohledu těch, kteří ji prosazují, smysl dává. Chcete to vzít nejdřív racionálně, nebo s emocemi?

Tak nejprve s emocemi. Podle mě jde o krok levičáků, kteří se za bezpečnost dopravy jen ukrývají. Ve skutečnosti nenávidí auta a chtějí, aby všichni po městě jezdili na koloběžkách, kolech, v MHD (která má v Praze spoustu slabin), na jednokolkách, na koních, ve šlapacích autíčkách, eventuálně aby běhali. Když totiž lidem jízdu autem dostatečně znechutí, myslí si, že svého plánu přesednutí na jednokolku docílí.

Jsou to také politici, kteří zjistili, že zajistit hladký průjezd autům (postavit Pražský okruh apod.) je těžké, takže zvolí snadnější cestu. Třicítkou se totiž už nevyplatí jezdit autem. Pro ilustraci, cesta z jednoho konce Prahy na druhý (třeba z Chodova do Motola) měří shodou okolností cca těch 30 km. Dnes cestu zvládnete za nějakých 40 minut. Na Jižní spojce to rozpálíte na osmdesátku, někde vás zdrží semafory. Při třicítce už se začne za určitých okolností pomalu vyplácet MHD. A to je právě to. Jenže jezdit autem není žádný zločin. Neustále opakuji, že lidé autem nejezdí jen tak z nedostatku jiné zábavy (zvláště ne po Praze), ale potřebují odvézt velké nákupy, děti a samozřejmě přes město jedou i někam dál za jeho hranice, kam už pohodlná veřejná doprava prostě nedosahuje.

Nižší rychlost lidi nezachrání

A teď racionálně. Je otázka, jestli by si autoři návrhu nějak, pokud jde o bezpečnost dopravy, polepšili. Loni zemřelo na českých silnicích 460 lidí při nehodách. Na Prahu, která tvoří co do počtu obyvatel šestinu Česka, ovšem připadá jen 22 mrtvých, tedy dvacetina. Jinými slovy – ve městě se prostě tolik neumírá.

Když se snižovala kdysi nejvyšší povolená rychlost ze šedesátky na padesátku, argumentem bylo, že střet s autem jedoucím 50 km/h už má nesrovnatelně menší následky než s autem jedoucím šedesátkou.

Chodci a cyklisté přirozeně pořád bohužel na silnicích umírají, ale podle novinových zpráv především mimo obce někde za šera, když vyrazí neosvětleni. Loni zemřelo v Česku 81 chodců, ale ten počet meziročně o 12 klesl.

Nemluvě tedy o tom, že cyklisté budou nově ochráněni tím bizarním zákonem o povinné vzdálenosti 1,5 metru při míjení, tak bych i počkal, co to udělá.

Další věc je, že v Česku prošpikovaném radary by města dostala příležitost si pěkně přivydělat na pokutách, zvlášť pokud by dokázala trochu vyrobit zmatek v tom smyslu, že nebude jasné, kde se může jet jen třicítkou, ale ve které ulici už rychleji. Což není těžké.

Pane magistrátní náměstku pro dopravu Adame Scheinherre, ujistěte mě, že Praha tu třicítku zavést nechce…