Vláda zpřísní dávky uprchlíkům. A protáhne stav nouze
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) včera uvedl, že někteří lidé přijíždějí do Česka jen kvůli získání uprchlických dávek, a proto vláda zpřísní jejich udílení. Kvůli migrační krizi chce zároveň ve Sněmovně žádat o prodloužení nouzového stavu. V červnu by pak chtěl prosadit novelu zákona týkajícího se uprchlíků z Ukrajiny, aby bylo možné dělat nutná opatření i bez nouzového stavu.
„Bude zpřísněna první dávka, právě jako reakce, aby nebyla zneužívána. Může být nahrazena v objektech poskytovaných státem, kde je strava, stravou jako takovou, tedy naturální dávkou,“popsal Rakušan v ČT. „Budeme tím demotivovat lidi, aby sem přicházeli kvůli penězům,“doplnil.
Celoevropský problém
Sociální turistika některých lidí, kteří se snaží jako uprchlíci z Ukrajiny získat finanční příspěvek, je podle vicepremiéra celoevropský problém. Se svým maďarským protějškem se dohodl na tom, že maďarská cizinecká policie bude přednostně lustrovat uprchlíky přicházející do České republiky, u nichž je podezření, že pocházejí z Maďarska a nikoliv z Ukrajiny.
Zpřísní se podle něj i druhá a šestá dávka, kdy bude muset uprchlík prokázat dlouhodobý pobyt v České republice. Jakým způsobem, ministr neuvedl. Návrh má podle něj vláda projednat tento týden.
Kvůli uprchlické krizi chce Rakušan ve Sněmovně žádat o prodloužení nouzového stavu, který zatím platí do konce května. Kabinet bude žádost diskutovat na jednání v příštích dnech. Poslanci by pak o návrhu mohli hlasovat ve čtvrtek.
Dvě stě tisíc běženců
Viceministr řekl, že vláda bude žádat o prodloužení maximálně o dalších 30 dní. „Potom doufáme, že se nám během června podaří prosadit novelizaci lex Ukrajina, abychom měli možnost bez nouzového stavu zvládat migrační krizi,“uvedl.
Vnitro předložilo novelu k připomínkám na přelomu dubna a května. Počítá například s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy. Opoziční ANO se chce o případné podpoře prodloužení nouzového stavu rozhodnout podle zdůvodnění kabinetu.
V Česku se podle odhadů z regionů podle Rakušana aktuálně nachází přes 200 000 uprchlíků z Ukrajiny. Zemi jich tak patrně opustilo zhruba 140 000, protože dosud vydala přibližně 342 300 víz dočasné ochrany. Přesný přehled Česko zatím postrádá.
Přesnější informace by měly být koncem května. „Do 31. května by na žádost ČR měl být spuštěn celoevropský IT systém, do kterého budou mít naši policisté a všichni kompetentní přístup,“uvedl Rakušan.
Vízum dočasné ochrany umožňuje uprchlíkům pobývat v zemi až rok a zároveň jim otevírá přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. (was, ČTK)
Ze statistiky Policejního prezidia ale vyplývá zajímavá věc. Policistů totiž v poslední době reálně mnoho neubylo. Od roku 2018 k dnešku jich odešlo ze služebního poměru 8 197, zatímco 8 095 jich přišlo. To je rozdíl 102 policistů. Jejich nedostatek v počtu 5,5 tisíce je tedy spíše „papírový“, kdy policie zveřejňuje počty lidí, které by chtěla.
„Určitě to není tak, že by najednou tisícovky policistů zmizely z ulic. Policejní prezidium spíš vychází z představ, kolik policistů v Česku potřebuje. A to číslo může být záměrně trochu nadsazené, protože každá veřejná instituce by byla radši, kdyby měla více lidí,“míní ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Petr Zeman.
I podle něj je ale navýšení počtu policistů nezbytné. „Ve světle současných událostí na Ukrajině je třeba více posílit třeba cizineckou policii, které velmi přibyla agenda s vízy a povoleními k pobytu. To je stejné jako s nemocnicemi během covidu, jejich personální kapacity také najednou nestačily,“dodává.
