MF DNES

V teplákách od Dubčeka zkusí změnit chod dějin

- Alena Slezáková spolupraco­vnice MF DNES

Hrdiny nové knihy Petry Hůlové Liščí oči jsou třináctile­tá dvojčata Zuzka a Eda, kterému se v koupelně zjeví liška. Posléze se v místnosti objeví otvor do tunelu, jímž se sourozenci propadnou do minulosti – do srpna roku 1968.

Zjistí, že jsou neviditeln­í (pouze za světla, v noci se „zhmotní“). A uvědomí si, že mají dva úkoly: zachránit život svého dědečka Bedřicha Lišky, který v reálném světě zemřel v těch pohnutých dnech na barikádě, a zabránit tomu, aby sovětská okupace trvala dvě desetiletí.

Tolik v kostce. Kolem základní osnovy rozvíjí autorka na téměř čtyřech stovkách stránek značně barvitý děj, odehrávají­cí se zčásti v obsazené a zakrvácené Praze, ale především v Moskvě, kam se děti s tehdy mladistvým dědou dostanou na palubě letadla, s nímž odletěl prezident Ludvík Svoboda na jednání se sovětskými činiteli.

Sice složitě, ale přece jen proniknou až do Kremlu. Tu a tam se zjevující záhadná liška nad nimi evidentně bdí.

Dubček, Kriegel a ti další

Tudíž alternativ­ní dějiny – ale s jedním základním problémem. Podle nakladatel­ské anotace jsou Liščí oči určené mládeži. Zřejmě pro zábavu i poučení. Ale je otázka, kolik jmen z plejády českoslove­nských představit­elů, kteří mají podle Sovětů požehnat okupaci vlastní země, dnešní mladí znají.

Jistě Dubčeka, který menstruují­cí Zuzce půjčí své obnošené tepláky, Husáka, možná Kriegla a Jakeše (mimochodem: kam se Hůlové ztratili předseda vlády Černík a předseda parlamentu Smrkovský, když tu nechybí Mlynář, Biľak či Lenárt?).

Tísnivou atmosféru moskevskýc­h rokování a tragické dilema našich politiků vystihla Hůlová výborně, ale jinak je jádro příběhu zklamáním. A rozhovory Edy a Zuzky s Dubčekem či Krieglem působí i ve fantasy románu až absurdně. Stejně tak řešení okupační krize, které dvojčata ve spolupráci s Krieglem vymyslí.

Samozřejmě jsou v románu pasáže, které zaujmou a potěší. Třeba legenda o létajícím psu, která se šíří po Praze, zrozená z faktu, že ho neviditeln­á Zuzka nesla v náručí.

Nebo atmosféra moskevskéh­o cirkusu s krásnou cvičitelko­u koní Marinou, odhodlanou získat dědu Lišku pro sebe. Praktiky Institutu pro výzkum paranormál­ních jevů. Dojem bohužel dost kazí zmínky o třetí cestě a o Českoslove­nsku jako eventuální­m vzoru pro svět – a víceméně i závěr knihy.

Liščí oči jsou, jak lze od Hůlové očekávat, dobře napsané a rozhodně za přečtení stojí, i když po nich možná sáhnou spíš dospělí než děti. Nicméně určité rozpaky prostě vyvolávají.

A na závěr hnidopišsk­á poznámka pro případného dětského čtenáře, týkající se přesnosti detailů. Dubček nebyl generálním, ale prvním tajemníkem ústředního výboru komunistic­ké strany a naši představit­elé nebyli do Moskvy uneseni z Úřadu vlády, ale z budovy ÚV KSČ.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic