„Vykopli nám dveře do ředitelny“
Stát dá 1,8 miliardy na pomoc školám, které sužuje násilí nezvladatelných žáků
Bílinská Základní škola Za Chlumem, kde se kvůli gangu násilných žáků bojí učitelé i slušní žáci o život, je patrně jen jedna ze stovek škol v podobné situaci.
Ministerstvo školství proto od září podpoří částkou 1,8 miliardy korun 400 znevýhodněných škol. Po návštěvě školy v Bílině to oznámil ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Podobně jako v Bílině, i v Děčíně musí mít základní škola ochranku. Agresivita žáků je neúnosná, jsou nebezpeční.
„Vykopli nám dveře do ředitelny a moje zástupkyně byla v takovém šoku, že nebyla schopna odemknout si mobil a vytočit číslo místní policie,“vypráví Karel Rajchl, ředitel Základní školy Vojanova v děčínské městské části Dolní Oldřichov.
Dva roky už v jeho škole působí bezpečnostní pracovník. Po incidentu z ředitelny navíc pořídili i bezpečnostní tlačítka, která spustí alarm na policii.
„Ani se už neptají, protože to nemačkáme pořád, a když tlačítko stiskneme, tak vědí, že se opravdu něco děje,“vysvětluje reakci policie Rajchl. Na rozdíl od školy v Bílině je zde „sekuriťák“kmenovým zaměstnancem. Může tak vykonávat vícero úkonů, než je pouze řešení krizových momentů. Navíc jde o bývalého policistu, což byla ostatně podmínka školy pro uchazeče.
Ve stejném režimu funguje i nedaleko stojící ZŠ Boletice. „Důvodem zřízení pozice bylo zejména působit preventivně v okolí školy v době příchodu žáků do školy a také v době po skončení vyučování. Čas od času docházelo totiž v okolí školy ke konfliktům mezi dětmi. Ale také se zde pohybovali lidé, kteří buď dělali nepořádek, ničili zařízení budovy, nebo narušovali vzdělávání povykem z ulice,“uvedl zdejší ředitel Jaroslav Hauzírek.
Hauzírek prý u dětí pozoruje zvýšenou agresivitu již řadu let. Situaci nepřispěla ani bezprecedentně dlouhá uzávěra škol a distanční výuka během covidu. „Tato skutečnost ovlivnila socializaci každého dítěte.
Tím spíše se to projevuje u dětí, které nemají z domácího prostředí vštípené základní společenské návyky, pevný řád a pravidelnost,“doplnil Hauzírek.
Podle něj jsou konflikty zatím naštěstí v nepříliš vážné rovině, popisuje je jako „třenice“. Hlavní důvod problému vidí v dlouhodobě ze strany vlád neřešené situaci obchodu s bydlením a chudobou, která umožňuje existenci vyloučených lokalit. Bojovnosti mezi dětmi si všímají i jiné školy, kde bezpečnostní pracovník v současnosti nepůsobí.
„Agrese mezi dětmi je výjimečná, několik jednotlivých případů se v Litvínově řešilo. Jednalo se o rvačky domlouvané přes sociální sítě. Podařilo se je potlačit,“sdělila Jitka Pavlíková z radnice města Litvínov.
Ředitelé děčínských škol Hauzírek a Rajchl tvrdí, že mít ve škole bezpečnostního pracovníka není žádné stigma. „Takové řešení není možná v současnosti ještě standardní, ale v našem případě je funkční a přispívá ke klidnějšímu a bezpečnějšímu prostředí dětí ve škole i jejím bezprostředním okolí,“uvedl Hauzírek. Podle Rajchla bude mít v budoucnu takového zaměstnance zřejmě většina tuzemských škol.
Na Rajchlově ZŠ Vojanova má bezpečnostní pracovník hlídat zejména kritické ranní a odpolední časy, kdy děti přicházejí dlouhou ulicí od autobusu či jdou naopak k němu. V těchto chvílích docházelo často ke konfliktům například o svačiny nebo o kapesné.
Bezpečnostní pracovník působí také u školního vchodu jako jakýsi „nárazník“, když si rodiče jdou vyzvednout děti. Podle ředitele měli totiž dřív tendenci chodit přímo do tříd a brát tam věci do vlastních rukou. Napadali přitom slovně učitele nebo žáky, s jejichž chováním byli nespokojeni.
Řvaní a výhrůžky
„Zamezilo se vulgárnímu řvaní, nadávání a vyhrožování fyzickou agresí,“popisuje ředitel Rajchl výhody zaměstnávání bezpečnostního pracovníka. Ten podle ředitele zapisuje také pozdní příchody nebo naopak předčasné odchody žáků.
Škola se podle Rajchla rozhodla zaměstnat bezpečnostního pracovníka kvůli agresivnímu chování hned v několika rovinách: mezi rodiči a zaměstnanci školy a mezi žáky. Zatímco dříve docházelo k problémovému chování podle Rajchla dvakrát do týdne, nyní je to zhruba dvakrát do měsíce.
Podle kulturního antropologa Michala Prokeše, který se tematice problémových dětí věnuje dlouhodobě, řeší podobné situace školy v různých částech republiky. „Jde o oblasti, kde žije spousta lidí v podmínkách chudoby, nebo o sociálně vyloučené lokality,“uvedl před časem v rozhovoru pro iDNES.cz.
Ministr školství Petr Gazdík nedávno tvrdil, že případ Bílina je svou extrémností ojedinělý. „Taková škola je opravdu pouze jedna,“uvedl na dotaz redakce iDNES.cz, zda existují i jiné školy v České republice, do nichž se učitelé a žáci bojí chodit kvůli agresivitě jiných studentů. Přitom i Asociace ředitelů základních škol ví o více takových případech. „Jsou to ale řádově jednotky,“řekl nedávno její prezident Luboš Zajíc.
Svačiny a obědy zdarma
Včera Gazdík po návštěvě školy v Bílině řekl, že spustí projekt na pomoc znevýhodněným školám. „V září spouštíme projekt, kterému říkáme Indexace škol. Je to projekt, do kterého půjde 1,8 miliardy korun pro 400 nejvíce znevýhodněných škol v České republice. Mezi ně patří i škola v Bílině,“uvedl ministr.
„Peníze budou moci ředitelé využít na personální posílení, například sociální a speciální pedagogy, ale i na pomůcky. Zjistili jsme totiž, že v mnohém by pomohly v uvozovkách takové banality, jako jsou třeba svačiny a obědy zdarma, které by měly motivovat rodiče k tomu, aby posílali děti do školy,“doplnil.
Ministr zároveň zdůraznil, že situace ve škole v Bílině není tak „horká“, jak se ukazuje v médiích. „Bohužel
se tady nahromadily problémy, které byly dlouhodobě neřešené a které vznikly i kvůli covidu a následnou sociální izolací žáků. Musím ale říci, že vedení k tomu přistupuje velmi dobře,“shrnul.
S přispěním regionálních redakcí