Zkratka světem mrtvých
Hřbitovy podle manuálu nejsou jen místem smutku, ale také parkem či galerií pod širým nebem
Překážka na cestě městem? Tohle by už nemělo platit o místech posledního odpočinku v Praze. Zapojení zdejších stezek do uliční sítě předpokládá Manuál tvorby veřejných prostranství, týkající se pražských hřbitovů. Dokument aktuálně schválili radní pražského magistrátu. Svět živých a mrtvých k sobě bude blíž.
„Hřbitovy by neměly být vnímány jen jako prostor za hřbitovní zdí, ale jako důležitá součást města a veřejného prostoru,“upozornila Milena Johnová (Praha sobě), pražská radní pro zdravotnictví a sociální problematiku.
Příjemná osmiminutová procházka zeleným poklidným koridorem, anebo přibližně dvacetiminutová cesta v plném provozu po Vinohradské třídě, Jičínské a Olšanské ulici? Tohle může být rozdíl mezi cestou od náměstí Jiřího z Lobkovic například k rezidenčnímu komplexu v Olšanské ulici. První případ bude platit, pokud se otevře cesta z ústředního bulváru Olšanských hřbitovů přes jejich severní okraj, dosud klasicky uzavřený zdí.
Alternativu ke stávajícím pěším trasám se může stát třeba varianta cesty od ulice Jana Želivského na
ŽIŽKOV
Třebešín přes areál, na němž se nachází též pravoslavné a čestné vojenské pohřebiště. Napříč tímto prostorem pěší cesta vyjde na přibližně deset minut. Cesta okolo po frekventované ulici Jana Želivského a U Nákladového nádraží zabere zhruba o osm minut více času.
Podobné nové a zajímavé komunikační možnosti nabízejí hřbitovy v dalších místech širšího centra Prahy. Například Malvazinecký na Smíchově mezi ulicí K Vodojemu a Peroutkovou. Cesta po hřbitovním šasé může vyjít na devět minut. Naopak putování vně hřbitovní zdi přes Xaveriovu ulici vychází podle plánovače pěších tras na dobu asi o osm minut delší.
Též na tyto možnosti myslí zmíněný manuál. „Především v případě větších hřbitovů je vhodné otevřít či vybudovat další vstupy a nabídnout tak možnost procházet skrz hřbitov,“shrnuje dokument.
Zbytečné bariéry
„Pražské hřbitovy jsou významnou součástí veřejného prostranství, obsahují spoustu zeleně a staveb. Bylo proto potřeba zpracovat manuál, který přinese zvýšení kvality kultury a správy hřbitovů,“vysvětlil Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu), náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.
Hřbitov v současnosti při plném
Pieta i relax zachování piety lze podle tvůrců manuálu využít jako místo oddechu a relaxace. Stejně jej lze vnímat jako galerii pod širým nebem či významný zdroj pro zlepšení místního klimatu. „Praha konečně vydává dokument pro důležitou oblast, která byla dlouhou dobu opomíjena. Hřbitovy na území hlavního města, jichž je v současnosti 84, tvoří často bariéru, nejsou prostupné,“uvedl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Kdy a například na jakých místech by mohlo dojít k prvním změnám, ze studie ale nevyplývá. Manuál stanovuje mety péče o tyto prostory. Praha chce tyto lokality zapojovat do struktury města, kultivovat je, doplňovat chybějící infrastrukturu a revitalizovat a zpřístupnit nepoužívaná pohřebiště. „Manuál má za cíl podpořit a sjednotit jejich rozvoj a poukázat na možnost zlepšení těchto míst jakožto součást veřejných prostranství,“sdělil Ondřej Boháč.
Za významnými ženami
Pozoruhodnou cestu za poznáním nabízí však metropolitní hřbitovy
již nyní. Například ve čtvrtek 21. října se na Olšanských hřbitovech bude možné od 14.30 seznámit s odkazem význačných dam nedávné minulosti. „Jde o jednu ze série komentovaných vycházek,“zvou pořadatelé akce. Ta účastníky zavede například za Jaroslavou Moserovou, lékařkou, která pečovala například o Jana Palacha. Připomene i Helenu Čapkovou, literátku a sestru bratří Čapků. Nezapomene ani na Hanu Podolskou, majitelku módního salonu, která odívala hvězdy stříbrného plátna I. republiky, či Marii Baťovou.
V sobotu 23. října od 13.30 komentované vycházky představí též Břevnovský hřbitov. „Procházka se zaměří na hroby význačných a zajímavých osobností zejména druhé poloviny 20. století,“popisují záměr putování organizátoři. Na Břevnově spočinul například legendární bard – básník a písničkář Karel Kryl. Pochován je zde jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století Jan Patočka nebo duchovní osobnosti. Například arciopat benediktinského Břevnovského kláštera Jan Anastáz Opasek.
„Je tu také řada pozoruhodných uměleckých děl,“upozornila na další význam pietní lokality Milena Johnová. Na hřbitovy se lze dívat jako na galerie pod širým nebem. Například na koncepci Malvazineckého hřbitova se podílel Antonín Barvitius, architekt a tvůrce mimo jiné vinohradské Gröbeho vily. Náhrobky vytvářeli slavní sochaři a výtvarníci, například Stanislav Sucharda, Jan Josef Štursa, Čeněk Vosmík anebo Josef Václav Myslbek.
Na podobě hrobek na pražských hřbitovech se podíleli též architekti Josef Gočár či Jan Kotěra. S jeho jménem jsou spjaty například hrobky rodiny Elbogenovy a Robitschkovy na Novém židovském hřbitově. Gočár mimo jiné vytvořil hrobku politika Josefa Kaizla na vyšehradském hřbitově.