Topit ve sklenících je drahé. Rajčata nebudou
Českou produkci ohrožují levné plody ze Španělska a Maroka.
Možnost koupit si čerstvá voňavá rajčata z jižní Moravy po celý rok už nebude samozřejmostí. Náklady na provoz velkoplošných skleníků s umělým osvětlením po extrémním skoku v cenách energií vyšplhaly do závratných výšin. Farmáři, kteří je provozují, mají za sebou nejnáročnější zimu za dlouhá léta. A nevědí, jestli si na další vůbec vydělají.
Skleníky ve Velkých Němčicích i v Mutěnicích, kde se pěstují rajčata pro značku Čerstvě utrženo, využívají elektrickou energii z bioplynové stanice. Jen ta ale náročný provoz hal nemá šanci utáhnout. Topit a svítit rostlinám se musí i pomocí energií ze sítě. A za ty se letos v zimě platil i pětinásobek. „Třeba jen za leden jsme měli doplatek za plyn šest milionů,“vypočítává Luděk Dvořák, obchodní manažer Čerstvě utrženo.
Většina konkurence skleníky v zimě prostě vypnula. „My jsme měli vůči klientům celoroční závazky a přišlo nám to nefér. Ale náklady se nám pokrýt nepodařilo. To bychom museli zvednout cenu naší produkce tak, že by si ji zákazníci už nekoupili,“míní Dvořák. V dobré víře tedy zimní provoz skleníků dotovali. A netrpělivě čekali na jaro, kdy už světlu a teplu ve sklenících pomůže slunce. Doufali, že se v létě alespoň trochu „zahojí“.
Konkurence rajčat z ciziny
„Jenže nás nemile překvapila situace na trhu, který byl zaplaven rajčaty z Holandska. Tam mají nadprodukci,“poznamenal Dvořák. Čeští farmáři se ocitli ve svízelné situaci.
„Bojujeme s tím, že teď naši produkci nemáme kam udat. Holanďané prodávají za jakoukoliv cenu, protože se potřebují zbavit přebytků a nechtějí si kazit ceny doma. Jenže my s cenou dolů jít nemůžeme. Potřebujeme zaplatit zvýšené náklady,“vysvětluje Dvořák.
I Zelinářská unie Čech a Moravy vyjádřila obavy nad budoucností domácích pěstitelů zeleniny.
„Od poloviny prosince do poloviny března je možné zeleninu ve skleníku v České republice dopěstovat pouze s použitím pěstebních světel. Cena elektřiny je ale aktuálně natolik vysoká, že s pěstebními světly budou v zimě dodávat na trh zeleninu pouze pěstitelé, kteří si cenu elektřiny zafixovali již dříve,“vysvětluje mluvčí unie Zuzana Přibylová. Firma Čerstvě utrženo
Oblíbená zelenina
v průměru zdražila rajčata o 15 až 20 procent. Potřebovala by jít ale minimálně na čtyřicet. A i tak má problém zeleninu udat. V zimě musela část produkce vysypat do bioplynové stanice.
„Spirála všech nákladů se roztočila. Proto jsme byli přes zimu jediní, kdo skleníky nevypnul, třebaže i nám zahraniční poradci radili, že je lepší prodávat energii do sítě a vykašlat se na české zákazníky. Neudělali jsme to. Ale jestli budeme takto ničeni přes jaro a léto, kdy si potřebujeme vydělat na další zimu, nastane situace, že žádná česká produkce v tuzemsku nebude,“domnívá se Dvořák. Česko nebude schopné konkurovat Maroku či Španělsku, kde rajčata rostou venku.
Faktem ale je, že problémy se farmářů ve sklenících dotkly celorepublikově. Ve svízelné situaci se ocitli například i na Vysočině. Například farma v Kožichovicích na Třebíčsku, která pěstuje jahody a rajčata, teď platí za vytápění skleníků až pětinásobně víc. Kvůli celoroční produkci navíc musí topit až do května. Zdražila až o čtvrtinu.
Lépe se se zimou popraly skleníky brněnské Future Farming, která pěstuje zeleninu a bylinky formou aquaponie, tedy kombinací s chovem ryb bez potřeby půdy. „Naše farmy jsou téměř nezávislé na fosilních palivech a navíc intenzivně hledáme cesty k jejich úplné energetické nezávislosti. Zatím nejslibněji se jeví projekt sloučení s bioplynovou stanicí, která dokáže likvidovat odpad a zároveň vyrábět energii potřebnou pro provoz našich farem,“poznamenal jednatel Future Farming Martin Podoba.
Jak vypočítal, náklady na energie tady tvoří pouze 15 procent provozních nákladů, jejich nárůst tak pro farmu není tak bolavý.
Spotřeba roste
Jisté je, že bez skleníků by v Česku některé druhy zeleniny (rajčata jim vévodí) téměř nebyly.
Rajčata různých barev, tvarů a velikostí přitom udělaly podle Českého statistického úřadu na talířích Čechů od roku 1993 velký skok.
Jejich spotřeba za tu dobu vzrostla téměř o 85 procent. Nyní jde o nejoblíbenější zeleninu v tuzemsku. Každý obyvatel sní až 12 kilogramů rajčat ročně. Většinou ale v nákupních košících končí zelenina z dovozu.
Loňský rok byl pro pěstitele rajčat v Jihomoravském kraji extrémně nepříznivý. „Hektarový výnos byl v porovnání s předchozím rokem poloviční. Z hektaru se sklidilo pouze 7,13 tuny plodů,“uvedla Jindřiška Svobodová z brněnské správy Českého statistického úřadu.
V České republice bylo sklizeno 9 600 tun rajčat, nejvíc na Zlínsku. Z jižní Moravy pocházela pětina produkce.
rajčat ročně.