Lidé přicházejí o tisíce, nežádají stát o dávky

Lidé nežádají o dávky na bydlení. Nárok mají Vyplácení dávek provází neúměrná byrokracie. Část lidí se bojí i lustrace majetku.

Statisíce lidí přicházejí o peníze, protože nečerpají příspěvky, na něž mají nárok. Často o této možnosti nevědí, stydí se o podporu žádat nebo je odradí byrokracie. Například příspěvek na bydlení nepobírá 70 procent potřebných.

Hlavně ve velkých městech přibývá lidí, kteří se dostávají na ubytovny – neutáhnou nájem nebo nezvládají splácet hypotéku. Podle studie Bydlení jako problém – zpráva o vyloučení z bydlení 2021 – se v bytové nouzi nachází až 62 tisíc domácností. Dalších přibližně 300 až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří senioři, trpí nadměrnými náklady na bydlení (stojí je přes 40 % příjmů).

Jen zlomek z potřebných ale využívá příspěvek na bydlení. „Téměř 400 tisíc domácností v Česku má nárok na více než tisícovku měsíčně. Podle našeho průzkumu ho však zhruba 70 procent z nich nepobírá,“řekl MF DNES spoluautor studie Jan Klusáček.

Podíl seniorů, kteří si o příspěvek nezažádají, je 84 procent. „O možnosti požádat o příspěvek buď nevědí, nebo se stydí ‚žebrat‘ o podporu. Jsou i rodiny, které by na příspěvek také dosáhly, ale vyřízení je pro ně příliš složité,“říká regionální vedoucí sociálních služeb Ivana Šimánková.

Právě narůstající byrokratické komplikace při žádostech o podporu velkou část lidí odradí.

„Zatímco dříve stačilo prokazovat svůj nárok na příspěvek na bydlení jednou za rok, v roce 2018 došlo ke změně a žadatel musí navštěvovat úřady každých čtvrt roku. Podporu je tak náročné nejen získat, ale také si ji udržet,“říká Klusáček.

I kvůli „házení klacků pod nohy“ze strany úřadů podle něj celkový počet lidí, kteří příspěvek na bydlení pobírají, rok od roku klesá.

V pokrizových letech začalo lidí, kteří je pobírali, přibývat až na 244 tisíc v roce 2015. Díky zlepšující se ekonomické situaci o tuto podporu v posledních letech žádalo stále méně domácností.

K letošnímu březnu bylo vypláceno „jen“162 tisíc příspěvků na bydlení. „Pokles ale nejde jen na vrub ekonomickému růstu předcházejícímu epidemii, ale také již zmíněné povinnosti častěji prokazovat nárok na dávku,“tvrdí Klusáček.

Příspěvek na bydlení je určen rodině nebo jednotlivci s nízkými příjmy. To znamená, že 30 procent (v Praze 35 %) příjmu nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Žadatel musí být vlastníkem nebo nájemcem daného bytu či domu. Maximální výše příspěvku může dosáhnout až 18 805 korun měsíčně.

Lustrace kvůli majetku

Podle sociální pracovnice Ivany Šimánkové si za poslední roky lidé odvykli žádat i o doplatek na bydlení, který spadá do oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi.

Ke konci května letošního roku jej pobíralo 35 100 domácností, což není ani polovina celkového počtu v letech 2014 a 2015. „Hlavním důvodem, proč se tento nástroj přestal ve větší míře využívat, bylo zavedení takzvaných bezdoplatkových zón,“říká Šimánková.

Města se vyhlašováním těchto zón bránila přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v předraženém nájemním bydlení.

Doplatek na bydlení je určen osobě nebo rodině, která má nárok na příspěvek na živobytí. Obecně jde o mnohem chudší lidi, než kteří berou „příspěvek na bydlení“.

„Tuto dávku je ještě obtížnější získat. Úředníci lustrují i váš majetek, takřka vás svléknou donaha. Do toho se mnoha lidem i kvůli studu nechce,“tvrdí Klusáček. Podle něj také záleží na fungování jednotlivých úřadů či přístupu konkrétních úředníků.

Další nevyužívané dávky

Dávek, které lidé nevyužívají, ačkoli na ně mají nárok, je více. „Potenciálními příjemci sociálních dávek jsou starobní a invalidní důchodci nebo matky s dětmi, tedy lidé, kteří mají omezené možnosti uplatnit se na trhu práce. Konkrétně, samoživitelky zatím příliš nevyužívají možnost podat žádost o náhradní výživné,“řekl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Náhradní výživné má na přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v případech, kdy druhý rodič neplatí alimenty.

Je zároveň nutné, aby proti rodiči, který neplatí výživné, bylo zahájeno exekuční řízení. Mnoho rodičů však o takové možnosti ani neví, protože platí teprve od července.

„Zejména matky se stydí o podporu žádat, případně je některým nepříjemné posílat na neplatícího partnera exekutora,“vysvětluje Šmejkal. Co na to ministerstvo práce? „Informace o dávkách a podmínkách pro jejich poskytnutí sdělí lidem na úřadě práce,“reagoval Jan Vrbický, vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb.