Vědci studují dějiny z ohnišť
Den archeologie umožní prožít cestu proti proudu času a stát se třeba středověkým písařem
Neolitičtí lidé, žijící u ohnišť pod skalními převisy, záhadné rondely, vzpomínky na raně středověké chrámy anebo každodennost obyčejného člověka v gotické éře. I to lze poznávat díky archeologickým nalezištím v Praze a okolí.
Na půli října připadá Den archeologie,
NOVÉ MĚSTO
který o nadcházejícím víkendu lze prožít na cestách proti toku času.
Nenahraditelné informace o životě pravěkých lovců a sběračů migrujících mezi dočasnými příbytky, lze nalézt pod skalními převisy. Do dvou z těchto míst na Kokořínsku směřoval zveřejněný výzkum expertů z pražské Akademie věd. Diamant a Dóm, jak badatelé obě místa pojmenovali, od sebe dělí vzdušnou čarou asi čtyři kilometry. Přesto se zde nalézají podobné stopy a totožná ohniště. To naznačuje, že by mohlo jít o pozůstatky po aktivitách jedné skupiny.
„Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezoně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“uvedla Karolína Pauknerová z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR (AV ČR).
Rondel, stavba s tajemstvím
Řada neméně zajímavých pravěkých lokalit se nalézá i na pražském území. Na jedné z nich, ve Vinoři, plánuje o víkendu komentované prohlídky Muzeum hlavního města Prahy (MMP). Jde z pohledu vědců o zajímavé místo.
V této čtvrti se v souvislosti s bytovou výstavbou plánuje archeologický výzkum sídlištních objektů z mladší doby kamenné neboli neolitu. A to včetně jednoho z nejzajímavějších a nejzáhadnějších objektů své doby, takzvaného rondelu. Ve využití kruhových staveb se podle badatelů mohl promítat účel ekonomický, sociální, vojenský, astronomický či sakrální. „Existence rondelů pouze na některých nalezištích mladého neolitu v mikroregionech a předpokládaná časová náročnost jejich výstavby vedly k úvahám o centrální funkci sídelních
Prehistorický svět areálů s rondely,“uvedl archeolog Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Praha (ARUP). O existenci vinořského rondelu vědci vědí z předchozích záchranných akcí při stavbách inženýrských sítí a též díky geofyzikálnímu průzkumu. „Ohledně průzkumu ale není nového nic. Stavba stojí, čekáme,“řekl k aktuální situaci okolo výzkumu ve Vinoři Jaroslav Řídký.
Metropole ztracených chrámů
Pod povrchem Prahy, ale také v nenápadných mladších budovách se skrývají památky na středověkou éru. „Vedle Pražského hradu a Vyšehradu je nalézáme hlavně v jejich zázemí a podhradí,“vysvětlil archeolog Jaroslav Podliska, ředitel pražského územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Archeologie v posledních letech přispěla k řadě pozoruhodných objevů. Mezi nejvýznamnější patří pozůstatky zaniklé rotundy sv. Václava v budově MATFYZ na Malostranském náměstí. „Mezi další nálezy lze jmenovat zaniklý kostel sv. Jana Na Zábradlí na Starém Městě, který se dnes nalézá pod základy činžovního domu. Vedle doplnění našich
představ o jeho vyspělé románské podobě se podařilo potvrdit, že měl staršího předchůdce z přelomu 11. a 12. století,“sdělil Jaroslav Podliska.
Důležité téma pro archeology představuje všednodennost života středověkých obyvatel Prahy. To bude jedno z témat víkendu ve Ctěnickém zámku. „Malí i velcí milovníci archeologie zde dostanou možnost stát se na chvíli středověkým písařem, seznámit se s replikami nádob, ozdob, nástrojů a zbraní,“sdělila Martina Hoffmanová, mluvčí MMP.