Brusel radí, jak zkrotit vysoké ceny energií

Ceny energií rostou od počátku roku tempem, který všem bere dech. Zdražuje zemní plyn, jehož ceny stouply o více než 400 procent, stejně tak ceny elektřiny, které se od něj odvíjejí.

S tím prodražuje i řada dalších věcí, od hnojiv přes potraviny až po dopravu. Spirála zdražování ohrožuje celou Evropu. „Může to mít za následek vážnou hospodářskou krizi,“varoval polský ministr zemědělství Grzegorz Puda. Jiní politici se obávají vážných sociálních nepokojů. Panika je zřetelná.

Evropští lídři tak vzhlížejí k Bruselu a vyzývají evropskou exekutivu k akci. Dostavilo se však spíše zklamání. Evropská komise včera představila některé návrhy, jak postupovat. Nejde o nějaké rázné kroky, spíše o „příručku“, co si mají vlády evropské sedmadvacítky počít.

Brusel radí zmírnit dopady tíživé situace finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíc postižené skupiny obyvatel. Stejně tak zmiňuje možnost odkladu plateb za elektřinu. Rovněž nabízí možnost dočasně rozšířit pomoc zasaženým průmyslovým odvětvím, pokud to ovšem neporušuje unijní pravidla pro státní podporu.

Komise představila i dlouhodobější záměry, jako je společný nákup zemního plynu či rozšíření kapacit pro jeho ukládání. Společný postup by mohl přispět k vyjednání výhodnější ceny, tak jako v případě covidových vakcín.

Slibuje také zlepšení infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, což by mohlo srazit ceny elektřiny v dlouhodobém horizontu.

Jiné požadavky některých členských zemí, jako je zásadní reforma trhu s elektřinou či regulace cen emisních povolenek, návrhy unijní exekutivy neřeší.

Cena elektřiny se momentálně odvíjí od vysoké ceny plynu, tuto praxi chtěla zrušit zejména Francie. Česko se pro změnu zasazuje za úplné zrušení daně z přidané hodnoty na elektřinu, ani v tomto bodě Komise však nesouhlasila.

Na výtky některých evropských politiků, kteří očekávali výraznější reakci, reagoval šéf Evropské rady Charles Michel slovy, že volba energetických dodávek „je odpovědností jednotlivých států“.

Odkazuje rovněž na summit Evropské rady, který by se měl společným přístupem k energetické krizi zabývat už příští týden.

Včerejší návrhy Bruselu jsou tak víceméně popisem kroků, které už některé unijní země dávno samostatně zvolily. Třeba Španělsko s Itálií chystají daňová omezení a podporují chudší domácnosti. Španělé se rovněž snaží srazit zisky energetických firem.

Maďarsko na nic nečekalo a domluvilo si dlouhodobý výhodný kontrakt s ruským Gazpromem, který by měl zemi v příštích 15 letech chránit před nenadálými výkyvy cen.