Pozoruhodný je fakt, proč největší nedostatek policistů vykazují pohraniční severočeské oblasti. Ústecký kraj je společně s Karlovarským oficiálně považován za strukturálně postižený, procházející obnovou průmyslu, kde se lidé stěhují více z venkova do měst. Zároveň je odtud daleko do velkých metropolí.
„Tam, kde je urbanizovaný prostor, tam potřebujete policistů víc. Zájemce o práci u policie si ale k sobě stahují Praha nebo Brno, kde najdou lepší podmínky, uplatnění i kariérní postup,“vysvětluje kriminolog Petr Kupka ze Západočeské univerzity a Ostravské univerzity.
Důležité platy
Podle policejních odborů ovlivňuje poptávku po nových policistech velká konkurence na trhu práce, kdy například Vězeňská služba, armáda nebo obecní policie nabízejí lepší platové podmínky. „Nástupní platy u bezpečnostních sborů se pohybují kolem 29 000 korun hrubého, v případě nástupu na základní výcvik příslušníka je ještě o trochu nižší. Je tedy zřejmé, že zásadní problém je v nástupních mzdách,“soudí Tomáš Machovič, předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky.
Policii se rovněž nedaří nahradit odchody starších policistů do civilu po nejméně 15 odsloužených letech. Tehdy mají totiž dotyční nárok na výsluhovou rentu, čímž roste motivace sbor opustit. Ministerstvo vnitra vyplatilo v roce 2011 výsluhové příspěvky ve výši 3,6 miliardy korun. V roce 2020 to bylo 4,5 miliardy korun, loni pět miliard. Výsluhový příspěvek vyplácený ministerstvem vnitra pobírá v Česku 27 440 bývalých policistů, dále šest tisíc bývalých profesionálních hasičů, exčlenů BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace a GIBS.
Sami policisté připouštějí, že právě tato renta je důvodem, proč policie přitahuje často lidi, kteří se do práce na ulici vůbec nedostanou. Statistiky „skutečných policistů“tito lidé ale zkreslují. „Ve služebním poměru jsou všechny ty tiskové mluvčí, počítačoví technici, kteří instalují Windows, všichni ti učitelé na školách nebo lidé zaměstnaní ihned po škole na prezidiu třeba jako metodici,“řekl MF DNES pod příslibem anonymity jeden z policejních velitelů.
„Zmíněné profese bych zcivilnil a zavedl podmínku renty 15 let v přímém výkonu, aby bylo vidět, kolik je policistů. Třeba by se potvrdil můj odhad, že v přímém výkonu je jen asi 27 tisíc policistů,“dodal.
Dlouhá školení a byrokracie
Řešením by dle oslovených strážců zákona též bylo, kdyby se změkčily podmínky, za nichž se uchazeč může stát policistou. „Odmítáme nabírat lidi, kteří se například dopustili banálního přestupku proti občanskému soužití. Tímto přicházíme o část lidí. Místo toho nabíráme lidi, kteří měří 160 cm, váží 50 kg, v hlídkové činnosti jsou úplně k ničemu, ale nikdy se s nikým předtím nepohádali,“ironicky dodává jeden z mužů zákona ze Středočeského kraje.
Adepty o práci policisty může odrazovat i dlouhé školení nováčků, které trvá bezmála rok a půl. „Co jsem se tam naučil, bych v pohodě zvládl za čtyři měsíce,“říká jeden z absolventů.
Jako důvod odchodu policistů do civilu stojí často i nárůst byrokracie. „Při sepisování banálního činu strávím papírováním třeba i dvě hodiny. Na spoustu věcí by stačil formulář, který by občan vyplnil. Zodpověděl by tam všechny kriminalistické otázky, dodal by fotografii a policista by to jen oskenoval do počítače a zavedl do systému,“přeje si policista ze služebny v Libereckém kraji.