Trumpova pomsta zastáncům potratů

Kamila Struhy, editora MF DNES

Potraty. Toto téma rezonuje výrazně nejen v politice. V Polsku pořádají ženy demonstrace proti přísným zákonům. To je však nic proti tomu, co se za pár měsíců chystá v USA.Tam proti sobě historicky stojí dvě silné skupiny. Jedna bojuje za zákaz nebo výrazné omezení potratů a druhá za volbu, tedy právo si určit, zda ukončím těhotenství, nebo si dítě ponechám.

Když to velmi zjednoduším, mluvčím první skupiny v zákonodárném sboru jsou republikáni a mluvčím druhé demokraté. Jejich přestřelky lemují americké dějiny od slavného rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Roe v. Wade v roce 1973, které na federální úrovni legalizovalo potraty a umožňovalo ženám jít na ně do 24. týdne od početí. Jednotlivé americké státy se musely podřídit. Zdálo se, že konzervativci prohráli, i proto využili každé příležitosti k odporu – televizní kazatelé zapáleně tepali potraty, demonstrovalo se před potratovými klinikami.

Když trochu odbočím, právo na potrat je opravdu složitý filozofický, právnický i společenský problém, který nemá snadné řešení. Kdyby se mě někdo zeptal ve dvaceti, jestli ho podporuju, ani na vteřinu bych neváhal a vypálil ano. Jak však člověk stárne, začne chápat i argumenty druhé strany, že se zabíjí nový život. Kdy však takový život vzniká, v jaké fázi těhotenství a dá se to takhle vůbec určit? Proto si stále myslím, že tím, kdo by měl ve finále rozhodnout o novém životě, je žena, ve které vyrůstá. A mělo by to být garantováno na nejvyšší, ne lokální úrovni. Tedy základní pravidla. Bavit se dá o tom, v kolika týdnech je ještě potrat možný.

Tady se vrátím do americké politiky. Až donedávna to vypadalo, že tímto směrem rozhodují i americké soudy. Pak přišel prezident Donald Trump, který vše změnil.

Stoupenci zákazů potratů ho za to budou vždy velebit. I díky velkému štěstí totiž jako hlava státu jmenoval tři nové ústavní soudce. Všechny konzervativce. Tím upravil poměr hlasů v rámci Nejvyššího soudu, kde sedí devět lidí. Nyní tam mají konzervativci šest hlasů a progresivněji ladění tři.

Republikáni v jednotlivých amerických státech ucítili „krev“a ve dvou z nich přijali zákony, které zpochybňují rozhodnutí kauzy Roe v. Wade a výrazně snížili dobu, kdy žena může podstoupit potrat. V Texasu na 6 týdnů a v Mississippi na 15 týdnů od početí.

Progresivní organizace zatroubily k útoku a zpochybnily zákony u soudů, od kterých se to dostalo až k tomu Nejvyššímu. Ten definitivně rozhodne v příštích měsících. Většina jeho soudců však už při nedávném vyslechnutí argumentů obou stran dala jasně najevo, že nějakým způsobem zasáhnou do precedentu Roe v. Wade. To není neobvyklé, protože ústavní soud v průběhu času mění svůj názor na některé zákony. Zvláštní tentokrát je, že se bude trochu vracet k tomu, co bylo.

Nejspíš rozvolní federální dohled nad ženským právem na potrat a ponechá to v jurisdikci jednotlivých amerických států. Mnohé z nich, kde vládnou republikáni, už na to čekají, aby přijali podobný zákon jako Texas a Mississippi. Bohužel to dopadne hlavně na chudé ženy, které nebudou mít peníze na to přejet za potratem do liberálnějšího státu.

A Donald Trump tak nakonec opravdu ovlivní americkou politiku víc než jeho předchůdci. Po právu na potraty bude Nejvyšší soud jistě řešit i právo na držení zbraně či stejnopohlavní manželství. A demokraté, kteří si kreslí Spojené progresivistické státy americké, by se mohli, i pokud si „zázrakem“udrží většinu v Kongresu, probudit na „Divokém západě“.