Čas je teď pro Čechy důležitější než slevy
E-shopy proměnily nakupování, ale kamenné prodejny stejně jen tak nezmizí, říká expert.
Maloobchod se za více než 30 let výrazně proměnil. Dva pandemické roky pak ukázaly, kterým směrem se bude ubírat dál – nákupy přes internet. „Zákaznické chování se zásadně změnilo, proto se musí změnit i obchod,“říká vedoucí týmu maloobchodních pronájmů v realitně-poradenské společnosti CBRE Jan Janáček.
Vánoce jsou vrchol maloobchodní sezony. Jak se za uplynulých třicet let změnily, pokud jde o obchody?
Velké množství zákazníků v obchodních centrech a nákupních ulicích v předvánočním čase hezky ilustruje, kam se maloobchod v Česku posunul. V roce 1995 obchodní centra čítala okolo 25 tisíc metrů čtvereční prodejní plochy. V roce 2021 představují dva a půl milionů metrů čtverečních a dalších 1,6 milionů metrů čtverečních retail parků. Z rozlohy jednoho středně velkého chrámu konzumu se tento trh zvětšil více než stonásobně a výrazně vyspěl.
Rozdíl před třiceti lety a teď je opravdu významný. První otevřený supermarket Mana v Jihlavě byl jako porevoluční zjevení. Zákazníci doslova okupovali prodejnu s potravinami a byli hladoví po čemkoliv západním. Obchodníci správně vycítili velký potenciál. Supermarkety a hypermarkety záhy vytlačily drobné podnikatele, kteří své prodejny a koloniály získali zpět v privatizaci.
Velká nákupní centra se tak stala velmi oblíbenými, nabízela širokou škálu zboží, ať už to byly potraviny, spotřební zboží, oblečení, elektronika, ale také služby. Vývoj a posun maloobchodu jde ruku v ruce s vývojem společnosti. Roste ekonomika, kupní síla, lidé více cestují, získávají zkušenosti, a tak se zvyšuje poptávka po kvalitním západním zboží a obchodníci na to musejí reagovat. Stejně jako v nové pandemické době, která zásadně ovlivnila fungování celého maloobchodu.
Kdyby nebylo pandemie, vyvíjel by se maloobchod stejně, jen pomaleji? Vše by se nakonec přesunulo do e-shopů?
Pandemie opravdu celý proces propojení offline a online světa urychlila. Do té doby se firmy sice snažily oslovit zákazníka všemi možnými způsoby, ale pro mnohé to byly spíše proklamace než reálné kroky. Když přišel covid a spolu s ním přísné restrikce včetně dlouhé uzávěry většiny maloobchodu, obchodníci byli donuceni k rychlému propojení těchto dvou světů. Vnější vlivy přinutily obchodníky intenzivněji a pružněji reagovat, protože ti propojením tradičního a digitálního obchodu alespoň částečně kompenzovali ztráty.
Pandemie ukazuje, že nyní je pro zákazníka důležitější ušetřit čas než koupit nejlevnější produkt. Mění se tak zásadně zákaznické chování, což postupně transformuje celý retail.
Je to jev, který si většina lidí uvědomila až během pandemie?
Člověk je tvor konzumní, ale také sociální. Je skupina zákazníků, která se od konzumního života odklání a trávit volné chvíle v nákupním centru považuje za ztrátu času. Ovšem nakupovat základní suroviny musí, a proto preferují jednodušší způsob nakupování, objednání, dopravu i platbu. Je tu ovšem i další část zákazníků, které nákupy v obchodech chyběly. Ti se ihned po otevření do prodejen vrátili. Kamenný obchod určitě nikam nezmizí a na mnoha příkladech vidíme, že skvěle funguje v propojení s online obchodem. Jen se bude čím dál více měnit a nabízet zákazníkům lepší zážitek z nakupování.
V Praze je na metr čtvereční nejhustší síť obchodů. Jak to, že se všechny uživí?
