Nezpůsobilost Zemana parlament vyhodnotí sám
Únos, ztrácení se, upadnutí do kómatu. To jsou podle ústavního právníka Jana Kysely jasné situace, kdy prezident ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, jak stojí v článku 66 ústavy. Hospitalizace je situací poněkud nejasnou.
Prezident Miloš Zeman je od nedělního poledne v nemocnici. Hrad toho ohledně jeho zdravotního stavu příliš nezveřejnil. Samotná hospitalizace ještě není důvod ke zbavení Zemana jeho úřadu.
I předchozí prezidenti se léčili v nemocnici. Václav Havel v ní strávil dlouhé měsíce. Kvůli nedostatkům informací o Zemanově skutečné nemoci však politici v poslední době čím dál více hovoří o aktivaci článku 66. Podle něj může prezidenta zbavit pravomocí parlament, pokud se najde většina v obou komorách. „Toto rozhodnutí záleží na Sněmovně a Senátu. Zda si tyto instituce odhlasují, že jim dlouhodobě hospitalizovaný prezident vadí, nebo nevadí,“vysvětluje Kysela.
Jeho kolega připomíná, že i obě komory nesou odpovědnost za chod státu a prezidenta potřebují.
„Sněmovna a Senát mají povinnost zajistit fungování státu, zejména povinnost zajistit, aby tedy někdo způsobilý přijal demisi staré vlády a jmenoval novou vládu. Takže
ti si mají zjednat jasno ohledně toho, v jakém stavu je prezident. Pokud by představitelé komor nebyli k prezidentovi puštěni, tak mohou odhlasovat, že není schopen výkonu funkce,“popisuje konkrétní situaci ústavní právník Jan Wintr. Pravomoci prezidenta by okamžitě přešly na premiéra a předsedu Sněmovny.
Prezident se ale zase může odvolat proti rozhodnutí k Ústavnímu soudu. „Ústavní soud by měl tuto věc přednostně rozhodnout,“dodává Wintr.
Článek 66 zatím v historii Česka nikdy využit nebyl. Právníci ale předpokládají, že u soudu by pak poslanci a senátoři museli předložit důkazy. „Čím viditelněji je prezidentův stav horší, tím jednodušší argumentaci budou mít. Pokud prezident republiky vůbec není s to se k Ústavnímu soudu dostavit, pak jeho návrh na zrušení usnesení asi úspěšný nebude,“myslí si Kysela.
Klíčový je 9. listopad
Zeman teď de facto nemusí nic dělat až do 9. listopadu, tedy 30 dní od voleb. Jeho povinností není ani předávání vyznamenání 28. října.
Tato akce se vůbec nemusí konat, nebo prezidenta může zastoupit premiér. Třicátý den od voleb by ovšem měl Zeman svolat první zasedání nové Sněmovny. Pokud ji nesvolá, sejde se Sněmovna sama. Poté by měla končící vláda podat do rukou prezidenta demisi.
Podle Wintra tento akt nutně nemusí probíhat veřejně, ale měl by se uskutečnit před svědky. „Akt může probíhat i písemně, pokud je dostatečně hodnověrně doloženo, že akt přijetí demise je akt prezidenta osobně, ne jeho okolí,“vysvětluje Wintr. Odkazuje i k situaci, kdy prezident v úterý jmenoval předsedu krajského soudu. „Tady si myslím, že akt jmenování předsedy soudu je sporný tím, že nejsou známy okolnosti, za nichž to bylo provedeno,“dodává Wintr. (aš, dh)