Data a analýzy pomáhají rozhodovat manažerům
Datoví analytici pro hlavní město zpracovávají data z městské hromadné dopravy či z aplikace Waze o dojezdu autem po městě.
V době nejtvrdší pandemie zveřejňovali detailní informace o vývoji nákazy mezi obyvateli, poté spustili i očkovací kalkulačku. Nyní se snaží na základě dat zlepšit kvalitu automobilové dopravy po metropoli. Data jsou podle Benedikta Kotmela z pražské datové platformy, kterou provozuje městská společnost Operátor ICT, nejdůležitější pro to, aby se vedení města mohlo správně rozhodovat. „Často se to ale neděje,“tvrdí Kotmel.
Co si můžeme představit pod pojmem datová platforma hlavního města Prahy?
Datová platforma v sobě má hlavně dvě důležité součásti. Technologie a lidi. Je to tým datových analytiků, vývojářů či konzultantů, kteří pomáhají vedení města dělat manažerská rozhodnutí. Mohou se rozhodovat na základě našich dat. Připravujeme pro ně data, analýzy a výstupy.
Kde můžeme taková data reálně vidět v praxi?
Úplně nejjednodušší příklad jsou zabudovaná data o zpoždění jednotlivých spojů MHD v aplikaci PID Lítačka. Na základě syrových dat z GPS do aplikace přeneseme i zpoždění o jednu či dvě minuty, což může být pro Pražana velmi důležité. V době covidu byl pak obyvateli hlavního města velmi oblíbený portál covid.praha.eu, na který přišlo přes milion unikátních uživatelů, takže de facto celá Praha. Ten je celý postavený na datové platformě a ušetřil občanům desetitisíce hodin při hledání odběrných testovacích míst na koronavirus. Později pak velmi pomohla Pražská očkovací kalkulačka, na základě které jste si mohli vypočítat přibližné pořadí a čas, kdy na vás dojde řada v očkovacím centru.
Tím chcete říct, že to předtím magistrátní odbor zdravotnictví dělal ručně?
Ano, dělali to doslova na flipchartu (popisovací tabule, pozn. red.) .My jsme celou tuto agendu převedli do digitální podoby a tím jsme hlavnímu městu ulehčili v tom smyslu, že na základě předem daného transparentního vzorce pak správně distribuovalo vakcíny do očkovacích center.
Letos v létě byla Praha zacpaná automobily. Dá se tomuto na základě dat zabránit?
Ke zvýšené intenzitě dopravy skutečně došlo, zprávu k tomu vydala třeba Technická správa komunikací (TSK). My v současné době analyzujeme data z aplikace Waze, kterou používá hodně řidičů. Jsou to hlavně informace o dojezdových dobách. Pro klíčové tahy, jako je magistrála, děláme meziroční srovnání intenzity dopravy a doufám, že budeme schopni kvalitu dopravy v hlavním městě zlepšit. Musíme si ale na srovnávání těchto dat dát pozor, loni byla intenzita automobilové dopravy samozřejmě ovlivněna lockdownem.
Zpracováváte i data o městské hromadné dopravě?
Ano určitě – například o obsazenosti v metru či tramvaji. Ta byla loni samozřejmě ovlivněna pandemií. Zpracováváme i data o pražské cyklistice, která loni stoupla o 100 procent. Celkem spolupracujeme ve větší či menší míře na přibližně sto projektech. Pomáháme s daty i IDSK (Integrovaná doprava Středočeského kraje), TSK, ROPID a samozřejmě magistrátu.
Zmínil jste data, která Praha využívala v době pandemie. Jak s těmi informacemi město, popřípadě stát nakládal?
To je velmi dobrá otázka. Jak jsem říkal na začátku, není to jen o datech, ale samozřejmě i o lidech, kteří s nimi musejí nějak naložit. A často je to bohužel rozhodnutí špatné. V pandemii správná rozhodnutí neexistovala. V první vlně jsme žádná data neměli a zvládli jsme ji na čísla skvěle. Po minulých prázdninách jsme už dat měli habaděj, ale nevěděli jsme, co si s nimi počít. Koronavirus byl tak komplexní problém, že si s ním lidský mozek nedokázal poradit a vyhodnotit ho správně. Nevěděli jsme,zda máme minimalizovat ztrátu na životech tím, že vypneme ekonomiku. Lidé pak ale ze zoufalství mohou začít páchat sebevraždy.
Důležitý je tedy podle vás především lidský faktor?
Určitě. Vezměte si třeba jen to, jak lidé reagovali odlišně na stejná data v čase. Emoce ovlivňují naše rozhodování a sto nakažených v březnu 2020 vyděsilo mnohem více lidí, než tisíc nakažených v září 2021.
Datová platforma je součástí dlouhodobé vize Smart Prague 2030. Jak by podle této vize mělo hlavní město v té době vypadat?
Chtěli bychom, aby Praha uměla s daty pracovat a využívat je tak čtyřikrát nebo pětkrát více než doposud. A nemluvíme tady vůbec o tom, aby měl každý celou svoji agendu v mobilním telefonu, to je jen taková třešnička na dortu. My chceme usnadnit práci úředníkům města a pomáhat městu zevnitř dělat správná rozhodnutí pro jeho obyvatele. Už nyní město například na základě dat začíná velmi efektivně nakládat s odpadem. Projekt Chytré koše se opravdu osvědčil. A tento příklad bychom rádi aplikovali na co nejvíce oblastí života Pražanů.
Na konci října vás čeká třetí ročník akce Prague City Data Congress, kde se sejdou experti na data z různých světových měst, kteří si budou vyměňovat své zkušenosti. Na co se nejvíc těšíte?
Možná se to tak úplně neví, ale Praha je jednou z metropolí, kde se pracuje s daty opravdu dobře. Letošní ročník bude hlavně o tom, jak ideálně dostat data k lidem. Já osobně se těším například na odborníky z Paříže, kteří umějí asi nejlépe ze všech využívat data v městské dopravě. Chceme se od nich něco přiučit. (úsměv)
Mohou se přijít podívat i „obyčejní“obyvatelé Prahy? Nebo jen datoví experti?
Určitě! Přijít může kdokoliv, letošní ročník bude probíhat také jako online událost, takže se Pražané budou moct připojit i přes Facebook nebo LinkedIN.