Leopard v hrsti, nebo BVP na střeše?
Před Českem stojí v rámci armádní řetězové výměny zásadní nabídka z Německa. Češi, Poláci a další východoevropské země posílají na Ukrajinu své starší zbraně ze sovětské éry. Jejich obsluhu Ukrajinci zvládají okamžitě a hlavně fungují. Nám teď Němci za oživenou a předanou techniku nabízejí novější a ještě výkonnější výzbroj západního původu.
Není důležité, jestli s kompenzací od spojenců Praha pragmaticky počítala už v okamžiku, kdy na východ odjížděly první vlaky, anebo tak činila ze spontánní směsi hněvu, idealismu a protiruského furiantství. Nelze vyloučit, že nabídka spojenců skutečně mohla být až následnou a uznalou reakcí na českou akci. Tak jako tak jde o naprosto nevídaný zásah do akvizičních procesů pro naši armádu. Ty jsou notoricky pomalé, nadto se protahují o další roky, občas končí do ztracena a jindy doznívají v soudních tahanicích.
Nejpalčivěji se doteď jevilo pořízení nových bojových vozidel pěchoty, jejichž výběr uvázl na mělčině. BVP ale v německé nabídce asi nebudou. Nové typy značky Puma jsme z výběru sami vyřadili, což bychom díky jejich kvalitám asi zase přehodnotili, dost jich však nemá ani bundeswehr, který pořád přebírá nové kusy z linky. Starý typ Marder, byť po hluboké modernizaci, jsme před pár lety také zamítli.
Takže překvapení: jde o tanky. Pokud se zdá, že s nimi to zas tak úplně nehořelo, nenechte se zmást. Koncepce výstavby Armády ČR je odsunula až mezi roky 2025 a 2030, ne však proto, že by nebyly potřeba hned. Všech 30 kusů našich tanků T-72M4CZ prochází „technickým zhodnocením“, jež má oddálit už prakticky nastalou smrt opotřebením a nedostupností dílů.
Přestože ministryně obrany Jana Černochová na začátku nešťastně vypustila větu o „něčem uprostřed“mezi Leopardem
1 a 2, je jasné, že Leopard 1 z 60. let nepřichází v úvahu. Pokud se jedná asi o dvaceti starších Leopardech 2A4 pro výcvik, lze je srovnávat s naším současným typem, ale na rozdíl od něj je provozuje kdekdo a hlavně: fungují. K tomu čtyřicet kusů verze 2A7? To je světová špička, o níž i odborníci soudili, že je pro Česko nedostupnou sci-fi.
Má smysl trvat na původním plánu, tedy nejdřív vybrat a nakoupit 210 bojových vozidel pěchoty a až pak řešit tanky? Anebo v opoziční logice kritizovat jejich náhlé pořízení jako rozmařilost? Berme v úvahu, jak často procesní zákonitosti českých armádních nákupů prakticky znemožní dosažení cíle. Reálně se nabízí i mnohem horší varianta: na dlouhé roky zabředneme do nákupu BVP, která mají podporovat tanky, sama bez výrazné palebné síly. A mezitím opravdu dojdou peníze, počet této techniky se začne redukovat a tanky se odloží na později. V rukou nebudeme mít skoro nic.
Někdy je opravdu lepší využít okno příležitosti a plány přizpůsobit. Jistotu, že vyjdou ty původní, totiž nemáme žádnou.