Coldplay nudí bezpohlavní hudbou sfér
S Coldplay je to jako na houpačce. Sotva je vezmete na milost díky soustředěné a na jejich poměry intimní desce Everyday Life, přijdou s přeslazenou a velikášskou pitomostí jako je „vesmírná“Music Of The Spheres. Avizovala ji opět enigmatická reklamní kampaň plná náznaků, jak už to tahle kapela má ráda.
Reklamní popěvek
Tentokrát se zahleděla do hvězdné oblohy, zpěvák Chris Martin v rozhovorech přihodil inspiraci kantýnou z původní trilogie Star Wars, přizvali se hosté typu korejského boybandu BTS nebo Seleny Gomez a výsledek je? Přeslazený, umělohmotný. Přizvaný švédský producent Max Martin (Backstreet Boys, Britney Spears, Bon Jovi, Westlife) v tomto směru odvedl opravdu bezchybnou práci. Přesně takhle má znít hudba pro všechny a pro nikoho. Sériový výrobek, jehož jedinou ambicí je zalíbit se za každou cenu.
Pilotní singl Higher Power by se ještě dal vzít jakž takž na milost, i když jeho refrén je na milimetr přesně střižený tak, aby mohl znít – a také samozřejmě zní – v reklamě. Ovšem Humankind, v níž Martin úpěnlivě kňučí, že „we're only human“, je typická ukázka coldplayovského nafouknutého a bombastického nic.
Hlásek jak z animáku
A bude ještě hůř. Pomíjím, že kapela v urputné snaze přijít s „koncepčním“albem čtyři z písniček pojmenovala emotikony – srdíčko, hvězdičky, planetky, víme? – a soustředím se na samotnou náplň.
Co ospravedlňuje existenci plytké balady Let Somebody Go, v níž zní zmíněná Selena Gomez? Jak se pojí s oním do popředí tlačeným vesmírným konceptem? „Srdíčko“s hostující dvojkou We Are King a Jacobem Collierem velkolepě pateticky sděluje zásadní pravdu, že je důležité mít lidské srdce. Zhůvěřilost jménem Biuytful s protivně zkresleným hlasem jak z animáku odmítám poslouchat s vážnou tváří a prakticky jediným místem na albu, které stojí za pozornost, je závěrečná desetiminutová Coloratura. Ne snad že by šlo hudebně o nějaký zázrak, mimo jiné z ní čiší Pink Floyd v období alba The Division Bell, ale její intimní nálada je jako protilék na nezkrotné ambice a přeslazenou euforii.
Největší problém Music Of The Spheres je absence toho, čemu Španělé říkají cojones, angličtina pro to má výraz balls a čeština koule. Ano, takhle deska je vyleštěná, jásavá, ale zcela bez koulí.