Nejméně prasat za sto let. A bude hůř

Letos budou celkové stavy prasat i prasnic nejnižší od počátku sledování v roce 1921.

Zavření desítek chovů prasat se již odrazilo v oficiálních datech Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich bylo na začátku dubna nejméně prasat za posledních sto let, odkdy se začalo s měřením. Meziročně k prvnímu dubnu klesly počty prasat o 5,6 procenta na 1,4 milionu, u prasnic se pak snížily o 10,7 procenta na zhruba 81 tisíc.

„Nejvíce prasat se chovalo v 70. až 90. letech minulého století. Pod čtyři miliony chovaných kusů stavy klesly v roce 2000, pod hranici tří milionů v roce 2005 a dvou milionů v roce 2009,“uvedla pro MF DNES Renata Vodičková z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Chov se nevyplatí

Tím ale poklesy podle chovatelů nekončí. Jak řekl MF DNES ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal, podle jeho výpočtů se ani v prvním čtvrtletí letošního roku nevyplatilo kvůli vzrůstajícím nákladům zvířata chovat. V prvním kvartále byli chovatelé ve ztrátě devět korun na kilogram prasete.

O zavírání chovů začali producenti mluvit už loni před koncem roku. Podle tehdejšího průzkumu Agrární komory ČR plánovalo zavřít své stáje pro prasata 52 procent chovatelů, 30 procent pak letos. Současný pokles podle Stibala však ještě neodráží rozhodnutí chovatelů na konci roku, ale reakci na stoupající ceny energií už loni na podzim. Než se uzavře chov s prasnicemi, trvá to podle něho zhruba půl roku, protože chovatelé chtějí, aby se ještě narodila a prodala selata. „Ti, co se rozhodli později, tak budou ve statistikách až v pololetním souhrnu, nebo ještě později. Ta situace v oboru je naprosto zoufalá, většina se obává, že nebude mít na krmení,“doplnil.

Na alarmující situaci upozornil také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Chovatelé se potýkají s rostoucími vstupními náklady, které jsou v meziročním srovnání vyšší o desítky až stovky procent. Zdražují krmiva pro hospodářská zvířata, energie, pohonné hmoty a zvyšují se také mzdové náklady. Chovatelé ale mají omezené možnosti promítnout toto zdražování do cen, za které prodávají své zboží. Cenu určují především velké obchodní řetězce, které dovážejí levné a předotované zboží z jiných zemí,“řekl MF DNES prezident komory.

Stát doufal v nápravu situace mimořádnou 100milionovou injekcí, kterou ministr zemědělství Zdeněk Nekula ohlásil v polovině března. Další peníze by pak měli producenti získat z evropské intervence, kterou plánuje ČR ztrojnásobit na celkem 810 milionů korun. V balíku těchto peněz má jít o pomoc nejenom pro chovatele prasat, ale také pro drůbežáře, chovatele mléčného skotu nebo pěstitele jablek. Jak přesně se peníze rozdělí, není zatím jasné.

Nejistá budoucnost

Podle Stibalových výpočtů chovatelé prasat od června předloňského roku měli akumulovanou ztrátu mezi 3,5 až 4 miliardami korun. Do budoucnosti pak hledí s velkými nejistotami, u nákladů mimo jiné kvůli rostoucí ceně krmiv a energií. Selatům se na odchovnách musí hojně topit, krmivo se pak odvíjí od cen obilí.

„Když se nám zdálo drahé, tak se prodávalo za 4,5 tisíce korun tuna. Teď se prodává za devět tisíc a čert ví, jak to bude po žních,“doplnil.

Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna doufá, že cena po žních klesne, úroda vypadá dobře nejenom v Evropě, ale také v Kanadě a v Austrálii. Ceny jsou podle něj nyní spekulativně vyšponované. Stibal doplnil, že by tomu také rád věřil, ale že chovatelé nemůžou na základě podobných očekávání dělat rozhodnutí.

Vývoj tak jde přímo proti cílům státní zemědělské strategie, kterou vláda odsouhlasila v roce 2016 s plány směřujícími do roku 2030. Podle ní měly počty prasat chovaných v ČR stoupat, v roce 2020 jich mělo být už 1,8 milionu a v roce 2025 pak 2,1 milionu s cílem 2,4 milionu kusů v roce 2030. S úbytkem živočišné výroby jde pak také ruku v ruce úbytek organických hnojiv, která zvířata produkují. Ceny minerálních hnojiv také stále rostou, sektor se tak podle komory dostává do svízelné situace.

Stát doufal v nápravu situace mimořádnou 100milionovou injekcí.