Má pravdu starý Fiala, anebo nový?

Má funkci předsedy Poslanecké sněmovny dostat vládní většina, anebo opozice? Odpověď není jednoduchá. Když Petr Fiala coby šéf nejsilnější opoziční strany v říjnu 2017 sám kandidoval na tuto funkci, argumentoval slovy: „Je správné, aby nejsilnější opoziční strana měla předsedu Sněmovny. Připadá nám to důležité z hlediska kvality parlamentní demokracie.“

Čas oponou trhl, strany barikády se otočily a Petr Fiala jako šéf nové vládní většiny v říjnu 2021 tvrdí opak: „Z hlediska ústavy a kroků, které vedou ke jmenování vlády, je logické, aby předseda Poslanecké sněmovny byl reprezentant vítězné koalice.“

Demokracie je naštěstí natolik gumová, že s ní coby argumentem odůvodníte úplně cokoliv. Věcně vzato ale má pravdu ten nový Fiala. Šéf Sněmovny může výrazně ovlivňovat chod dolní komory (svolává a řídí schůze, připravuje jejich program), reprezentuje zemi, podílí se na zahraniční politice státu, ale hlavně mu ústava v krizových situacích dává unikátní pravomoci včetně třetí nominace premiéra.

Nepochybně je to tedy figura natolik důležitá, že by ji žádná vládní většina neměla pouštět z ruky. Tedy pokud ji k tomu nenutí nějaká nestandardní situace, v níž potřebuje opozici vtáhnout do hry, třeba velmi vyrovnaný poměr sil v dolní komoře. Což ale není dnešní situace: zvolna nastupující pětikoalice o 108 poslancích nepotřebuje hlasy hnutí ANO vůbec k ničemu, tedy nemá-li v úmyslu měnit ústavu.

V obecnějším smyslu opozice nemá zastávat žádné vrcholné funkce v zemi už proto, že principiálně není dobré jakékoli bratříčkování vlády s opozicí. Zamlžuje to odpovědnost za stav země, v dobrém i špatném. Proto žádné uplácení opozice funkcemi, žádné kulaté stoly, žádné prolínání programů, snad s výjimkou projektů, které mají vydržet řadu desetiletí.

A už proboha žádné poplakávání opozice, jak vláda neposlouchá její dobré rady, jak jsme tomu byli svědky ve skončeném volebním období. Vláda vás neposlouchá? Ne, protože jste opozice. Vláda má vládnout a plnit svůj volební program. A opozice si má utáhnout opasek, pracovat na svých řešeních, objíždět zemi a přesvědčovat, že to po příštích volbách bude dělat lépe. Jak říkává Miloš Zeman: „Skýva opozice je suchá a neposolená.“Ale prospěšná, dodejme.

Abychom se však vrátili k té bitvě o vedení Sněmovny: Kdo tedy má být předsedou? Zástupce nové vládní většiny, spíše vítězné koalice Spolu. A ona nechť si zváží, jestli je vhodné, aby ODS současně držela posty premiéra i předsedů obou komor parlamentu. I jiné varianty totiž mají své mouchy.

Zvažovaná instalace šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má jedinou výhodu v tom, že by jeden z vrcholných postů po delší době zastávala žena. Ale svěřit tak strategický post druhému nejslabšímu trpaslíkovi ve Sněmovně? Aby strana s pouhými 14 poslanci rozhodovala o osobě premiéra, když není jisté, jak se může situace během příštích čtyř let vyvinout?