Lídr STAN o špinavé hře a ODS
Místopředseda hnutí STAN a europoslanec Stanislav Polčák
Jak na vás působí, když předsednictvo STAN doporučí Janu Farskému, aby se vzdal poslaneckého mandátu, a pak začnete všichni brečet, jaká je to ztráta pro zemi? Není v tom trocha pokrytectví?
Původně jsme dostali informaci od Jana Farského, že svoji stáž projednal s klíčovými aktéry. Myslím, že výslovně od něj zaznělo jméno pana premiéra Petra Fialy, Jakuba Michálka a dalších. S tím, že vyjádřili jednoznačné přesvědčení, že je nesmysl kvůli tomu pokládat mandát. Nehovořil o předsedech klubů KDU-ČSL a TOP 09, což se dnes může jevit jako chyba. Na to konto jsme původně řekli: Dobře, odjeď, budeš si to muset napracovat. I proto, že tématem práce – tedy těsnější integrací Evropské unie – se nepochybně budeme v příštích letech zabývat. Když mi to Vítek Rakušan říkal poprvé, reagoval jsem, že to neproběhne jen tak, ale když vidíte spoustu práce, kterou za sebou Honza Farský má…
Vzal jste to ze široka. Ptal jsem se, zda vám nepřipadá pokrytecké, že jste ho tři hodiny přesvědčovali, ať poslanecký mandát položí, a pak psali srdcebolná vyjádření, jak vás to mrzí.
My jsme ho nepřesvědčovali! Ty tři hodiny se zvažovaly různé varianty, protože být bez Jana Farského je ztráta pro celou Sněmovnu. Já ho zkoušel přesvědčit, zda by nešlo stipendium přerušit, třeba na ty tři roky. Trval jsem na tom, že má poslanecký mandát přednost. Možná jsme si to uvědomili pozdě, ale je to tak. On řekl, že už tam odletěl a rodina tam má všechno zajištěné. Takže by musel upřednostnit jen své politické zájmy oproti početné rodině. Takže to nepřipadá v úvahu. Zvažovali jsme i variantu, že to přes velké politické náklady stojí za to udržet, ale nakonec jsme dospěli k současnému řešení.
Že má Farský vycestovat do USA na stipendium, jste věděli od května, kdy ho o tom vyrozuměli. Po volbách už stoprocentně. Přesto se nechal zvolit předsedou poslaneckého klubu. I s vědomím, že budete brzy muset hledat někoho nového. Proč, proboha?
Já to nevěděl od května. Vítek Rakušan mi to sdělil v polovině prosince. Co se týče předsedy klubu, doplním vám jedno hledisko. Vezměte si, že máte 28 nových kolegů. Těžko můžete na první etapu vyjednávání poměrů, která nebyla úplně jednoduchá, nasadit úplného nováčka. Nám opravdu po volbách nic jiného nezbylo. Jan Farský měl navíc vše brilantně připravené. Že se podařilo vyjednat třeba rozpočtový výbor, to je nepochybně jeho výsledek. On platnost opravdu měl, věřím, že se jednou vrátí.
Událost s Farským je třetí zpátečka STAN po volbách. Nejprve si Věslav Michalik kvůli kyperským firmám rozmyslel kandidaturu na ministra průmyslu, pak jste vraceli 3,4 milionu ze sponzorských darů. Část z nich také pocházela z kyperských firem. Stejně jako u Farského jste zprvu tvrdili, že je vše v pořádku. Nepřipomíná vám to kluky, kteří míčem rozbijí okno, dělají jakoby nic a řeší to omluvami a sliby, že se to nebude opakovat, až když to celé praskne?
