V terénu, ale i v klubovně
Od zahálky do kroužků
Dětské rvačky nebo problémy s alkoholem, drogami a zahálka v obchodních centrech či v jejich blízkosti. Problematickým dětem a mládeži se snaží pomáhat nízkoprahová zařízení, kterých je jen v hlavním městě podle registru poskytovatelů sociálních služeb osmnáct.
Od září je jedno nové nízkoprahové zařízení také v Praze 10 a má název Decima. Klub pro radnici desáté městské části provozuje organizace YMCA Praha v objektu bývalé mateřské školy. Sociální pracovníci působí i v terénním režimu.
„Máme klub, kam může přijít každý, komu je 6 až 19 let a je otevřeno od pondělí do pátku s tím, že v pátek s dětmi často vyrážíme do institucí – například do zoo nebo do kina či na laser game,“říká vedoucí klubu Decima Anna Švarcová.
Za návštěvu zoo nebo kina děti a jejich rodiče platí jen takzvaný motivační poplatek. „Kdyby chtěly jít děti do kina samotné, tak by je to
PRAHA
stálo 120 korun a s námi platí třeba 50 korun či méně,“říká Švarcová s tím, že volnočasový program dotuje městská část Praha 10.
„Peníze, které vybereme, pak slouží na další úhrady vstupů,“vysvětluje Švarcová.
Své klienty Decima hledá po celé městské části. „Chodíme po ulicích a na místa, kde se děti a mládež schází. Propagujeme tam naše služby, a když už nás děti znají, míváme s nimi domluvené schůzky. V terénu poskytujeme podobné služby jako v klubu. Dětem radíme s jejich problémy, nabízíme pomoc nebo přineseme nějaké sportovní vybavení, které půjčujeme,“vysvětluje šéfka dětského klubu v Praze 10 s tím, že pokud by spočítali klienty v terénu i ty v klubu, tak jich je dohromady asi 37.
Zahálející děti přitom nejsou jen problémem Prahy 10. Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) proto volá po nějakém více systémovém řešení. „Politika je v této oblasti velmi roztříštěná. Na úrovni státu moc nefunguje oblast sociálně-vzdělávacího pomezí a není to moc dobré ani na úrovni krajů a obcí. Proto bychom byli rádi, kdyby co nejrychleji vznikly nějaké koncepční dokumenty, jak tu problematiku uchopit,“říká Šimral.
Nízkoprahová centra podobná Decimě, podle něj Praha staví ve spolupráci s radnicemi. „S Prahou 10 také hovoříme o tom, že bychom v této městské části postavili ještě jedno nízkoprahové centrum. Městská část staví nový domov seniorů a jejich radní pro sociální oblast Michal Kočí tam chce vyhradit i místo pro nějaké další komunitní centrum dětí a mládeže,“říká pražský radní pro školství a zdůrazňuje, že mladí potřebují dobré vedení, pokud se o něj nemohou nebo nechtějí postarat rodiny.
Skandinávské země a Velká Británie
„Jsou studie, podle kterých ti, kteří nemají dokončené střední vzdělání, se celý život pohybují na bázi šedé ekonomiky a jsou často oficiálně či neoficiálně nezaměstnaní. Každý rok pak takový člověk zatěžuje státní rozpočet až dvěma miliony korun. Měli bychom se podívat do skandinávských zemí nebo do Velké Británie. Tam už vědí, že dětem je nutné nabídnout nějaký program, aby netrávily jen čas v nákupních
YMCA
Dětem radíme s problémy, nabízíme pomoc nebo půjčíme sportovní vybavení.
centrech a nenudily se,“dodává Šimral.
Právě na zmíněnou oblast vzdělávání pamatuje i klub Decima v Praze 10. „Nabízíme i doučování, na které už máme několik zájemců. Fungujeme ale v rámci principu nízkoprahovosti. Klub je založen na dobrovolné bázi. Děti k nám chodí, jen když chtějí, a do ničeho je nenutíme,“říká Anna Švarcová a snaží se vysvětlit, jaké děti nízkoprahové kluby jako Decima vyhledávají.
„Některé jsou z ekonomicky znevýhodněného prostředí, ale může to být i naopak – mohou být ekonomicky zajištění a mají třeba i tři kroužky. Tyto děti jsou zase přetížené. U těch ze znevýhodněných rodin zase rodiče naopak na kroužky nemají peníze. Děti chtějí mít nějakou aktivní náplň volného času, od pondělí do čtvrtka jim něco jako kroužky nabízíme,“vysvětluje šéfka Decimy.
Ve středu odpoledne instruktoři s dětmi pečou a vaří, ve čtvrtek probíhají fotbalové tréninky, v úterý je výtvarný kroužek. „V pondělí je čas vyhrazený na pokec – řízenou diskusi o různých preventivních tématech,“dodává Švarcová.
Podle Martiny Zikmundové z České asociace streetworku ale nejde jen o práci s dětmi v terénu a v nízkoprahových zařízeních. V obou těchto oblastech je na tom Praha dokonce lépe než zbytek České republiky.
„Je nutné budovat sociální práci na školách. Může jít i o spolupráci s neziskovými organizacemi, je ale potřeba, aby ve školách byla kapacita na práci s částí dětí a s jejich rodinami. Dokonce byla zvažována pozice sociálních pedagogů. To by byla ideální odbornost pro někoho, kdo by pracoval ve školském systému. Takový člověk by měl významným způsobem posílit systém péče o ohrožené děti,“říká Zikmundová.