Německo a covid: disciplína a klid
Lidé v Německu se dobrovolně podřizují vládním opatřením proti šíření covidu a nenadávají.
Pasov, neděle odpoledne, kolem patnácté hodiny. Dětská indoorová herna na okraji bavorského turistického města. Je to opravdu divný pocit blížit se po roce a půl s rodinou k zařízení, o kterém člověk několik dlouhých měsíců ani neuvažoval.
Ještě před dvěma lety tady o víkendu nebylo kde zaparkovat. Teď je tu na první pohled klid. Nepříjemný klid.
Úderem třetí hodiny se otvírají vchodové dveře a vychází pracovnice herny. „Vy máte potvrzení pouze o první dávce, s tím vás dovnitř v žádném případě nepustím,“tvrdí matce přede mnou.
Snaha o jakoukoli diskusi s pracovnicí je marná. Bez prokázání dvojitého očkování, testování nebo prodělání nemoci se dovnitř nikdo nedostane.
V podstatě ani školní děti.
A jestli se to někomu nelíbí, jednoduše sem nemusí chodit. Pravidla jsou všem jasná. Roušku na obličeji tady mají od šesti let všichni. Bez výjimky. Dokonce i ve chvíli, kdy dětští návštěvníci útočí na lezecké věže. Odložit ji člověk může pouze u stolu, jehož číslo dostane přiděleno hned při vstupu.
Každá z rodin stojí disciplinovaně na vymezených čarách před pokladnou, které určují metr a půl vzdálené rozestupy.
Že by to personál nekontroloval? Nepřichází v bavorských podmínkách v úvahu.
Loňské deja vu
A není divu. Na první pohled je to takové říjnové deja vu. Jako by se člověk v některých parametrech vrátil o rok zpátky. Covidová mapa Bavorska už opět ostře červená a Berchtesgaden, tedy jižní výběžek Německa, kde si Hitler postavil svoje horské útočiště Orlí hnízdo a kde si v místním alpském národním parku s oblibou pořizují influenceři selfie na hranici vlastní bezpečnosti, už znovu atakuje sedmidenní incidenci (počet nově infikovaných na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dnů, pozn. red.) na čísle 500.
V zimě údaj, ze kterého se bavorské politické špičky hroutily.
Do sobotního rána se nyní celá sousední země probudila s 15 145 novými případy a s incidencí sto rovných. Ještě před deseti dny byl tento údaj na čísle 65. Už to je pro Němce hodně špatná zpráva. Navzdory tomu, že rozsah opatření neurčuje incidence, ale počet obsazených intenzivních lůžek v nemocnicích.
Jen pro porovnání – kdyby se sobotní česká hodnota, tedy 4 224 nových případů, přepočítala na německý počet obyvatel, musela by se spolková země vyšplhat na cifru okolo 33 tisíc.
Jenže tam zatím zdaleka není.
Testy, testy, roušky
A ani nechce být. Osmatřicetiletou Caro Plappertovou potkávám před základní školou jednoho z bavorských příhraničních měst. Je čtvrtek kolem třinácté hodiny a jejímu synovi právě skončilo vyučování. Děti se hrnou ze školních dveří – jak jinak než v rouškách. „V lavici si mohou roušku sundat, ale při dalším pohybu po třídě nebo po škole si ji okamžitě nasazují. Už to vůbec neřešíme, ani my, jako rodiče, ani děti. Bereme to jako nutnost. A hlavně je to způsob, jak udržet školu v běhu,“vysvětluje matka dvou školních dětí.
Pokud by se objevil pozitivní žák, díky tomuto systému jde do karantény jen spolužák z lavice, a případně nejbližší sousedé. Nikoli celá třída nebo škola jako v Česku.
„Děti jsou dvakrát týdně na základce (v Bavorsku je do 4. třídy včetně, pozn. red.) testované PCR testy, zakódované výsledky nám vždy večer chodí do mailu. Nemám
strach ty svoje pouštět do školy, když vím, že jsou všechny pod dohledem. A mimochodem – ve třídě stůně aktuálně jeden žák,“doplňuje.
Systém je nastaven tak, aby se skupina obyvatelstva, která se nemůže nechat očkovat, nestala jádrem problému. A aby běželo to, co běžet má – prezenční výuka, tréninky, kroužky, výlety i dětské mejdany. „Základní školy mají PCR testy, od páté třídy nahoru se pak všichni žáci a studenti ve školách testují třikrát týdně antigenními testy,“vysvětluje telefonicky pro MF DNES Carina Weinzierlová, tisková mluvčí jednoho z důležitých bavorských okresů Landshut.
„Mám tři děti na gymnáziu. Tím, že jsou pravidelně testované ve škole, nemáme žádná omezení. To znamená, že kamkoli chceme jít – bazén, kino, koncert, kdekoli po Německu, stačí jim jen předložit tzv. Schülerausweis, tedy průkaz o studiu, a je jasné, že jsou pravidelně testované,“objasňuje mi Tanja Reischelová.
Nenadávat a prověřovat
Ano, protože tady se nastavená pravidla kontrolují. Tedy z velké části. Že by prošel někdo na veřejné místo, kde se potkává více lidí, bez prokázání takzvaného 3G, tedy geimpft, genesen, getestet (očkovaný, uzdravený, testovaný, pozn. red.), je víceméně stejně iluzorní představa, jako že covid bude do proslulých bavorských vánočních trhů zažehnán.
„Nezaznamenáváme žádné velké prohřešky. Máme kontrolní týmy, které prověřují dodržování opatření. Velmi zřídka se stane, že nás někdo upozorní na to, že se podle nich v určitém zařízení nepostupuje,“objasňuje pro MF DNES Oliver Menacher, tiskový mluvčí okresního úřadu v Deggendorfu.
Němci jednoduše základní opatření přijali. A nenadávají. „Aspoň jsem nikoho neslyšel. Neřeší to, je to povinnost a dělají to tak, jak to má být. Naučili se s tím prostě žít. Teď jsme zrovna v Česku na závodech, je tu spousta dětí i rodičů, ale roušku tu má jen hrstka lidí. Když základní pravidla nedodržují čeští politici, tak jak to mají dělat normální lidé?“myslí si Roman Preisler, který pracuje v Bavorsku téměř třicet let.
Německo se s covidem prostě pere po svém. A vědí to i na české straně. „Když jedu natankovat benzin za hranici do Česka a mám na čerpací stanici nasazenou roušku, obsluha na mě automaticky mluví německy,“potvrzuje mi nedaleko hraničního přechodu Strážný dvaatřicetiletá Kateřina. „V Bavorsku nepadá v úvahu, že by se očkovaní nebo ti, co dodržují pravidla, stali terčem posměšků jako v Česku,“uzavírá matka tří dětí, která žije v německém příhraničí několik let.
Sousední země je tedy ve střehu, ale normální život tady běží. Ano, s pravidly, která ne každému mohou vonět, jenže, jak to vypadá, bez hrozby loňského kolapsu, který už nikdo nechce. Tedy alespoň zatím.
V Bavorsku nepadá v úvahu, že by se očkovaní nebo ti, co dodržují pravidla, stali terčem posměšků jako v Česku.