My tomu říkáme hustota maloobchodní sítě v přepočtu na tisíc obyvatel vyjádřená dalším parametrem, a to je kupní síla. A v Praze je kupní síla opravdu vysoká a má stále potenciál růst. To jde ruku v ruce s potenciálním růstem prodejních ploch. Nasycenějšími lokalitami, a to i v rámci Evropy, jsou i jiná místa v Česku, jako například Liberec nebo Olomouc, kde v poměru ke kupní síle je hustota maloobchodních ploch opravdu vysoká.
Za zmínku stojí také fenomén vysokého poměru slev na generovaných tržbách, za kterým stojí úsporné smýšlení Čechů, kteří hledají chytré nákupy a pro něž je sleva důležitou, často i jedinou motivací. To je ale dlouhodobý problém českého retailu – obchodníci mají relativně dobré tržby, marže jsou však často velmi nízké.
Některé velké a významné značky odešly z českého trhu, proč tomu tak bylo?
Zanikly například společnosti Julius Meinl, Carrefour, Delvita nebo Interspar. Mnohdy šlo o změnu celopodnikové strategie a koncentraci na jiné trhy. Někdy došlo k tomu, že společnost pouze změnila značku. Jindy za skončením značky na českém trhu stála neúspěšná strategie nebo neschopnost adekvátně svým zbožím oslovit dostatečně širokou skupinu zákazníků. Ovšem na druhou stranu spousta nových značek ze zahraničí na český trh vstoupila a daří se jim dobře. To ilustruje i první pololetí roku 2021, kdy i přes obtížnou situaci spojenou s restrikcemi, vstoupilo na tuzemský trh nejvíce značek za poslední tři roky.
Obchodní plochy se v posledních letech spíše zmenšují. Dá se říct, že je trh nasycený a nemá se kam a jak rozvíjet?
V příštích letech se plánuje několik zajímavých retailových projektů, například v Plzni a Pardubicích, ale už to nebude v takovém rozmachu jako před patnácti či dvaceti lety. Nyní se retaileři soustředí na zkvalitňování služeb, modernizaci samotných prodejen, restrukturalizaci, změnu konceptů, to jsou momentálně hlavní změny, které probíhají ve velkých obchodních domech a centrech.
Nová obchodní centra se určitě stavět už nebudou. V segmentu potravinářských maloobchodníků se největší změny děly právě na začátku devadesátých let, kdy na trh přicházely nové zahraniční značky. Stavěly se supermarkety o rozloze 2 500 metrů čtverečních, poté tlak sílil a supermarkety musely nabízet čím dál širší nabídku, tak se rozšiřovaly a začaly pomalu vznikat hypermarkety o rozloze třeba i 20 tisíc metrů čtverečních. Tento přerod se děl na přelomu tisíciletí, které lze bez nadsázky považovat za nejlepší dobu pro maloobchod.
V posledních pěti až sedmi letech naopak vnímáme trend zmenšování ploch hypermarketů na úkor rozšiřování ploch galerií. To vše souvisí se změnou nákupního chování. Zákazníci od svého obchodního centra očekávají nejen obyčejný nákup produktů nebo služeb, ale také plnohodnotně strávený čas. Postupem času se začal vyvíjet velký tlak na nabídku různých aktivit určených pro každého člena rodiny. S tím jde ruku v ruce nabídka v oblasti gastronomie. Proti proudu jde nicméně odvětví módy a obuvi, které své plochy naopak zvětšuje. Je to logické, protože rozšiřují svou produktovou nabídku, jak genderovou, tak sezonní, ale také podle typu aktivity.
Hodně se psalo o tom, že český trh je pro obchodníky testovací. Proč tomu tak je?
To je spíše sociologické téma, ale podle mě je známé pozitivní vnímání českého národa a jeho technické úrovně. Zahraniční společnosti si napříč všemi segmenty vychvalují zručnost a nápaditost, takové to kutilství. A protože jsme hračičkové, tak rádi zkoušíme nové technologie. Různé zjednodušení nákupu od platby kartami po click & collect (zákazník zakoupí zboží online a vyzvedne si je v prodejně, pozn. red.) nejsou žádnou náhodou, Češi zkrátka tyto vychytávky mají rádi.