Masakr tanků s aplikací, jakou má Uber na taxíky
Vynález zkázy: jak technologie pomohla zničit ruský prapor
Záběry z dronu ukazují, že tady, na břehu řeky Severní Doněc, leží vraky celkem asi sedmdesáti ruských tanků a obrněných transportérů, dva pontonové mosty a dokonce potopený remorkér.
Zahynulo v nich prý 485 ruských vojáků a možná i dvojnásob, což znamená, že na jednom místě byla během pár minut palebných přepadů ve dvou dnech v podstatě zničena celá ruská praporní skupina.
Za jedním z největších a nejrychlejších masakrů ruských tanků během celé války stojí zdánlivě obyčejná počítačová aplikace velmi podobná těm, jaké používají taxikářské firmy jako Uber.
Ta, která slouží k tomu, aby v okamžiku, kdy si klient objedná taxík, bleskem zjistila jeho polohu a vyhodnotila, které auto může přijet nejdřív i vzhledem k tomu, kde je jaký provoz. A v dalším zlomku vteřiny dají řidiči i zákazníkovi vědět. Tato aplikace posílá smrt. Systém se jmenuje GIS Arta a je to ukrajinský vynález zkázy. V podstatě je to systém distribuce palby.
Sami vývojáři mu říkají dělostřelecký Uber.
Funguje podobně. Zaregistruje polohu a typ ruských cílů, jako si taxikářský systém zapíše do paměti polohu klientů a jejich počet. A stejně jako počítač vybere nejvhodnější vůz, který je nejen blízko, ale také musí být schopen naložit požadovaný počet lidí, zvolí GIS Arta nejvhodnější zbraň, která má cíl zničit.
Rozhodne podle typu a vzdálenosti, zda to má udělat dělostřelectvo, minomety, raketa, nebo dron.
Udělá to rychleji než teď, protože systém je nepřetržitě krmen údaji z průzkumných dronů, radarů, satelitů, smartphonů a navigací, které zanášejí novinky do digitální mapy.
A pálí mu to rychleji než nejchytřejšímu maršálovi. Takže zkrátí čas od objevení cíle po jeho zničení na minutu až dvě. List Ukrajinska pravda píše, že je to prý jen třicet vteřin. I v nejlepších armádách to trvá dvacet minut a často víc.
To dává dobrou šanci k úniku, protože když jste v pohybu, přeorají místo, kde jste byli před časem. Se systémem GIS Arta vystrčíte hlavu a už to bouchne.
Úder na vás vypočítal střelecký kalkulátor. Rozhodl, jaký druh zbraně z těch, jež jsou zrovna k dispozici, bude optimální. Algoritmy se na rozdíl od člověka nemýlí.
K systému, zašifrované elektronické mapě se zcela aktuálními daty, která GIS Arta shromažďuje, nemá přístup jen tak někdo. Jen velitelé, kteří na to musí mít zvláštní bezpečnostní prověrku. Jakmile potvrdí výběr cíle, dostanou například dělostřelecké
Do hledáčku a pal!
jednotky, pokud systém k akci vybral zrovna je, souřadnice a mohou začít střílet.
Jednou z předností systému je, že jednotky ostřelující cíl mohou být rozptýleny kdekoliv a střílet na terč z různých směrů koordinovaně tak, že střely dopadnou ve stejnou dobu. Systém přesně propočte, kdy má kdo podle vzdálenosti od cíle pálit. Střelba z různých směrů zmate nepřítele, navíc znemožňuje krytí, tím je nebezpečnější.
Systém je tak chytrý, že má v elektronické mapě zaneseny školy a nemocnice a podobná místa, která jsou pro něj tabu.
Může i přispět k obraně vlastních jednotek. Umí uvažovat pozpátku, takže z dat zjištěných z právě odpálené nepřátelské rakety vypočítá její cíl a ihned ho varuje, což dává několik minut na únik.
Software vymysleli ukrajinští programátoři krátce po ruské anexi Krymu v roce 2014, za otce je považován muž jménem Jaroslav Šersťjuk. Spojili se k tomu s britskou firmou vyrábějící elektronické mapy.
A teď i nepřímo s Elonem Muskem, jehož satelitní síť Starlink je pro zaměřování systému důležitá.
Teď se to vše spojilo u řeky Severní Doněc a Rusové utrpěli jednu z největších zkáz války. I když sami dávali hlavu na špalek, neboť opakovaně lezli pořád na stejné místo.
Není to poprvé ani naposledy. Jak cituje list The Times jednoho z tvůrců a majitelů systému, jehož uvádí jménem Volodymyr: „Nasazení bylo hodně. Viděli jste je i ve zprávách.“Pak sebevědomě tvrdil: „Rusové se na bojišti neschovají, najdeme je všude, dokonce i v Rusku.“
Severní Korea mobilizovala armádu, aby distribuovala léky proti covidu-19. Místní úřady oznámily, že se příznaky horečky objevily u dalších 269 510 lidí, čímž se jejich počet zvýšil na více než 1,48 milionu. Kolik z těchto nemocných mělo pozitivní test na koronavirus, Pchjongjang nesdělil. Izolovaná Severní Korea je jednou z mála zemí světa, které se odmítly připojit k očkovací kampani proti nemoci covid-19, a do minulého týdne tvrdila, že se na jejím území nevyskytl jediný případ nákazy koronavirem. Nyní se ale covid v KLDR šíří rychlým tempem a lidem, kteří onemocní, zdravotníci radí užívat běžné léky na chřipku, antibiotika či domácí medicínu. Pomoci může podle severokorejských médií třeba kloktání slané vody nebo pití čaje ze zimolezu japonského či vrbových listů třikrát denně. (ČTK)