Nakažených je násobně víc, varují testy splašků

Překvapivá čísla o počtu nakažených ukazuje zářijová studie o covidu v odpadních vodách od odborníků z pražské VŠCHT.

Z odpadní vody dokážou vědci vyčíst stopy drog nebo léků, ale také zbytky koronaviru. Právě ve splašcích vědci z VŠCHT ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi pravidelně sledují množství viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v metropoli.

Zachycené množství viru jasně ukazuje, jak v Praze počet nakažených stoupá. Podle výskytu virové RNA v odpadních vodách je reálný počet nakažených několikanásobně vyšší, než jaká jsou aktuální čísla podle testů. Studie VŠCHT vznikla na počátku října a také predikovala nárůst nakažených. „Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s covidem-19 víc, než ukazují statistiky,“říká docent Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 3 638 nakažených covidem-19, o 2 102 více než minulý týden. Počet případů stoupá podle nejčernějších předpovědí odborníků.

I když je rychlost nárůstu počtu případů překvapivá, připouští biochemik Jan Konvalinka, že odborníci nárůst nakažených koronavirem na podzim očekávali. Varování jim poskytla studie odpadních vod, kterou uskutečnili odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Metody PCR jsou tak citlivé, že dokážou virus najít i v ohromně zředěném prostředí odpadních vod. Jednak je to strašně dobrá věda a jednak nám mohou říct, kolik toho viru v populaci je, což pak může mít i prediktivní hodnotu. A kolegové nás už minulý týden upozorňovali, že se hodnoty blíží těm nejvyšším z jara,“uvedl Konvalinka pro Český rozhlas.

Podle studie Vysoké školy chemicko-technologické zachycené množství kopií virové RNA jasně ukazuje, že počet nakažených v Praze se v druhé polovině září 2021 blížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna. Tehdy bylo v hlavním městě evidováno zhruba pět tisíc osob s laboratorně prokázaným onemocněním covid–19, tedy zhruba 400 případů na 100 tisíc obyvatel. Podle oficiálních statistik ale na konci září ministerstvo zdravotnictví v Praze evidovalo „jen“1 173 nakažených. Podle výskytu virové RNA v odpadních vodách je však reálný počet nakažených několikanásobně vyšší.

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat bylo v Praze nakažených osob minimálně tři až pět tisíc,“řekl Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT.

Použitá metoda sledování epidemie je podle něj založena na faktu, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici, a tak se virová RNA dostane do odpadních vod. „Během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně souvisí s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci,“vysvětluje

Bartáček. Ačkoli do letošního léta data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených evidovaných ministerstvem zdravotnictví, během září stoupaly záchyty v odpadních vodách mnohem rychleji než počty pozitivních klinických testů. Vysoké záchyty byly v září opakovaně zaznamenány v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách, jako jsou studentské koleje, některá místa v centru Prahy, okolí autobusového terminálu a tak dále.

Miliony promořených

Ze získaných výsledků odborníci už na konci září usuzovali, že prudce stoupá počet nakažených, kteří vylučují virus do odpadních vod.

„Nesoulad s oficiálními počty nakažených může vyplývat z toho, že se v Praze vyskytuje velké množství lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechávají testovat. To může souviset s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“uvádí Bartáček.

Konvalinka také upozorňuje, že i uváděné počty promořených jsou pouhé odhady, protože se nedají přesně určit. „Víme o 1,8 milionu lidí, kteří covid prodělali, a odhadujeme, že skutečné číslo je asi dvakrát až třikrát vyšší,“sděluje odhadovaná čísla.

Původní odhady, že většina populace už covid prodělala, jsou tak nejspíš mylné.

Jeden z problémů je, že jak lidé naočkovaní, tak lidé, co nemoc prodělali, mohou koronavirus znovu dostat. „I lidé s protilátkami ale mohou virus dále šířit. Sice méně pravděpodobně a kratší dobu, ale mohou,“řekl Konvalinka.

Vysoká virová nálož až tak překvapivá není. „Znervózňující je skutečnost, že s tím skoro ruku v ruce jde počet hospitalizací a úmrtí v nemocnicích. A to je znervózňující, protože stupeň ochrany očkováním nebo promořením není tak vysoký, jak jsme doufali,“varuje Konvalinka. S využitím iDNES.cz