Covid-19 nyní zvládneme

Zkušenost z předchozích vln a proočkovanost podle nemocnic pomůže pandemii zvládnout

PRAHA Pípání přístrojů u úplně všech lůžek na jednotce intenzivní péče (JIP), hučení stovek ventilátorů a strach lidí s potvrzeným covidem o to, aby na ně při zhoršení průběhu nemoci ještě zbylo místo v nemocnici. Taková byla realita v hlavním městě při posledním vrcholu pandemické vlny v březnu letošního roku, kdy počet hospitalizovaných pacientů dosáhl 1 255.

Po klidnějším období nyní nákaza opět nabírá na síle. V Praze bylo k pondělku 216 nově potvrzených případů, celostátně 1 345. I v případě razantního zhoršení pandemické situace si ale lékaři pražských nemocnic věří, že potenciální nápor covidových pacientů zvládnou, a to zejména díky zkušenosti z minulých vln a poměrně vysoké proočkovanosti ve společnosti. Právě vakcinace je podle ministerstva zdravotnictví důvodem, proč je nárůst počtu hospitalizovaných prozatím jen pozvolný. Otázkou také zůstává, jak účinné je a bude očkování rizikových osob a seniorů, kteří své první dávky dostali už začátkem roku, pokud se samozřejmě nenechají naočkovat potřetí.

Desítky hospitalizovaných

Problém by podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky mohl nastat v případě, kdy by se počet pozitivních hospitalizovaných pacientů vyšplhal na 500 s tím, že by každým dnem přibylo 50 nových.

K pondělí bylo hospitalizovaných v celém Česku 373 lidí. Z toho 73 v Praze, přičemž 31 z nich leží na JIP. Podle vyjádření nemocnic jsou tito pacienti s těžkým průběhem zpravidla neočkovaní.

Nemocnice mají po více než roce a půl s covidem mnoho zkušeností, zejména ty pražské, kam také kdysi směřovali první pozitivní pacienti v ČR. „Jsme přesvědčení, že praxe z uplynulých měsíců nám ukázala, že není důvod se předem něčeho obávat. Z minulosti víme, že jsme schopni reagovat velmi rychle,“říká mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Marie Heřmánková.

„Během uplynulých covidových vln jsme si vyzkoušeli, že jsme schopni nárůst covid pozitivních pacientů zvládnout. Máme připravené postupy, které jsme schopni obratem uvést do praxe. Oproti první vlně jsme nyní dobře zásobení potřebnými ochrannými pomůckami a zdravotnickým materiálem,“dodává. VFN v současné době nemá zvlášť vyčleněná lůžka pro pozitivní pacienty, pouze je operativně mění na jednotlivých klinikách do covid režimu. Podle Heřmánkové je nemocnice schopná takto transformovat i celá oddělení, k čemuž ale zatím není důvod. Žádná specifická opatření ještě s ohledem na nízký počet hospitalizací nepřijala ani Fakultní nemocnice v Motole. Celá nemocnice funguje ve standardním režimu. Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) pro pozitivní pacienty vyhradila pokoje na Klinice infekčních nemocí, která má 27 lůžek.

Na případnou další vlnu pandemie se podle vyjádření mluvčího Petra Sulka připravuje Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN). Ani tam ale neočekávají výrazné zhoršení situace v nemocnicích.

„Štěstí přeje připraveným, a tak pravidelně vyhodnocujeme aktuální epidemickou situaci i s ohledem na stav našich lůžek pro pacienty s covidem-19. Tato lůžka máme stále v pohotovosti, a to v několika našich pracovištích,“doplňuje Sulek.

Červený kříž je připravený

Velmi významnou roli v nejhorších chvílích pandemie sehrály mobilní týmy Českého červeného kříže (ČČK) v projektu M-72. Důvodem tohoto pojmenování je doba, na kterou ČČK týmy do nemocnic posílal, tedy na 72 hodin.

„Celkem jsme takto vypomohli v jedenácti nemocnicích, a to po dobu více než dvou měsíců. Dohromady

se zapojilo přes 400 proškolených dobrovolníků,“vysvětluje velitel Ústředního krizového týmu ČČK Richard Šmejkal. Právě tito dobrovolníci pomohli odvrátit kolaps zdravotnictví při jarní krizi. Podle Šmejkala je možné týmy znovu shromáždit a vyslat do nemocnic v řádu pouhých dní.

„Asi nikdo nedokáže s určitostí říct, jaký podzim a zima nás čekají. Proměnných je zde více, například s otazníkem zůstává, jak se letos projeví chřipka, kterou v minulé sezoně vytlačil covid. Nevíme, v jakém rozsahu se objeví, a jak agresivní bude. Proto při naší krizové přípravě raději pracujeme se všemi scénáři, tedy od optimistických až po pesimistické, a přestože bychom byli rádi, abychom projekt M-72 nemuseli již nikdy aktivovat, jsme připraveni rychle zareagovat na případnou změnu situace a projekt opět spustit,“říká Šmejkal.