Polsko v klinči s Bruselem

Šéfka Evropské komise a polský premiér si ve Štrasburku vysvětlovali vládu práva

ŠTRASBURK Bitevní linie byly jasně vymezené, ostrý střet doplnilo početné publikum.

Polský premiér Mateusz Morawiecki se včera utkal s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v ostře sledovaném souboji, který se týkal reformy polské justice.

Ve zkratce: polský ústavní soud nedávno rozhodl, že polské zákony jsou nadřazeny unijnímu právu. Brusel mluví o vyvrcholení útoků na nezávislost tamní justice a o popírání tradičních „evropských hodnot“.

Von der Leyenová ve svém vystoupení nejprve před europoslanci prohlásila, že rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje samotné základy evropského bloku.

Ujistila, že Brusel podnikne některé konkrétní kroky, aby Varšavu přinutil k dodržování „vlády práva“.

„Nesmíme dovolit a nedovolíme ohrožení našich společných hodnot,“uvedla šéfka evropské exekutivy. Polský ústavní soud podle ní není ani nezávislý, ani legitimní.

Není podle ní možné, aby na různých místech evropské sedmadvacítky platily různé zákony.

Tím argumentují i někteří evropští analytici. „Pokud připustíme ignorování těchto základních principů evropské integrace, výsledkem bude konec celé Unie,“míní Piotr Buras, který stojí v čele varšavské pobočky think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.

Polský premiér Morawiecki reagoval na slova šéfky EK před europoslanci výtkou, že evropské instituce na jeho zemi „útočí nespravedlivým způsobem“. A Poláci jsou podle něho stále více znepokojeni směrem, kterým se odehrávají změny uvnitř EU.

Co může následovat? EK může k nátlaku na Polsko využívat stížnosti podané k Soudnímu dvoru EU. Může mu také dál blokovat desítky miliard eur půjček, které rozděluje členským zemím v rámci postcoronavirové obnovy. Může rovněž blokovat přístup Poláků k evropským fondům v hodnotě zhruba 70 miliard eur. Poslední možností by bylo vyloučení Polska ze společného unijního rozhodování.

To vše označil Morawiecki za vydírání. Součástí řešení sporů by podle něj neměly být výhrůžky finančními sankcemi či jiné formy zastrašování. Polský premiér to označil za nedemokratické praktiky, kterým se Polsko nepodvolí. „Jsme pyšná země,“zdůraznil. Současně odmítl spekulace polské opozice, podle které je na spadnutí odchod Polska z evropského bloku, neboli „Polexit“. Členství země v EU má totiž mezi lidmi stále širokou podporu.

Jedním z častých argumentů polské vlády je výtka, že Brusel neměří všem zemím stejným metrem.

Dvojí metr

Když loni zpochybnil autoritu evropského soudního dvora německý ústavní soud v Karlsruhe v otázce nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, jednalo se o obdobný verdikt: německá ústava byla evropskému právu nadřazena.

Stejně tak velmi vlažně Brusel reagoval, když měla odlišný názor francouzská Ústavní rada. Tehdy se jednalo o otázky uchovávání osobních dat telefonními operátory.

Brusel v těcho případech sice pozvedl obočí, ale nakonec převážilo přesvědčení, že jde spíše o odborný problém, zatímco u Varšavy jde o zjevnou „provokaci“, která zpochybňuje samotné základy EU.

Jak to bude dál s Polskem? Více napoví setkání unijních lídrů v závěru týdne, například nizozemský premiér Mark Rutte volá po ostrém kurzu vůči Polsku.

„Evropské instituce překračují svoje kompetence.“Mateusz Morawiecki polský premiér

„Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot.“Ursula von der Leyenová šéfka Evropské komise