Drahá poslední záchrana Dodávky energie v „nouzovém“režimu jsou násobně dražší

PRAHA Milion zákazníků Bohemia Energy a dalších padlých dodavatelů naštěstí nemá doma zimu ani tmu. Elektřinu a plyn pro ně přechodně zajišťují dodavatelé poslední instance. Odběratelé by však měli vědět, že ceny za jejich dodávku jsou násobně vyšší, než co dosud platili. A měli by si dát pozor i na poplatky, které jsou s tímto speciálním režimem spojeny.

Například společnost innogy, pod níž „spadlo“240 tisíc odběratelů plynu, si podle speciálního ceníku pro tyto klienty účtuje tři stovky za „zpracování požadavků spojených se změnou dodavatele“. Za stejnou částku je i sjednání dohody o splátkách dluhu na nejvýše šest splátek. Rozložení plateb na více než 14 splátek vyjde na 900 korun.

Mluvčí innogy Martin Chalupský říká, že tyto poplatky nebude firma účtovat automaticky. „Přicházejí v úvahu pouze při neplnění povinností ze strany zákazníků, například při neplacení záloh,“říká Chalupský. V souvislosti se vstupem a následném vyvedení z „nouzového“režimu si poplatky neúčtuje.

Ani by to nešlo. „Ostatním zákazníkům také neúčtují samostatně poplatek za změnu dodavatele a zákazníky v režimu dodavatele poslední instance nemohou diskriminovat. Náklady s tím pochopitelně nějaké existují, ale ty by měly být zahrnuty v ceně dodávky poslední instance,“vysvětluje Luděk Jiráček z Energetického regulačního úřadu.

Kolik nyní zákazník přeplatí za dodávky ve speciálním režimu, záleží na tom, jaké ceny měl nasmlouvané se svým předchozím dodavatelem. Podle konkrétních příkladů, které MF DNES prostudovala, není výjimkou, že odběratel, jehož dodavatel skončil, nyní může platit za elektřinu i dvojnásobek a v případě plynu i čtyřnásobek předchozích cen.

Platí, že „nouzové“dodávky jsou výrazně dražší než tržní nabídky. Pokud má zákazník u plynu jako dodavatele poslední instance innogy, zaplatí celkem 4,22 koruny za kilowatthodinu. U standardního ceníku účtuje innogy ode dneška méně než polovinu této částky, přesně 1,96 koruny za kWh. U elektřiny jsou rozdíly podobné.

Ceníky nouzových dodávek se navíc průběžně mění, odvíjejí se především od situace na trhu. „Ceníky v režimu DPI od PRE jsou platné do konce října. Na další měsíc se budou stanovovat vždy podle aktuální ceny elektřiny na burze,“říká mluvčí PRE Petr Holubec. Podobně postupuje i ČEZ.

Dodavatel plynu innogy mění tento ceník dokonce každý týden.

Do cen poslední instance si dodavatel může promítnout také zvýšené náklady, které má s rychlými přesuny klientů. „Přesná pravidla stanovena nejsou. Cena je regulována formou věcného usměrňování a smí v zásadě obsahovat jen oprávněné náklady a přiměřený zisk,“říká Jiráček z ERÚ.

Každopádně tento režim neslouží k dlouhodobé dodávce, ale jen jako záchranná brzda. Ceny mají motivovat zákazníky, aby si našli svého nového dodavatele co nejrychleji.

Byť tedy lidé mají na výběr nového dodavatele až šest měsíců, neměli by příliš otálet. Na druhou stranu, měli by si vyhradit čas, aby ceníky prostudovali. Liší se nejen mezi jednotlivými obchodníky, ale značné rozdíly jsou i mezi různými produkty jednoho dodavatele.

„Ceny nyní nejsou příznivé. Je nutné pro zákazníky jednak zajistit elektřinu na trhu, kde je na příští měsíce v tuto chvíli velice drahá. Nepříznivé je i rozložení záloh, protože jde o zálohy na topnou sezonu, kdy bývá nejvyšší spotřeba. Zálohy tak budou výrazně vyšší, než kdyby byly na celý rok, kdy to vyrovnává léto,“vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Kvůli vývoji na trhu je podle něj skoro jisté, že na listopad budou ceníky poslední instance vyšší, než jsou na říjen.

Problém ale může nastat u zákazníků, kterým nyní v nouzovém režimu dodává E.ON. Jako jediný z pětice dodavatelů poslední instance totiž na svém webu nezveřejňuje ceníky na budoucí období, ale pouze zpětně po konci každého kalendářního měsíce. Argumentuje tím, že budou kopírovat křivku velkoobchodní ceny. „Klientům proto nedokážeme dopředu říct, kolik přesně za elektřinu či plyn zaplatí,“říká mluvčí E.ON Martina Slavíková.

E.ON zveřejní cenový vzorec, jak cenu pro klienty počítá. „Toto řešení je velmi transparentní,“říká Slavíková. Na webu podle ní budou i modelové příklady, aby klienti měli představu, kolik budou za energie v nouzovém režimu platit. „A také budeme každý týden na webu aktualizovat indikativní cenu vypočítanou pro již uplynulé období v daném měsíci, což pomůže klientům sledovat, jak se cena za energie vyvíjí,“říká Slavíková.

Zákazníci nyní přecházejí zejména k dodavatelům, kam po krachu spadli. Například Pražská plynárenská dodává jako nouzový dodavatel 40 tisícům odběratelů. „Podle stavu v úterý po poledni si nového dodavatele našlo zatím necelých 2 100 odběratelů, přičemž 90 procent z nich si vybralo jako svého dodavatele nás, tedy Pražskou plynárenskou,“ říká mluvčí firmy Miroslav Vránek.

Ne všichni dodavatelé však o nové klienty stojí. Třeba MND na čas stopla nábor nových zákazníků, ale už ho zase rozjela. „Věřím, že obnovení naší nabídky přispěje k uklidnění situace na trhu. Zákazníci u MND získají jistotu fixní ceny elektřiny či plynu až do konce roku 2022,“říká ředitel marketingu MND Jan Sýkora.

Firmy se navíc snaží příchod nových klientů usnadnit a zmírnit nápor na své zaměstnance. Například ČEZ spustil na webu nový online formulář pro přechod z ceníků dodavatele poslední instance. Smlouvu lze celou uzavřít na webu, není nutné chodit na pobočku ani volat na call centrum. Podobnou službu chystá podle Chalupského také innogy.

Pražská energetická burza PXE během několika dnů spustí vylepšenou platformu PARC4U, která umožňuje snadnější výběr nového dodavatele pro koncové zákazníky. Zpočátku mohou volit mezi třemi prodejci – své nabídky zveřejnily Pražská plynárenská, epet a Yello, jejich portfolio se však bude ještě rozšiřovat.

Lidé mají na výběr nového dodavatele půl roku, neměli by však příliš otálet.