Akce výměna ledvin
Z Izraele do Česka a zpět Orgány se přepravovaly v jednom dni na trase dlouhé 2 600 kilometrů letadlem.
Pražský IKEM má na kontě párovou výměnu ledvin od žijících dárců a záchranu čtyř životů. Náročná operace se uskutečnila před pár dny.
Dvě ledviny od českých dárců pro dva izraelské pacienty a dvě ledviny od izraelských dárců pro dva české příjemce se operativně vyměnily v rámci jednoho dne a jednoho letu. Jde o třetí česko–izraelskou výměnu ledvin.
Před pár dny zamířilo letadlo z Izraele s dvěma ledvinami, které v brzkých ranních hodinách odebrali tamní lékaři dárcům, do Prahy. Mezitím v IKEM udělali zdejší lékaři u dvou žijících dárců totéž.
„Na letišti došlo k výměně boxů s ledvinami českých a izraelských dárců. My po patnácti minutách odjížděli do IKEM a kolegyně Tamar
Ashkenazi odlétala zpět do státu Izrael,“vysvětlil postup výměny docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Po doručení ledvin na místo určení začaly transplantace.
„Ta výměna zachránila i mého manžela. Jsem šťastná,“přiznala Naděžda Fuxová z Děčína. Když muži začala kolabovat ledvina, chtěla mu hned darovat svou. „To kvůli jiné krevní skupině nešlo, tak jsme volili skrze IKEM párovou výměnu. Já darovala ledvinu někomu, jehož dárce pomohl mému muži,“naznačila Fuxová.
Pan Fux podstoupil první transplantaci před 26 lety, kdy mu selhávaly obě ledviny. Byla mu transplantována jedna od zemřelého dárce. Vše bylo dobré, až letos začátkem roku mu začala kolabovat i ta. Musel na dialýzu a začal nový koloběh s hledáním dárce.
Šance pro více pacientů
Důvodem na pohled komplikované akce bylo, že odhodlaní dárci nebyli
Transplantace
biologicky kompatibilní s jejich potenciálními příjemci. Bez mimořádné párové transplantace by nabízené ledviny přišly nazmar. „Naši pacienti tady měli sice své žijící dárce, ale ti pro ně nebyli z imunologických důvodů vhodní. Jejich šancí byla jen párová výměna,“uvedl profesor Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.
IKEM spolupracuje v transplantačním programu s Rakouskem, přesněji Vídní, a Izraelem, už delší čas. Spolupráce více zemí skýtá širší nabídku žijících dárců. Lépe se hledají i požadovaná kritéria ledvin, čímž se zvyšuje naděje pacientů na uzdravení. Vhodní dárci a příjemci se zprvu vybírají dle specifického počítačového algoritmu. Až poté následuje logistická a operační část. Z Vídně se ledviny k transplantaci transportují autem po D1, což se daří sanitce za asistence policie do 3,5 hodiny. Z Izraele měří letecká cesta 2 600 kilometrů.
Memorandum o mezinárodním přeshraničním výměnném programu mezi IKEM a izraelským Národním transplantačním centrem bylo podepsáno roku 2019. Od té doby jde o třetí výměnu, poprvé však „dvojnásobnou“. Program transplantací IKEM se nezastavil ani v pandemickém roce 2020, Česko bylo druhou evropskou zemí v počtu provedených transplantací.
Transplantační velmoc
„Česká republika má velmi rozvinutý transplantační program nejen pro ledviny, ale i pro srdce, plíce, játra, slinivku, střeva,“vyjmenovává přednosta Transplantcentra IKEM Viklický.
V případě pacientů s nezvratným selháním ledvin je transplantace nejlepší léčbou a šancí na prodloužení i zlepšení života.
Jinak jsou odkázáni na opakovanou dialýzu ledvin, hemodialýzu, břišní dialýzu. Pro transplantace existují dvě skupiny dárců – 90 procent činí v ČR zemřelí, ti loni umožnili 415 transplantací.
V menšině jsou dárci žijící. Jde o osoby pacientům blízké, často příbuzné. Druhá skupina pomohla v předchozím roce osmadvaceti pacientům. „Každé tři měsíce zasílá rakouské i izraelské centrum do našeho software data svých pacientů, my je vyhodnotíme a přistoupíme ke společným krokům,“uvedl Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie.
Technické zádrhele hrozí málo
„Díky vysoké zkušenosti našeho týmu jsou technická rizika v případě párových transplantací minimální. Přesto máme záložní plány pro případné posuny v čase,“tvrdí Jiří Froněk. Vyjmutá zdravá ledvina vydrží v koncentračním roztoku na ledu i 24 hodin. Čím kratší čas je orgán mimo tělo, tím lépe.
Podle slov přednosty Kliniky transplantační chirurgie Froňka se mezi žijícími dárci vyskytuje specifická skupina altruistů, kteří se pro čin rozhodnou bez příbuzenského vztahu s pacientem. „V Čechách jich není mnoho, naše populace na to není připravena. Nicméně jsou to ti, kdo přetnou dárcovský kruh a umožní záchranu navíc,“definuje jejich roli Froněk. S altruisty hovoří kliničtí psychologové, aby zjistili, zda jsou jejich pohnutky pevné a hlavně zda se tím naplní jejich lidská očekávaní. Dárce musí přijít s nápadem sám, nelze ho nutit.
„Manžel mě k darování netlačil. To je samozřejmost, miluju ho,“míní Naděžda Fuxová. „Jsme oba čtrnáct dnů po zákroku a cítíme se dobře. Jen bych ráda osobně poděkovala jeho přímému dárci. Škoda, že to nejde.“
Kontakty lékaři z etických důvodů neposkytují. „Těšíme se na další společný život, na cestování,“popisuje žena. I ostatní příjemci na obou stranách párové transplantace jsou po zákrocích v pořádku.