Kdepak rok! Po devíti měsících Černý hlásí: Jsem zpět
Už dávno to není ten vykulený teenager s nagelovanou patkou a plachým úsměvem. Vyrostl z něj chlapák, který dokáže přijímat rány a prát se s osudem. A že se ten fotbalový s Václavem Černým nemazlí!
V neděli mu bude teprve čtyřiadvacet, přesto mu už dvakrát postavil do cesty překážku jménem přetržený zkřížený vaz v koleni. Snad aby se ukázalo, jak moc umí čiperný záložník zatnout zuby.
Další zkouška už, věřme, nebude nutná, protože Černý předvedl, že se na cestě za snem nezastaví.
Devět měsíců poté, co ho podruhé v kariéře zradilo koleno, je zpět v tréninku s nizozemským Twente.
„Pro nás oba je to obrovská úleva,“vydechne do telefonu jeho agent David Nehoda. „Jen prosím ještě dejte Vaškovi chvíli čas. Začal trénovat s týmem, ale zatím je to tak na sedmdesát procent. Zhruba do měsíce by se mohl dostat na sto, tím pádem i do zápasu.“
To je posun, protože když se Černý v zimě v zápase proti Ajaxu, svému bývalému klubu, smolně zranil a s nešťastnou grimasou kulhal ze hřiště, po předchozí zkušenosti tušil: Budu mimo rok.
Právě v Ajaxu ho „křížák“, postrach mnoha sportovců, vyřadil poprvé. V době, kdy si rýsoval, že kariéru nakopne a zabojuje o základní sestavu. Už to byl velký pech, ale zlá vteřina z letošního ledna jej ještě trumfla.
„Zrovna měl za sebou dobrou půlsezonu v Twente, během které si dokázal, že může hrát na vysoké úrovni. Logicky z toho byl tři čtyři dny špatný,“líčí Nehoda. „Ale vzal to pozitivněji než v prvním případě. Jakmile první šok odezněl, začal hned dřít na sto procent, aby se vrátil ještě silnější.“
Co dlouhá pauza obnášela? Nejdřív operaci na vyhlášené klinice v Enschede, kterou si vzal na starost klubový lékař.
Pak regeneraci a rehabilitaci v pohybovém centru, kde si Černého vzal do parády Ralph Speerstra, jeden z nejlepších fyzioterapeutů v Nizozemsku.
Šest týdnů po operaci už český nezmar trénoval pravidelně od pondělí do pátku, dvakrát denně. Poslední tři měsíce na trávě, s míčem, ale bez spoluhráčů, aby vynuloval riziko, že si zranění obnoví.
„Poctivý přístup, životospráva, odhodlání, díky tomu se dostal tak rychle zpátky,“vypočítává Nehoda. „Víte, během korony jsem za ním ani nemohl jezdit, jen jsme si volali. A i přes telefon jsem poznal, že je sice občas unavený, ale že má obrovskou motivaci. Hlava ho vedla k návratu.“
Kuráž Černému dodalo i vědomí, že Twente, kde se rozjel po nevydařeném angažmá v Utrechtu, chce jeho hostování proměnit v přestup. I přesto, že půl sezony promarodil a bylo dlouho dopředu jasné, že nestihne ani úvod nového ročníku. „Nebyla to snadná jednání,“připouští Nehoda. „Pomohlo, že šéfové Utrechtu pochopili, že náš společný projekt se zadrhl. Proto nakonec svolili, aby Vašek odešel.“
V Twente našel Černý přesně to, co potřeboval: pohodové prostředí, ve kterém může růst a kde se mu dobře dýchá. Než se zranil, stihl v šestnácti zápasech šest gólů a sedm přihrávek. Získal si i spoluhráče, kteří ho teď na prvním tréninku nadšeně vítali transparentem s anglickým nápisem: Je zpátky!
To je jistě dobrá zpráva i pro národní tým, kterému by se rychlé a technické křídlo náramně šiklo.
„Hlavně že je Vašek z nejhoršího venku,“oddechne si Nehoda. „Věřím, že nám ještě ukáže velké věci.“