Televizionář Mirky Spáčilové

Jestliže hvězdy tančí, Alchymická pec má smůlu

Je to marné, vědí už všechny tuzemské stanice. Počínaje dnešním startem až do finále nemá cenu stavět proti pořadu StarDance: Když hvězdy tančí žádnou nákladnou konkurenci. Minulou řadu StarDance vysílala ČT předloni, tehdy ji sledovalo v průměru 1,3 milionu diváků, třetina všech, kdo právě seděli u televize. Čeká se, že letos bude zájem podobný, přestože jde o již jedenáctou řadu. Jistě, přinese pár úprav, třeba oslavu devadesátin Jiřího Suchého nebo premiéru charlestonu, ale jinak se nemění nic – ani průvodci, ani porotci, ani pravidla – a přesně takovou bezpečnou stálost diváci zjevně vítají. Zkrátka jakmile hvězdy začnou tančit, ostatní pořady musí pořádně zvýšit hlas, aby o sobě daly vědět. Jenže některé to neudělají, už z principu – jako Alchymická pec, jejíž premiéru souběžně vysílá ČT art. Přitom pohled do tvůrčí kuchyně filmaře Jana Švankmajera – a to doslova, když kvůli zvukovým efektům bodá do kuřete či míchá mleté maso, které se pak sní – koření jednak kouzelné hádky s jeho producentem Janem Kallistou, jednak prvky celoživotní romance. Dokument, který kvůli covidu šel místo kin rovnou na online, zkrátka nabízí onačejší dobrodružství než krok sun krok v blyštivých úborech.