Beru to tak, že jsme v této věci selhali z několika hledisek. Pokud jde o Věslava Michalika, byl to jeden z nejkompetentněji připravených kandidátů na ministra. Transparentně nám řekl, že má podnikání v solární energetice vzniklé ještě před solárním boomem. Jako investiční bankéř nám ale o některých vztazích neřekl, ani nemohl. Tudíž jsme je nevěděli. Také jsem neviděl žádný problém. Kypr je standardní evropská země. Má vyšší míru zdanění, než je u některých korporátních daní třeba v Maďarsku, takže hovořit o něm jako o daňovém ráji neodpovídá realitě. Pokud ale nemůžete – třeba i z důvodu ochrany rodinných tajemství – být transparentní, je vaše pozice ve vládě neudržitelná. Kyperský daňový a právní řád nám pak vstoupil ještě do dalších otázek, které jste nastínil.
To už mluvíme o vracení sponzorských příspěvků.
Ano. Vzhledem k tomu, že podáváme každoroční výroční zprávu a měli jsme i audit, jsem přesvědčen, že dary byly z hlediska zákona přijaty správně. Ale je tady jeden relevantní argument, který jsme si neuvědomili. V okamžiku, kdy nejste před voliči schopni deklarovat, kdo je konečný poskytovatel příspěvku, měl byste být transparentní. To jsme rovněž podcenili. Jestliže tedy používáte přirovnání ke klukům, kteří si kopou na pískovišti, tak my jsme zjevně podcenili hřiště, na kterém nyní hrajeme. Je to prostě hřiště vládní, hřiště s daleko větší měrou odpovědnosti. Ale také chci upozornit, že ostatní strany mají podobné problémy. Offshoerové skupiny a propojování ve světě globálních ekonomických vztahů je zcela běžné.
Vracení vašich sponzorských darů předcházelo i to, že Seznam Zprávy přinesl kompromitující materiály o jednom z vašich sponzorů. Ty samé informace nabízela PR agentura Bison & Rose i do jiných redakcí. Pikantní na tom je, že zakladatelem agentury je Miloš Růžička, bývalý poradce Milana Chovance z ČSSD, který dnes radí ODS a Petru Fialovi. Z firmy sice v roce 2018 odešel a zůstal tam jen jako konzultant, ale přesto: berete to i jako útok ze strany koaličního partnera?
Vyšlo to druhý den jednání o důvěře vládě, kdy se zjevně čekalo, že něco takového vyjde. Že to bylo politicky motivované, jednoznačně cítím. Pokud jde o roli pana Růžičky, mám informaci, že někdy před šesti měsíci z té společnosti zcela vystoupil. Nevím, nebyl jsem u toho. Asi platí, co říkával Vladimír Mečiar: přítel – nepřítel – koaliční partner. Politika je vždy soutěží, někdy i špinavou hrou. Chci ale věřit, že premiér je příčetná osoba, a pokud by takové zadání vzniklo někde v příšeří ODS, tak je schopen tomu rychle čelit a utnout to. Protože by to mělo destrukční účinek na koaliční vztahy. My tu věc s premiérem neřešili, protože přes kolegu Michalika víme, že k převodu v Bison & Rose došlo. Ale určitý stín to vyvolává, to je nepochybné. Naštěstí jsou osobní vztahy mezi Petrem Fialou a Vítkem Rakušanem nadstandardně dobré, jsou si tyto věci schopni říct mezi čtyřma očima.
Stíny leží pár měsíců před komunálními volbami i mezi pražskými organizacemi vládních stran. Jak se díváte na to, že v Praze vzniká obdoba koalice SPOLU, ačkoli TOP 09 byla dosud vaším pražským partnerem? S Piráty a Prahou sobě jste v městské radě, zatímco ODS jste odsunuli do opozice, přestože před čtyřmi lety volby v metropoli vyhrála.
