Ministři se svlékli, ale nikoho tím nešokovali. Bude to stačit?
Členové vlády Petra Fialy zveřejnili majetková přiznání, tedy jaké mají nemovitosti, auta, úspory či dluhy. Na první pohled je zřejmé, že tento kabinet asi nebude čelit osudovým problémům kvůli majetkům svých ministrů, jako když byl v čele vlády šéf ANO a agrární magnát Andrej Babiš, nebo když do ní mířil místopředseda STAN Věslav Michalik s širokým spektrem podnikání, zejména v solárním byznysu.
Nový premiér má dům, chalupu, dva byty, pozemky, asi milionové úspory a podíly, dvě auta. Tedy žádná „socka“, ale to bychom u sedmapadesátiletého politika, který roky řídil univerzitu a dvacet let je vysokoškolským profesorem, snad ani nečekali.
Na rozdíl od minulé vlády, z níž asymetricky vyčníval právě premiér, je v té nové nejbohatší jedničkou ministr průmyslu Jozef Síkela. I to má ale logiku, vzhledem k tomu, že roky působil na vysokých pozicích v bance Creditanstalt, vedl Slovenskou spořitelnu a naposledy byl v představenstvu Erste Group, takže mu teď ministerský plat musí připadat jako roztomilé kapesné. Snad má jako zkušený bankéř pod kontrolou, aby desítky milionů, akcie a nemovitosti nezpůsobily jemu i celé vládě žádný problém.
To větší nebezpečí hrozí od majetkové dvojky, ministra spravedlnosti z ODS Pavla Blažka, kde jeho vlastnictví řady domů a bytů, advokátní kanceláře a firmy na pronájem nemovitostí vzbuzovalo pochyby už dávno. I přes apely Transparency international si ale Fiala schopného „všudybýlka“do vlády prosadil – a nese za to odpovědnost.
A tím jsme vlastně skoro u konce, ostatní ministři mají tu dům, tu byt, zahradu, pole, nijak šokující úspory, občas dluh. Taková střední, v některých případech snad vyšší střední třída. Po tom, jaké problémy přinášela minulé vládě nejen kauza Čapí hnízdo, ale i domácí a evropské dotace pro firmy ze svěřenského fondu premiéra, se to zdá být jako politicky bezpečnější výbava.
A paralelně s tím jde snaha přitvrdit i legislativně. Na stole je další zpřísnění střetu zájmů, tedy úplně odříznout politiky od vlastnictví médií. Je-li většinová vůle, že se tím zabrání berlusconizaci politiky, nechť se tak stane. Jen hrozí, že po médiích bude shledáno nebezpečným ovládat bezpečnostní agenturu, loterijní společnost, firmu na průzkumy veřejného mínění atd. atd. Zkrátka je dost způsobů, jak odradit schopné a bohaté lidi od politiky a jak z vlády střední třídy udělat vládu lumpenproletariátu.