Přišla ptačí chřipka přenosná na člověka
Ohnisko je ve vesnici u Příbrami. Několik lidí se ocitlo pod dohledem, zda u nich nemoc nepropukla. Veterina utratila tisíce kachen.
VČesku se na konci září letos poprvé objevila ptačí chřipka, která je přenosná na člověka. Nebezpečný podtyp H5N1 se vyskytl v malém chovu drůbeže ve vsi Trhové Dušníky na Příbramsku ve Středočeském kraji.
Pět lidí, kteří přišli do kontaktu s nemocnými ptáky, je pod lékařským dohledem, jestli u nich nemoc nepropukne. Zatím se u nich virus neprokázal. Celý chov čítající třicet hus, kachen a slepic veterináři utratili. V okolních obcích vyhlásili ochranné pásmo, kde platí přísná veterinární opatření.
„Museli jsme zdokumentovat veškeré chovy drůbeže a ptactva, takže se sčítali i soukromí chovatelé andulek a papoušků. V těchto našich asi dvaceti chovech teď probíhají kontroly zdravotního stavu drůbeže spojené s odběrem vzorků,“informoval starosta obce Milan Smíšek.
Jde o největší epidemii ptačí chřipky od roku 2006, kdy se virus poprvé v Česku objevil u uhynulé labutě. První velké vybíjení chovů nastalo v roce 2007, kdy se utratilo 200 tisíc drůbeže. Naposledy pak veterinární správa vybíjela chovy v roce 2017, kdy se utratilo 170 tisíc ptáků.
Letos už kvůli riziku nákazy muselo být zabito přes 350 tisíc drůbeže, jak vyplývá ze součtu všech evidovaných ohnisek.
„Letos je utracených ptáků výrazně víc proto, že virus se objevil i ve velkých chovech, což počty výrazně navýšilo,“podotkl za veterináře Petr Majer.
Plnou třetinu letošních ohnisek ptačí chřipky v Česku představují chovy kachen společnosti Perena z Chlumce nad Cidlinou.
Podle veterinářů na těchto hospodářstvích firma pochybila v zajištění biologické bezpečnosti chovu a opatření nedodržovala. Správa firmě uložila pokutu 130 tisíc korun. Perena rovněž přišla o část náhrad od státu za utracenou drůbež.
Jednatelka Pereny Lenka Lešová věc odmítla komentovat. „Neřeknu ani slovo, voláte mi zbytečně,“uvedla pouze Lešová.
Kachny jako přenašeči
Kachny jsou k přenosu nákazy ptačí chřipky obecně náchylnější. Kvůli ptačí chřipce jich bylo dosud utraceno okolo 100 tisíc, což jsou necelé dvě třetiny tuzemské produkce „rodičovských chovů“. Z nich vycházejí takzvaná násadová vejce, z nichž se líhnou kachny na výkrm. Tak masivní výpadek kachen na českém trhu nikdy nebyl zaznamenán.
Ptačí chřipka však kromě chovů kachen decimuje i produkci slepičích vajec. Například 173 tisíc nosnic museli veterináři vybít z chovu slepic Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách, odkud bere vejce Coop nebo Penny Market. „Máme k dispozici vajíčka od cca 1,2 milionu nosnic denně. Zájemci o česká čerstvá vajíčka tuto smutnou událost téměř nezaznamenají,“ poznamenal ředitel kosičské drůbežárny Jan Pozdílek.
V Česku bylo k loňskému roku 5,2 milionu nosnic, takže stát letos přišel následkem ptačí chřipky „jen“o 3,3 procenta celkového počtu slepic. Může se to zdát málo, ale Česko je v chovu nosnic soběstačné jen z 86 procent. Navíc jsou čeští chovatelé drůbeže závislí na exportu násadových vajec do Ruska, která slouží k zakládání chovů.
„To vše může mít značný vliv na budoucí obchodování s Ruskem, které je největším zahraničním odběratelem násadových vajec z Česka.
Hrozí, že spolupráci s českými chovateli nahradí ruští partneři smlouvami s chovateli z jiných zemí,“varuje předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Dle Agrární komory ČR ale výskyt ptačí chřipky nezmění cenu ani dostupnost drůbežího masa a vajec na českém trhu. Zvýšené náklady na pořízení nových chovů a zavedení bezpečnostních opatření chovatelé nepromítnou do konečné ceny. „Při určování ceny tahají takzvaně za kratší konec provazu,“míní prezident agrární komory Jan Doležal.
Letos je utracených ptáků výrazně víc. Virus je i ve velkých chovech.