Projekt SPOLU ve volbách do Sněmovny výrazně uspěl, čtyřicetiprocentní výsledek jsem neočekával ani ve snu. Také jsem si myslel, že naše koalice s Piráty bude začínat minimálně kolem 30 procent. Možná, že kdyby se nestala ta chyba, že Ivan Bartoš nemohl kandidovat v Praze, ale musel být odvelen do jiného kraje, mohl být výsledek také jiný. Nicméně na pozadí těchto výsledků je logické, že se vytváří takový projekt i v Praze. My jsme dosud s TOP 09 v jednom zastupitelském klubu. Od seriózního partnera bych minimálně očekával, že se spolupráce zhodnotí. Protože my ji hodnotíme pozitivně. Stejně jako někteří zastupitelé za TOP 09, kteří mají na směřování pana předsedy Jiřího Pospíšila skeptický pohled. Panu Pospíšilovi zazlívám, že to jednání ani nevyvolal, potichu si sbalil batoh a šel ke kolegům z ODS.
Také jste ale řekli, že Jiřího Pospíšila nechcete na kandidátce jako lídra. Čímž jste vzhledem k rozložení sil v Praze možnou spolupráci de facto odpískali, ne?
Dopředu jsme transparentně řekli, za jakých podmínek jsme ochotni se propojit.
Dokonce si myslím, že Jiří Pospíšil o roli lídra ani nestojí. Protože kdyby o ni stál, bojuje o ni v rámci SPOLU. Na základě relevantních průzkumů si myslím, že by spojení STAN a TOP 09 mohlo dát Praze primátora. Je naší povinností to zvážit. Ale není účelné se bavit o variantách, jež nemohou být na stole.
Jak se vám poslouchá, když dnes Jiří Pospíšil kritizuje vaše pražské koaliční partnery, mluví o blízkosti s ODS a na zastupitelstvech se nechává fotit s dlouholetým kamarádem z Plzně Romanem Jurečkem, kterého bývalý šéf ODS Mirek Topolánek označoval za kmotra, a Alexandrou Udženijou z ODS?
Je to procitnutí Šípkové Růženky. S tím rozdílem, že Jiří Pospíšil nikde nespal. On tady čtyři roky víceméně působil. Mohl to říkat kdykoli, hledat jiná koaliční řešení. Pokud vím, bylo na stole. On ho vždycky takzvaně zamázl. To, že pražská ODS není v koalici, je důsledkem rozhodnutí Jiřího Pospíšila. Proto je absurdní, co nyní říká. V roce 2018 přitom vykládal etudy, jaké je přání voličů. Popírání našeho čtyřletého působení je nešťastné. Co se týče jeho focení s Romanem Jurečkem a Alexandrou Udženijou, líbí se mi, když je někdo odvážný. (smích) Odvaha Jiřího Pospíšila se mi líbí, byť u Romana Jurečka bych trochu pozdvihl obočí. Hlavně ale myslím, že Jiří Pospíšil má asi padesátiprocentní hlasování, svůj mandát spolu s prací europoslance obtížně zvládá, takže by se možná měl věnovat spíš jednáním s koaličními partnery než pořizování společných fotek. Možná i proto ztratil důvěru vlastního zastupitelského klubu.
Pokud půjdete do voleb samostatně, je vzhledem k vašim napjatým vztahům klidně možné, že s vámi SPOLU nebude chtít po volbách spolupracovat. Jak vidíte možnosti povolební spolupráce s Piráty, Prahou sobě nebo třeba i s dnes opozičním hnutím ANO?
Pokud půjdeme samostatně, dává nám to větší míru samostatného postupu po volbách. Jednali bychom se všemi demokratickými subjekty. Piráti i skupina kolem Jana Čižinského ukázali, že koaliční projekt umějí uřídit. Byť bylo někdy rozhodování v radě těžké. Třeba dluh na dopravní infrastruktuře je obrovský a čeká nás s tím spousta práce. Pokud jde o hnutí ANO, nevylučuji, že jednání budou. Nejsou pro nás absolutně tabu, protože mandáty mít budou. Podle mého názoru nemají směřovat do přímé koaliční spolupráce, to vylučuji. Nelze ale vyloučit, že by po volbách mohli participovat na nějakém řešení uspořádání zastupitelstva. Mohou rozhodovat jednotlivé hlasy a procenta.