Aerolinky nestíhají trénovat piloty
Uzemnění piloti se vracejí do práce. Napřed musí projít intenzivním tréninkem
Ačkoli se letecká doprava z pandemie ještě úplně neotřepala, aerolinky už ve velkém povolávají nazpět své někdejší zaměstnance a nabírají i nové. Často dokonce zjišťují, že měly s náborem začít dříve. Než totiž pilot či pilotka sedne do letadla s pasažéry, musí si projít intenzivním výcvikem. Jenže výcvikových kapacit, konkrétně třeba simulátorů, je málo.
V kokpitu naposledy seděl v březnu roku 2020, avšak už brzy se do něj nejspíš vrátí. Uplynulý rok a půl Jindřich strávil na zemi, naučil se programovat a pracoval v IT firmě. Od začátku listopadu nastupuje znovu k aerolinkám.
„Oboje má své výhody i nevýhody. Když jsem začal programovat v IT firmě, tak jsem si říkal, že bych u ní možná mohl zůstat. Ale po pár měsících jsem si uvědomil, že nechci nic jiného než zase létat,“říká Jindřich. Na jeho přání redakce IDNES.cz pozměnila jeho jméno, pravou totožnost však zná.
Nyní Jindřicha čeká šest týdnů výcviku, z toho tři týdny teorie, týden na simulátorech a dva týdny létání s instruktorem. „Teprve potom budu opět plnohodnotným pilotem. Šest týdnů je poměrně hodně. Je to hlavně tím, že jsem pro tuto společnost dřív nelétal, a proto se musím naučit jejich postupy od začátku a ne si jen připomenout ty, podle kterých jsem létal dřív,“uvádí mladý pilot.
Hledá se česky mluvící posádka
Jakub, který si rovněž přeje zůstat v anonymitě, si už výcvikem prošel a nyní létá z hlavního města Moldavska Kišiněv. Na rozdíl od Jindřicha se vrátil k firmě, v níž pracoval už před koronavirem, i přesto výcvik hodnotí jako intenzivní.
„Letecká společnost mě povolala na začátku června, nicméně než jsem se dostal na normální linku do kokpitu, tak to ještě nějakou dobu trvalo, asi půl druhého měsíce,“uvádí Jakub.
Podle něj nyní aerolinky nabírají ve velkém. Letecká doprava sice ještě není na předpandemických číslech, avšak obnovuje se rychleji, než se předpokládalo a to i navzdory faktu, že koronavirus opět sílí. „V jednu chvíli v létě začal zase být velký zájem o létání, což nikdo moc nečekal, taky proto aerolinky často nabíraly a nabírají na poslední chvíli,“říká Jakub.
S tím by souhlasil i Jindřich. „Aerolinky často propustily příliš mnoho pilotů a nyní nemají dostatek simulátorů a instruktorů a bude trvat ještě několik měsíců, než se dostanou na původní kapacity, i když zájem ze strany cestujících by byl,“myslí si pilot.
V hledáčku leteckých společností jsou nejen piloti a pilotky. Například největší aerolinky světa americké Delta Air Lines nyní nabírají česky mluvící letušky a stevardy.
Jak bezpečno je v letadle
Ve veřejném prostoru zaznívají obavy, zda piloti během celé měsíce trvající pauzy neztratili kondici a zda kvůli tomu není na palubách letadel méně bezpečno než před pandemií. Agentura Bloomberg v nedávno publikovaném článku popsala několik incidentů, které se pilotům po koronavirové pauze staly ve Spojených státech. Například jeden pilot zapomněl zažehnout druhý motor při vzletu, jiný zas pozdě vysouval podvozek při přistávání.
Jakub si však nemyslí, že by se podobné incidenty stávaly nyní častěji než před pandemií. Navíc jde o události, u nichž se včas zjistilo, v čem je problém, a k žádné katastrofě nedošlo.
„Myslím si, že když se člověk vrací po delší době do kokpitu, tak je mnohem pozornější. Naopak rutina může být kolikrát velmi nebezpečná. Nejvíc ve cviku je člověk vždy, když jde čerstvě ze simulátoru, na nějž se musí chodit (i za normální situace) dvakrát do roka. Vzhledem k tomu, že nyní všichni piloti tráví na simulátoru desítky hodin, tak si myslím, že jsou všichni soustředěnější,“myslí si Jakub.
„Na můj první let po pauze jsem se strašně těšil a na stres vůbec nebyl čas, ale cítil jsem, že sám sebe víc kontroluji, jestli všechno dělám správně,“popisuje pilot vlastní zkušenost.
O tom, že je na palubách více méně stejně bezpečno jako před pandemií, nepochybuje ani Ladislav Keller, letecký expert a bývalý kapitán Boeingu 737.
„Díval jsem se na specializované weby, které se zabývají bezpečností letecké dopravy. Za poslední dobu jsem tam nenašel žádný nárůst incidentů či nehod, které by byly způsobeny přestávkou pilotů v létání. I struktura těch případů, které se stávají, je naprosto běžná. Jde o technické závady, srážky s ptákem a podobně,“uvádí Keller.
„Každá společnost musí mít výcvikové programy postavené podle toho, jak dlouho byl pilot mimo službu. Na základě této pauzy je určena podoba výcviku, který musí absolvovat,“říká expert s tím, že i on si během své kariéry kapitána prošel obdobím delší přestávky. „Zlomil jsem si nohu a měl jsem třináct měsíců bez létání. Potom jsem absolvoval výcvik a létal dál. Vyzkoušel jsem si to na vlastní kůži a není to podle mě nic tragického,“uvádí.
Každý pilot je cvičen podle toho, jak dlouho byl mimo službu.