Detektiv, záletný ortoped i falešný vrchní
Daniela Málka, ředitele redakce MF DNES
Skonem Josefa Abrháma odešla další osobnost, která mě z obrazovky a filmového plátna provázela dětstvím a dospíváním. Nejranější diváckou vzpomínku na Josefa Abrháma mám spojenou s televizním filmem Panenka (1980). Abrhám v kriminálce podle předlohy klasika drsné školy Eda McBaina ztělesnil detektiva Steva Carellu. Tým kriminalistů 87. revíru vyšetřuje smrt modelky. Svědkem vraždy je pětiletá dívenka Annie, která si v době zločinu hrála ve vedlejším pokoji s panenkou Treperendou. Příběh s vynikajícím obsazením je tak temný, že jsem se jako devítiletý kluk při televizní premiéře doopravdy bál.
Dávno předtím, než přišly do módy nekonečné seriály z lékařského prostředí, napsal scenárista Jaroslav Dietl Nemocnici na kraji města (1977). Protože před tímto dílem nebylo na konci 80. let úniku, utkvěl i mně v paměti Abrhámův ortoped Arnošt Blažej. Dietl v této postavě vykreslil prototyp ambiciózního lékaře žijícího v honosné vile, protože se dobře oženil. Řídí stříbrnou Hondu Civic, což by chtěl tehdy každý. Kromě elegantní manželky, která neustále používá designový dřevěný telefon, má i milenku, což je – jak jinak – nejkrásnější sestřička z ortopedického oddělení nemocnice v Boru.
Po Nemocnici se Abrhám stejně jako mnoho dalších velkých hereckých jmen objevil i v seriálu Třicet případů majora Zemana (1978). Řada dílů této série by mohla být dobrou detektivkou, nebýt toho, že zpracování bylo poplatné době vzniku – tedy komunistické normalizaci. Abrhám se představil ve 21. díle série jako vídeňský Čech Rudi Lorenz, který přes Československo pašuje východoněmecké vědce na Západ. V závěrečném souboji s chrabrým kriminalistou Janem Zemanem má navrch, ale protože je „záporák“, nemůže to pro něj dopadnout dobře. Elegantního Rudiho si přesto vystřihl s takovou grácií, že by mu divák málem začal fandit.
Stejně jako fandil Abrhámově postavě v komedii Ladislava Smoljaka Vrchní, prchni! (1980). Záletný knihkupec Dalibor Vrána má rád ženy a kvůli tomuto koníčku musí platit alimenty. To ovšem leze do peněz, kterých se hrdinovi nedostává. A tak se stane falešným vrchním, který kasíruje hosty v restauracích a barech vždy o chvilku dříve, než přijde skutečný číšník. Scény se zvídavým sousedem Pařízkem (Zdeněk Svěrák) jsou již po dekády legendární. „Stěrače stírají.“„Ostřikovače stříkají.“
Komedie Vrchní, prchni! byla jedním z mnoha filmů, pod jejichž scénářem se podepsalo scenáristické duo Zdeněk Svěrák – Ladislav Smoljak a ve kterých Josef Abrhám hrál. Marečku, podejte mi pero. Pyrotechnik v Trháku. Jára Cimrman, ležící, spící. Rozpuštěný a vypuštěný. A taky Kulový blesk. Nostalgická komedie z roku 1978 o „největší akci v dějinách stěhování“, v níž se Josef Abrhám coby psycholog Knotek a jeho manželka toužící po větším bydlení stanou účastníky unikátní bytové dvanáctisměny. I z tohoto filmu vzešly zlidovělé hlášky, to když Abrhámova hrdinu trápí paní Jechová. „Máte sklep? A mohla bych ho vidět?“„To je ale pěkná půdička. Ta se vám povedla. Tady se mi to bude věšet.“
Od roku 1961 hrál Josef Abrhám v desítkách filmových, televizních i divadelních rolích. Naposledy se objevil v pozoruhodném seriálu Trpaslík, kde ztvárnil výraznou postavu svérázného dědečka Václava.
Do hereckého nebe odešel Abrhám 341 dní po skonu své manželky Libuše Šafránkové. Tu jsem mu v pubertě stejně jako každý druhý záviděl, nejen kvůli Popelce. Až vám někdy bude smutno, pusťte si tenhle nejslavnější český herecký pár v komedii Hynka Bočana Svatební cesta do Jiljí (1983). Protože tam je úplně všechno.